Hynek z Kunštátu

[17.05.1452-11.07.1492]

Spisovatel, básník, cestovatel i politik, mladší ze synů českého krále Jiřího z Poděbrad.

Hynek z Kunštátu (často se v literatuře objevuje též jako Hynek z Poděbrad) se původně jmenoval Jindřich, ale protože se stejně jmenoval i jeho o čtyři roky starší bratr, byl později namísto Jindřich mladší nazýván jednoduše jako Hynek. Narodil se roku 1452 zemskému správci a později českému králi Jiřímu z Poděbrad a jeho druhé ženě Johaně z Rožmitálu. I když byl Hynek v pořadí až čtvrtým synem a pozornost se v rodinném kruhu zaměřovala především na staršího Viktorína a Jindřicha (nejstarší Jiřího syn Boček byl duševně zaostalý), dostalo se mu i přesto dobré výchovy a starostlivý otec s ním počítal i ve svých politických plánech. Krátce před otcovou smrtí se Hynek roku 1471 oženil v Praze se saskou princeznou Kateřinou, dcerou vévody Viléma III. Saského. Narodila se jim však jen jediná dcera Anna, která se později provdala za jihočeského stárnoucího pána Jindřicha z Hradce. Hynek nebyl příliš starostlivým manželem a časté byly jeho milostné zálety a pletky. Jeho milenkou byla hlavně Kateřina ze Strážnice a Štírar, se kterou měl hned několik nemanželských dětí. Jeho nespoutaná povaha se odrážela i v politickém životě. Nejenže roku 1473 tajně přestoupil ke katolické víře, ale zděděné statky Poděbrady, Kostomlaty, Lichtemburk, Mělník a Teplice spravoval jen tak mimoděk, takže měl brzy mnoho dluhů a majetkových sporů jak s ostatními šlechtici, tak i se svými bratry. Jako politik dosáhl vrcholu roku 1473, kdy se stal jedním ze čtyř pánů, kteří tehdy spravovali České království po boku mladého a žalostně nezkušeného krále Vladislava II. Jagellonského. Brzy si ale mladého krále pohněval tím, že udržoval více než přátelské vztahy s uherským králem a českým vzdorokrálem Matyášem Korvínem. Jemu Hynek také postoupil město Kolín bez ohledu na to, že to bylo tehdy právně velmi sporné, vždyť žádný z cizích panovníků nesměl v zemi držet byť jen jediné královské město bez svolení českého krále. I přes odcizení s králem Vladislavem byl Hynek jedním z těch, kteří pomáhali roku 1483 uklidnit rozbouřenou zemi poté, co došlo v Praze k násilnému převratu. Na konci života onemocněl vinou nezřízeného života tzv. uherskou nemocí – syfilidou. Stal se tak prvním historicky známým obyvatelem našich zemí, který na tuto novou a dříve nevídanou nemoc zemřel. Stalo se tak 11. července 1492 na zámku v Poděbradech, ale v této době už Hynkovi ani Poděbrady nepatřily.

Do historie se Hynek z Kunštátu nezapsal jen jako milovník turnajů, hostin a žen, ale i jako uznávaný renesanční básník, spisovatel i překladatel. Renesancí byl Hynek ovlivněn nejen za svého pobytu na dvoře Matyáše Korvína v Budíně, ale i při návštěvě Itálie. Jako překladatel se nejvíce proslavil tím, že přeložil část Dekameronu Giovanni Boccaccia. Sám napsal novelu Rozprávka o paní Soloméně a prózy O Štěstí a Ctnost. Jako básník se nejvíce proslavil lehce erotickou básní Májový sen.

Autor: Napo_Leon