Přehled v datech
Rok |
Datum |
Událost |
1348 | 7. duben | založení pražské univerzity Karlem IV. |
1360 | někdy kolem tohoto roku se pravděpodobně narodil Jan Žižka z Trocnova | |
1369 | zemřel Konrád Waldhauser | |
1371 | pravděpodobný rok narození Jana Husa | |
1372 | zřízení samostatné právnické univerzity s vlastním rektorem | |
1374 | zemřel Jan Milíč z Kroměříže | |
1377 | oficiální odsouzení 24 článků vyňatých z Viklefa papežem Řehořem XI. | |
1384 | změna poměru míst na Karlově a Václavově koleji ve prospěch Čechů (po 5 místech z 12 v každé koleji) | |
1389 | Matěj z Janova byl obžalován z kacířství a byl donucen své názory odvolat | |
1391 | byla zahájena stavba Betlémské kaple (iniciativy se ujal kramář Kříž a stavbu zaštítil dvořan Václava IV. Hanuš z Milheimu) | |
1392 | Václav IV. potvrdil vynětí univerzity ze světského i církevního práva (podléhala soudu rektora) | |
Matěji z Janova byla navrácena kněžská práva (když jeho knihy byly shledány závadnými, byl suspendován z kněžského úřadu) | ||
1393 | Hus bakalářem svobodných umění | |
1394 | zemřel Matěj z Janova | |
1395 | M. Stanislav ze Znojma děkanem artistické fakulty (do r. 1396) | |
1396 | Jan Hus mistrem svobodných umění | |
M. Stanislav ze Znojma vysvěcen na kněze | ||
1400 | 3. duben | Hus získal nižší stupeň svěcení – jáhen |
VI | Jan Hus vysvěcen na kněze | |
1401 | Jan Hus děkanem artistické fakulty (zimní semestr 1401/02) | |
1402 | 14. březen | Jan Hus jmenován správcem Betlémské kaple |
1403 | 28. květen | univerzitní disputace o 45 článcích vyňatých z Viklefa |
28. červen | byla předána kaple Božího těla Bratrstvem obruče a kladiva pražské univerzitě | |
1404 | M. Stanislav ze Znojma magistrem teologie | |
1406 | přibližně v tomto roce začal Žižka působit v bratrstvu silničních lapků (asi do r. 1409) | |
1408 | 24. květen | společné jednání představitelů č. národa v domě U černé růže Na příkopě (č. národ se připojil k odsouzení 45 článků Viklefa z r. 1403, ale odsoudil pouze jejich kacířský výklad) |
X | cesta M. Stanislava ze Znojma a Pálče do Říma (uvězněni v Bologni) | |
7. prosinec | univerzitní disputace, kde univerzitní mistři podpořili postoj kardinálů proti Řehořovi XII. | |
1409 | 18. leden | vydání Dekretu kutnohorského |
II | M. Stanislav ze Znojma a Páleč byli propuštěni z vězení | |
25. březen | zahájení koncilu v Pise (účast M. Stanislava ze Znojma a Pálče) s pozdější účastí č. poselstev | |
V / VI | secese německých mistrů z univerzity | |
26. červen | zvolen papež Alexandr V. | |
VII | arcibiskup vyhlásil nad Prahou interdikt | |
Jan Žižka obdržel od Václava IV. amnestní list | ||
7. srpen | skončení koncilu v Pise (předchozí papežové neodstoupili, a tak zůstali 3) | |
2. září | arcibiskup se přihlásil k obedienci Alexandra V. | |
1. říjen | markrabě Jošt římským králem | |
20. říjen | Jan Hus rektorem pražské univerzity | |
1410 | 15. červenec | bitva u Grunwaldu, které se pravděpodobně zúčastnil i Jan Žižka v korouhvi Jana Sokola z Lamberka |
16. červenec | arcibiskup dal spálit Viklefovy knihy | |
18. červenec | arcibiskup uvalil na Husa klatbu | |
27.VII-6.VIII | velká disputace na obranu Viklefa (Hus, Stanislav ze Znojma, Páleč) | |
15. srpen | kardinál Colonna v listě arcibiskupovi žádal o tvrdý postup proti Husovi a obesílal ho ke kardinálskému soudu | |
12. září | listy krále a královny ve prospěch zrušení rozsudku nad Viklefovými knihami | |
1. říjen | písemný králův příkaz, v němž se přimlouval za Husa a za zrušení jeho půhonu a nabádal k zastavení dalšího pálení knih | |
1411 | I | Husův kvodlibet na artistické fakultě charakterizující funkci svobodných umění |
II | kardinálem Colonnou byla uvalena klatba nad Husem | |
15. březen | arcibiskupovo vyhlášení klatby nad Husem v Praze… | |
…následovala králova protiopatření proti duchovenstvu a klášterům a… | ||
20. červen | …arcibiskup vyhlásil nad Prahou a okolím interdikt | |
VI, VII | 2 kardinálské komise projednávaly Husovu kauzu s negativním výsledkem | |
3. červenec | rozhodčí výrok Václava IV., který přikazoval zrušení klatby, interdiktu a obsílky Husa k soudu se zastavením procesu u papežské kurie (arcibiskup se mu podrobil) | |
IX | papež Jan XXIII. rozeslal buly, v nichž nad svými nepřáteli (neapolským králem Ladislavem z Anjou a expapežem Řehořem XII.), proti nimž vyhlásil kruciátu, vyhlásil klatbu a dále v těchto bulách požadoval získání peněz prodejem odpustků | |
28. září | smrt arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Hazmburka | |
X | Zikmund Albík z Uničova zvolen arcibiskupem | |
zemřel moravský markrabě Jošt | ||
1412 | ~ 25. květen | zahájení prodeje odpustků v Praze. Proti ostře vystoupil Hus a právě tehdy se rozešel se svými bývalými přáteli M. Stanislavem ze Znojma a Pálčem. |
VI | představitelé teologické fakulty se distancovali od Husovy kritiky kruciáty a s ní spojeného prodeje odpustků | |
11. červen | poprava 3 mladých tovaryšů při bouřích v pražských ulicích, kterými vyvrcholilo napětí po zahájení prodeje odpustků | |
28. říjen | M. Stanislav ze Znojma v kázání zaútočil proti 5 článkům z Viklefa | |
18. říjen | vyhlášena klatba nad Husem a ten se odvolal ke Kristovi | |
X | na žádost Václava IV. Hus opouští Prahu a uchyluje se na venkov (je hostem u Ctibora z Kozího na Kozím Hrádku – kázání pod širým nebem a literární činnost) | |
18. prosinec | M. Jan z Jesenice shrnul před fórem celé univerzity vady Husovy pře u kurie | |
1413 | 6. únor | generální synod v Českém Brodě o svobodném hlásání slova božího, zachování podmínek smíru s arcibiskupem, potrestání pomluv o herezi Českého království s požadavkem odvolání interdiktu (Hus vs. M. Stanislav ze Znojma – k dohodě nedošlo) |
10. únor | Konrád z Vechty zvolen arcibiskupem | |
VI | Václav IV. prohlásil zástupce teologické fakulty za rušitele míru (vč. M. Stanislava ze Znojma, který se uchýlil na Moravu ke Kateřině z Kravař), zbavil je jejich úřadu a beneficií a vypověděl je z království | |
Hus hostem u Lelfla z Lažan na hradu Krakovci (až do odjezdu na koncil) | ||
1414 | papež Jan XXIII. vyhlásil svolání koncilu do Kostnice ke dni 1. listopadu 1414 | |
VIII | Hus se rozhodl předstoupit před koncil | |
8. říjen | Zikmund napsal Husovi list, v němž sliboval vystavení průvodního glejtu | |
~10. říjen | smrt M. Stanislava ze Znojma | |
11. říjen | Jan Hus odjel z Krakovce do Kostnice | |
18. říjen | Zikmund vydal Husovi průvodní glejt | |
3. listopad | Hus s průvodci se ubytoval v Kostnici | |
28. listopad | papež s kardinály uvalil na Husa provizorní vazbu | |
4. prosinec | papež pověřil zahájením procesu zvláštní vyšetřovací komisi. O 2 dny později byl Hus uvězněn v kobce dominikánského kláštera. | |
1415 | I | Hus byl přemístěn do jiné cely a vězněn tak mírněji |
13. únor | před tímto datem vešla v Kostnici ve známost první intervence 9 předních moravských pánů v čele s Lackem z Kravař u Zikmunda | |
počátek III | papež Jan XXIII. vyhlásil svým dekretem ochotu vzdát se stolce, učiní-li tak ostatní dva papežové | |
20. březen | v noci na 21.03. papež Jan XXIII. uprchl z Kostnice a později uprchla i většina italských kardinálů a Husovi italští strážci | |
25. březen | kostnický biskup odvezl Husa na svůj hrad v Gottliebenu | |
13. květen | Husovi průvodci přikročili k samostatnému protestu. K provolání, které na schůzi národních kurií přečetl jeho autor Petr z Mladoňovic, se připojilo 10 českých šlechticů v Zikmundových službách a 5 členů polského královského poselstva. | |
18. květen | 8-členná delegace v čele s kardinálem d’Aillym vyšetřovala Husa v Gottliebenu | |
VI | Hus byl odvezen z Gottliebenu, kde ho vystřídal sesazený Jan XXIII. označený za kacíře. Posledním Husovým vězením se stal františkánský klášter, jehož jídelna byla určena k veřejnému slyšení. | |
5. červen | Husovo 1. slyšení za zavřenými dveřmi | |
7. červen | Husovo 2. slyšení (zatmění slunce), k němuž se dostavil i Zikmund | |
8. červen | závěrečné, 3. Husovo slyšení | |
15. červen | 13. generální zasedání koncilu vyhlásilo zákaz přijímání laiků pod obojí způsobou | |
18. červen | komise pro věci víry Husa seznámila s návrhem rozsudku | |
1. červenec | písemné Husovo prohlášení pro koncil učinilo další slyšení bezpředmětným | |
6. červenec | UPÁLENÍ MISTRA JANA HUSA | |
2. září | byly vyhotoveny protestní listy kostnickému koncilu, které stvrdilo pečetěmi na 450 příslušníků vyšší i nižší šlechty | |
5. září | byla ustanovena jednota husitské šlechty, udělující univerzitě rozsáhlé pravomoci při rozhodování ve věcech víry, obhajoby svobodného hlásání slova božího a odmítání nespravedlivých rozsudků o exkomunikaci | |
IX | arcibiskupovi vikáři zakázali příjímání pod obojí a kázání potulných kněží pod trestem exkomunikace | |
IV. Q | na nátlak Václava IV. byly zastaveny důchody univerzitě a arcibiskup Konrád z Vechty zakazoval mistrovské zkoušky. Různice mezi katolickou menšinou a utrakvistickou většinou vedly k vleklým sporům na univerzitě, které nijak neovlivňovaly lidové kazatele. Dvojaký postup krále vedl k žalobám katolické strany na krále, královnu a husitskou šlechtu. | |
1416 | 30. květen | byl upálen mistr Jeroným Pražský |
1417 | 25. leden | M. Jan z Jesenice a M. Křišťan z Prachatic s podporou skupiny univerzitních mistrů vyhlásili 9 článků věroučné povahy, které byly namířeny proti radikálním myšlenkám z venkova. Rektor M. Jan Kardinál z Rejštejna a univerzita vyzývali v deklaraci k odmítání bludů, ke ctění obrazů a obřadů. K těmto výzvám se nepřipojil M. Jakoubek ze Stříbra, který se zásadně nestavěl proti radikálnímu lidovému hnutí. |
I. Q | mistři na univerzitě se začínali formovat do 3 táborů (ortodoxně katolického – menšina, utrakvistického vedeného M. Křišťanem, Jesenicem a Rejštejnem a spojeného s utrakvistickou šlechtou – většina a radikálního v čele s M. Jakoubkem ze Stříbra) | |
IX | usnesení Svatováclavské synody a deklarace univerzity, v nichž byl vysloven souhlas s udělováním eucharistie dětem | |
11. listopad | na kostnickém koncilu byl zvolen papežem Oddo Colonna (Martin V.) | |
do českého království se uchýlili Angličan Petr Payne, Mikuláš a Petr z Drážďan, skupina valdenských z dolního Porýní a další | ||
1418 | I | papež Martin V. vydal dekret proti kacířům v Čechách a proti stoupencům Viklefa na univerzitě |
příchod Jana Želivského do Prahy | ||
4. prosinec | Zikmund žádal v listě Václavovi IV. o zásah proti pohromě, která zasáhla č. království a chtěl se domluvit s Václavem IV. na spoluvládě v českých zemích | |
1419 | I | Jan Želivský se stal kazatelem v kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě |
II | Václav IV. na Zikmundův nátlak vypověděl z Prahy Jesenice a vydal příkaz k návratu katolických kněží do pražských kostelů. Na základě protestu purkmistrů a rad všech 3 pražských měst ponechal Václav IV. straně podobojí 3 kostely. | |
do Prahy přišli kněz Ambrož a Mikuláš z Husi | ||
6. červenec | Václav IV. jmenoval nové konšely na Novém Městě z řad odpůrců husitství (ti ihned po svém zvolení zakázali procesí a shromažďování lidu po Praze a žáci z husitských škol byli vyloučeni) | |
22. červenec | na hoře Tábor se sešlo shromáždění na základě výzvy, aby se lid shromáždil na horách a v 5 vyvolených městech (Plzeň, Klatovy, Žatec, Louny a Slaný), kde najdou spásu před božím hněvem seslaným na zkažený svět | |
VII | vypuzení Mikuláše z Husi z Prahy (byly rozšířeny pověsti, že se má stát králem) | |
30. červenec | defenestrace novoměstských konšelů (I. pražská defenestrace; Žižka již stál na straně počínající revoluce) – POČÁTEK HUSITSKÉ REVOLUCE | |
pražský lid se na čas zmocnil novoměstské radnice a zvolil 4 hejtmany ke správě města až do nové volby konšelů. Václav IV. nakonec potvrdil dosazení nových konšelů. | ||
16. srpen | zemřel král Václav IV. | |
dobrozdání univerzity o tom, že je dovoleno hájit pravdu boží mečem a že lid má právo podstoupit boj, pokud povinnost hájit pravdu boží na sebe neberou páni | ||
VIII | sjezd husitské šlechty se zástupci Prahy, kde byly pravděpodobně sestaveny podmínky pro přijetí Zikmunda za krále | |
IX | v Praze byli slavnostně uvítáni venkovští husité | |
30. září | shromáždění na hoře Křížky u Ládví | |
~8. říjen | venkovští husité museli opustit Prahu | |
17. říjen | Čeněk z Vartemberka obsadil Pražský hrad, arcibiskupský dvůr a klášter sv. Tomáše | |
25. říjen | novoměstští radikálové obsadili Vyšehrad, kde se Jan Žižka stal velitelem | |
počátek XI | rozprášení ozbrojeného houfu směřující od Sezimova Ústí u Živohoště (ozbrojené skupiny z jižních a východních Čech, kterým čelily posádky panské koalice z okolí Prahy, se vydávaly Praze na pomoc) | |
4. listopad | novoměstští husité se svými venkovskými druhy pod vedením Mikuláše z Husi dobyli Malou Stranu | |
13. listopad | bylo sjednáno příměří mezi válčícími stranami | |
po sjednaném příměří venkovští husité opět opustili Prahu (Žižka odešel do Plzně) | ||
XII | Zikmund se sešel s českými stavy v Brně, kde slíbil veřejné slyšení o kalichu, a na základě toho Praha upustila od předchozí vojenské pohotovosti | |
1420 | Žižkovo první vítězství u Nekměře (poprvé použito vozové hradby) | |
21. únor | husité vyšli z okolních lesů a zmocnili se Sezimova Ústí | |
husité přesídlili ze Sezimova Ústi na ostroh nad řekou Lužnicí, kde stávalo opuštěné město Hradiště a začali se zde opevňovat | ||
17. březen | za účasti Zikmunda byla vyhlášena křížová výprava ve Vratislavi | |
23. březen | odchod husitů vedených Břeňkem Švihovským a Žižkou z Plzně | |
25. březen | BITVA u SUDOMĚŘE | |
30. březen | husité vypálili Sezimovo Ústí | |
IV | na Táboře byli ustanoveni 4 hejtmani (Jan Žižka, Mikuláš z Husi, Zbyněk z Buchova a Chval z Machovic) a vytvořily se 2 ideové skupiny (kolem Mikuláše z Pelhřimova – umírnění a radikálové v čele s Martinem Húskou) | |
3. duben | pražané začali jednat na společném shromáždění Starého a Nového Města, kde se zavázali hájit kalich s nasazením životů i statků | |
IV | Čeněk z Vartemberka se zmocnil Pražského hradu | |
18. duben | husitským sjezdem byl vydán manifest o sesazení krále Zikmunda (podepsán i Vartemberk) | |
3. květen | křižáci dobyli Hradec Králové | |
7. květen | Čeněk z Vartemberka vydal Hrad královskému vojsku a pokořil se Zikmundovi | |
27. květen | slavnostní zápis sjednocujícího husitského programu vycházejícího z tzv. 4 PRAŽSKÝCH ARTIKULŮ | |
26. červen | orebité dobyli zpět Hradec Králové | |
30. červen | Mikuláš z Husi s tábory napadl a rozmetal rožmberské ležení pod Táborem | |
14. červenec | BITVA na VÍTKOVĚ (porážka I. křížové výpravy) | |
VII | vleklá jednání o polskou kandidaturu (Vladislav Jagellonský) skončila nezdarem | |
5. srpen | táborští kněží předložili pražským obcím 12 revolučních článků s ultimatem, že opustí Prahu, nebudou-li jejich požadavky splněny | |
18. srpen | Želivský prosadil na Starém Městě novou radu | |
23. srpen | táboři odešli z Prahy, neboť nebyly splněny jejich ultimativní požadavky | |
VIII | Žižka zahájil v Písku velkou podzimní ofenzívu proti rožmberskému zboží | |
15. září | pražané po domluvě se Žateckými začali obléhat Vyšehrad | |
IX | Mikuláš z Pelhřimova zvolen za biskupa na Táboře, který se tak vymanil ze svazku církve | |
1. listopad | BITVA pod VYŠEHRADEM | |
18. listopad | Oldřich z Rožmberka uzavřel příměří (mělo trvat do února r. 1421) | |
XI | univerzitní mistři představující revoluční střed vystoupili proti táborským úpravám bohoslužeb | |
ve volbách na starou radnici neuspěli straníci Želivského dosazení předtím za podpory táborů | ||
10. prosinec | věroučné hádání táborských kněží s pražskými mistry v domě Petra Zmrzlíka | |
24. prosinec | zemřel Mikuláš z Husi a na jeho místo byl zvolen Jan Roháč z Dubé | |
1421 | I / II | násilné vypuzení asi 300 pikartů z Tábora na hrad Příběnice |
IV | větší část pikartů byla v těžkých bojích zabita nebo zajata. Většina zajatců se odmítla zříci svých bludů, a tak byli u Klokot upáleni (mezi jinými i kněz Petr Kániš). | |
pražské vojsko podniklo velké tažení na domácím území (bez boje se vzdala královská města Český Brod, Kouřim, Čáslav, Nymburk a Kutná Hora) | ||
3. – 7. červen | ČÁSLAVSKÝ SNĚM | |
VI | při obléhání hradu Rabí Žižka utrpěl vážné zranění zdravého oka a oslepl | |
30. červen | Želivský zosnoval v Praze převrat | |
5. srpen | porážka Želivským vedeného vojska pražanů u Mostu | |
21. srpen | upálení Martina Húsky v Roudnici nad Labem | |
23. srpen | do Chebu byla svolána druhá křížová výprava | |
2. říjen | ROZPAD II. KŘÍŽOVÉ VÝPRAVY u ŽATCE | |
X | Žižka vyhladil poslední zbytek pikartů na tvrzi Ostrov u Hamru nad Nežárkou | |
slezská vojska, která měla vyvíjet bojové akce v součinnosti se Zikmundem, byla donucena stáhnout se z obsazených míst v okolí Kunvaldu a Potštejna | ||
Želivský vnutil oběma pražským městům vojenskou diktaturu nastrčeného hejtmana Jana Hvězdy z Vícemilic | ||
X – XI | Zikmund si s pomocí Albrechta Habsburského podrobil téměř celou Moravu | |
Žižka si nechal vybudovat u Litoměřic pevnost Kalich | ||
8. prosinec | Žižka vytáhl v čele spojených husitských vojsk směrem ke Kutné Hoře vstříc Zikmundovi | |
22. prosinec | Žižka se dostal z obklíčení Zikmundem u Kutné Hory | |
1422 | 8. leden | Žižkovo vítězství nad Zikmundem u Německého Brodu |
v Praze nabyla vrchu pravice | ||
9. březen | Želivský a 9 jeho stoupenců bylo sťato na Staroměstskou radnici | |
IV | příchod knížete Korybutoviče do Čech | |
20. květen | obléhání Karlštejna, kterého se účastnilo i Korybutovo vojsko (do 8. listopadu) | |
24. prosinec | kníže Korybut opustil Prahu | |
1423 | 5. únor | Zikmund postoupil protiústavně Moravu Albrechtovi Habsburskému (tento stav trval až do r. 1437) |
IV | na zakládajícím sjezdu v Německém Brodě Žižka vytvořil nové bratrstvo – „Menší Tábor“ | |
20. nebo 23. duben | Žižkovo vítězství nad východočeskými pány v bitvě u Hořic | |
24. červen | hádání husitských kněží na Konopišti | |
VII | Ambrožova strana podporovaná Žižkou obsadila Hradce Králové (hejtmana Miletínka). Město se stalo novou základnou východočeského bratrstva. | |
4. srpen | Žižkovo vítězství nad pražským vojskem u Strauchova dvora | |
IX | Jan Hvězda z Vícemilic, pozdější hejtman v Hradci Králové, se připojil k Žižkovi | |
Žižka vyhlásil válečný řád | ||
Žižkova výprava na Moravu | ||
16. říjen | do Prahy byl svolán sněm za účasti kališnických i katolických pánů bez účasti táborských a vč. svazů | |
1. listopad | usnesení sněmu bylo zaměřeno mj. i proti Žižkovi (ustanovení 1. panské jednoty) | |
22. listopad | Jan Hvězda z Vícemilic spolu s Ambrožem z Hradce Králové varovali Žižku (pobýval ještě v poli) před vrahem najatým proti němu Janem Městeckým | |
1424 | 6. leden | bitva u Skalice, v níž Žižka porazil východočeské pány s jejich roajalistickými spojenci |
V | Žižka podnikl velkou výpravu na Plzeňsko | |
7. červen | BITVA u MALEŠOVA | |
13. červenec | Jan Hvězda z Vícemilic obsadil Ostromeč | |
pražané ztratili Kouřim, Český Brod a Nymburk | ||
~1. červenec | v Praze se objevil opět Korybut | |
29. červenec | byla obnovena staroměstská rada bez konšelů zodpovědných za Malešov | |
14. srpen | smír mezi Žižkou a pražany (mír na Špitálském poli) | |
IX | jednání ve Zdicích (uznán status quo ze strany katolíků; uzavřené příměří umožnilo připravit společnou husitskou výpravu na Moravu proti Albrechtovi) | |
po 28. září | zahájení výpravy na Moravu | |
11. říjen | u Přibyslavi zemřel Jan Žižka | |
XI | husitské sbory se jednotlivě vracely z výpravy na Moravu do Čech | |
1425 | padli Jan Hvězda z Vícemilic a Bohuslav ze Švamberka | |
za vrchní táborské hejtmany byli zvoleni Prokop Holý a Jan Bleh z Těšnice | ||
17. říjen | u Vršovic před Prahou byl vyhlášen mír | |
1426 | počátek VI | obléhání Ústí nad Labem husity |
16. červen | BITVA u ÚSTÍ NAD LABEM | |
Jan Příbram zahájil v druhé polovině r. velkou protiviklefskou kampaň, která se stala současně i útokem proti základům reformace, jejíž program vycházel z učení Jana Viklefa | ||
5. srpen | pražané byli zahnáni lidmi míšeňských markrabat od Mostu, který neúspěšné obléhali | |
1427 | 14. březen | Prokop Holý porazil u Světlé oddíly rakouských feudálů |
18. březen | Papež Martin V. vyhlásil novou kruciátu | |
17. duben | bylo odhaleno spiknutí a pražský lid vyhnal z města Korybuta i univerzitní konzervativce vč. Příbrama (Korybut byl uvězněn na hradě Valdštejnu u Turnova.) | |
V | táborsko-sirotčí expedice rozmetala válečné přípravy v lužickém Šestiměstí a v přilehlých slezských knížectvích | |
18. červenec | spojené vojsko táborů, sirotků a pražanů vytrhlo do pole | |
28. červenec | další pražské vojsko se vydalo přímo k Tachovu | |
4. srpen | PORÁŽKA III. KŘÍŽOVÉ VÝPRAVY u TACHOVA | |
11. srpen | Tachov dobyt husity | |
mezi 9. a 13. srpnem | porážka Jana Čapka ze Sán u Náchoda | |
XII | byl dobyt Kolín a přičleněn k táborsko-sirotčímu svazu | |
1428 | I | táborsko-sirotčí výprava do Slezska s velkou zajížďkou na Slovensko (ukončena v polovině května) |
II | husité se poprvé objevili před Bratislavou | |
následovaly sirotčí výprava do Horní Falce a výprava táborů do Rakous (průnik až k Vídni) | ||
3. Q | Korybut byl propuštěn z vězení, a tak skončilo jeho 2. vladařství | |
1429 | III / IV | schůzka Zikmunda s husity v čele s Prokopem Holým (mluvčí Petr Payne) v Bratislavě |
IX | došlo ke smíru mezi husitskými stranami | |
následovala další výprava do Slezska | ||
XII | 5 samostatných husitských vojsk podniklo velkou výpravu do Saska, Frank a do Horní Falce | |
1430 | 21. únor | husitská výprava započatá v prosinci 1429 se vrátila s obrovskou kořistí do Prahy |
IV | husitské vojsko složené převážně ze sirotků pod velením Velka Koudelníka vtrhlo českou cestou na Slovensko a proniklo až k Trnavě | |
spanilé jízdy do Slezska a Lužice | ||
1431 | I | kardinál Julián Cesarini byl pověřen funkcí legáta pro válku s husity a nedlouho poté se stal i plnomocným zástupcem na basilejském koncilu |
20. březen | Cesarini slavnostně vyhlásil odpustky pro účastníky další kruciáty | |
další spanilé jízdy do Slezska a Lužice | ||
24.-28. květen | jednání mezi Zikmundem a husity v Chebu (neúspěšná) | |
31. květen | v Praze byla vyhlášena mobilizace proti křížové výpravě | |
5. červenec | Cesarini vydal manifest, v němž vyzval husity k návratu k církevním řádům | |
21. červenec | husité vydali také manifest, který se obracel hlavně k Norimberčanům a obyvatelům dalších říšských měst a v němž požadovali slyšení před svými odpůrci | |
23. červenec | zahájení basilejského koncilu prvním generálním shromážděním | |
1. srpen | vojska IV. křížové výpravy překročila č. zemské hranice směrem k Tachovu | |
14. srpen | PORÁŽKA IV. KŘÍŽOVÉ VÝPRAVY u DOMAŽLIC | |
8. září | Praha oslavila vítězství slavnostním procesím do Svatovítské katedrály | |
IX | 2 proudy husitů vtrhly na Slovensko – sirotci v čele s Janem Čapkem ze Sán a táboři vedeni Prokopem Holým. Za této spanilé jízdy zanechali husité posádky na Likavě, na hradech Topoľčany a Lednice a zřejmě i v Žilině. | |
X | rozdrcení táborské výpravy u rakouského Kirchberku | |
XII | porážka sirotků při ústupu ze Slovenska | |
1432 | II | na sněmu v Praze přijali mluvčí husitských svazů basilejskou výzvu k jednání a otevřeli tím cestu k předběžným poradám v Chebu |
18. květen | husité dosáhli v Chebu největšího úspěchu v mnohaletém konfliktu s církví, když za nespornou autoritu ve vzájemné při o 4 artikuly přijaly obě strany závazně Boží zákon (tzv. CHEBSKÝ SOUDCE) | |
husité podnikli velkou společnou výpravu na Moravu a do Slezska | ||
Jan z Rokycan byl zvolen (po smrti arcibiskupa Konráda z Vechty) husitským sněmem za správce husitského duchovenstva | ||
VI | husité obsadili Skalici a zmocnili se Trnavy | |
VIII | byl svolán sněm do Kutné Hory, kde byli zvoleni účastníci poselstva do Basileje | |
6. prosinec | poselstvo do Basileje vyjelo z Prahy | |
1433 | I | uvítání delegace v Basileji |
II-III | disputace v Basileji | |
11. březen | komise pověřená stanovením dalšího postupu začala marně přesvědčovat husitské delegáty, aby se stali plnoprávnými členy koncilu | |
22. březen | táboři zahájili jednu z největších výprav do zahraničí (Slezsko, Slovensko – výprava trvala až do května) | |
III | husité v Basileji dokončili vlastní repliky a opět vyslechli odpůrce (celkový výsledek disputací byl nerozhodný) | |
8. duben | koncil schválil vyslání vlastní delegace, jež měla českému sněmu předložit husity zamítnuté návrhy komise, jejímž úkolem bylo stanovit další postup | |
14. duben | čeští zástupci na koncilu spolu s vyslanci koncilu zamířili do Čech | |
20. duben | sirotci v čele s Janem Čapkem ze Sán zahájili dalekou zahraniční výpravu do Nové marky a pruského Pomořanska | |
12. červen – 3. červenec | jednal svatotrojický sněm, na němž bylo prosazeno obležení Plzně a zvolena delegace do Basileje (Matěj Louda, Lupáč a Prokop z Plzně) | |
VII | zahájení obléhání Plzně husity | |
VIII | jednání českých zástupců v Basileji | |
~4. září | sirotci v čele s Janem Čapkem ze Sán dospěli až k Baltskému moři | |
11. září | zástupci Čech se spolu s další delegací koncilu vedenou Janem Palomarem vydali z Basileje na zpáteční cestu | |
13. září | spanilá jízda byla završena příměřím uzavřeným s Řádem německých rytířů | |
pol. IX | táborský oddíl podnikl zásobovací výpravu do Bavor (u vsi Hiltesriedu z větší části pobit; vina na porážce byla dávána hejtmanu Janu Pardusovi z Horky a nepřímo i Prokopu Holému) | |
IX | Prokop Holý byl zbaven vrchního velení a poté opustil vojsko a uchýlil se do Prahy | |
X | sirotci se vrátili z úspěšné výpravy | |
11. listopad | zahájil jednání svatomartinský sněm (Aleš Vřešťovský z Rýzmburka zvolen za zemského správce spolu s 12člennou radou) | |
30. listopad | táborští, pražští i sirotčí bohoslovci přijali vnucenou verzi dohod s církví | |
20. prosinec | ztroskotala jednání o smír s Plzní | |
XII | útok husitů proti městu Plzni (byl odražen a při odvetném výpadu Plzeňští snad ukořistili sirotkům i trofejního velblouda) | |
1434 | 28. leden | legáti koncilu vydali v Chebu listinu, v níž přijali zpět do lůna římské církve rektora Křišťana, děkana artistické fakulty Buzka z Kdyně, Prokopa z Plzně, Petra ze Sepekova, Jana Příbrama a Jana Papouška ze Soběslavi (Menhart z Hradce byl přijat již dříve). |
8. únor | Cesarini na koncilu prosadil sbírku pro Plzeň na hrazení válečných akcí (přidal se i Zikmund) | |
26. únor | Martin Lupáč svatomartinským sněmem dočasně pověřený dalším jednáním v Basileji byl koncilem příkře odmítnut | |
23. březen | z iniciativy Jana Palomara se sešel v Koubě tajný sjezd za účasti českých pánů získaných k rozvratné politice (zrada Přibíka z Klenové) – bylo zahájeno formování 2. panské jednoty | |
13. duben | nástup nové staroměstské rady | |
5. květen | panské sbory se objevily na Malé Straně a asi ještě týž den vstoupily do Starého Města | |
Přibík z Klenové zásobil Plzeň | ||
8. květen | po dobytí Nového Města vojskem panské jednoty byla dosazena nová rada na novoměstské radnici | |
Prokop Holý uprchl z Prahy a vrátil se k táborskému vojsku | ||
9. květen | ukončeno obléhání Plzně | |
17. květen | Prokopovo vojsko posílené bojovníky od Plzně se rozložilo u Krče, Čapkovi sirotci se hnuli k Jirnům | |
30. květen | BITVA u LIPAN | |
7. červen | v Basileji se dověděli o vítězství u Lipan | |
VI / VII | na sněmu v Praze se mluvčí bratrstev vzdali obnovy polních vojsk, táboři museli přijmout důsledky obnovy krajského zřízení a bylo rozhodnuto o zahájení jednání se Zikmundem | |
9. září | moravské panstvo včetně kališnického se podepsáním landfrýdu podrobilo Albrechtovi Habsburskému | |
21. prosinec | na sjezdu v Táboře uzavřelo 14 táborských měst dohodu o jednotě v boji za společné zájmy a za všechny 4 artikuly | |
1435 | III | 10 táborských měst uznalo výsledky usnesení se souborem volebních požadavků na Zikmunda, avšak Tábor a další 3 města Zikmundovo nástupnictví odmítly |
V | sjezd v Brně za účasti Zikmunda, Albrechta Habsburského, zástupců koncilu a českých stavů. (Zikmund přijal volební podmínky, zástupci koncilu se snažili o omezení kompaktát ve svůj prospěch.) | |
21. října | Jan z Rokycan byl českými stavy zvolen pražským arcibiskupem | |
VIII | táboři utrpěli velkou porážku u Křeče, když vytáhli na pomoc obklíčené Lomnici | |
Jan Roháč se uchýlil do východních Čech, kde na nově vybudovaném hradu Siónu soustředil své poslední stoupence | ||
do čela Tábora se dostal Bedřich ze Strážnice | ||
1436 | 5. červenec | JIHLAVSKÁ KOMPAKTÁTA (slavnostní vyhlášení) |
14. srpen | došlo k slavnostnímu aktu přijetí Zikmunda za českého krále v Jihlavě | |
23. srpen | král Zikmund s celým svým doprovodem slavnostně vstoupil do Prahy | |
30. srpen | byly obnoveny městské rady s loajálními měšťany | |
27. září | radikální kazatelé v čele s Ambrožem a Jakubem Vlkem strhli v Hradci Králové velkou obec na svou stranu, s pomocí lidových zástupů vyhnali z města své odpůrce a za vojenského hejtmana dosadili Zdislava Mnicha z Roudnice | |
IX | zasedal 1. sněm Zikmundovy vlády a byla jmenována královská rada s převahou saturovaných kališníků | |
16. říjen | skončilo jednání mezi královskou stranou a tábory v Třeboni. Tábor měl mít zajištěn statut královského města a vnitřní nezávislost samosprávy na králi na příštích 6 let. | |
5. listopad | Miletínkovo vojsko bylo odraženo od Hradce Králové | |
18. listopad | byly zpečetěny třeboňské úmluvy a táboři tímto aktem nechali Hradec Králové na holičkách a vymínili si, že proti hradeckým a ani proti Roháčovi nepotáhnou | |
1437 | I | probíhalo jednání sněmu, kde Zikmund prosadil požadavek berně proti zemským škůdcům |
3. březen | v Hradci Králové vzali měšťané moc do svých rukou, vojáky vyhnali z města a na radnici byla dosazena nová rada (Ambrož i Jakub Vlk nalezli útočiště v Kolíně) | |
23. březen | Zikmund poskytl Hradci Králové řadu výsad a úlev | |
IV | Roháčova družina ukořistila Zikmundovi stádo uherských volů a zásilku vína | |
Zikmund vypověděl ze země Payna a Korandu vytlačil ze Žatce do Tábora | ||
16. červen | Zikmund ustanovil mistra Křišťana z Prachatic administrátorem pražské diecéze a Diviš Bořek z Miletínka odvezl Jana z Rokycan na Kunětickou horu | |
6. září | Hynce Ptáček dobyl hrad Sión Jana Roháče z Dubé | |
9. září | 50 až 60 veteránů bratrstev bylo exemplárně potrestáno (Roháč a další byli popraveni) | |
IX | Zikmundovi vypověděli poslušnost někteří páni | |
11. listopad | Zikmund navždy opustil Prahu | |
9. prosinec | ve Znojmě zemřel císař a český král Zikmund Lucemburský | |
1438 | 8. leden | zemřel Diviš Bořek z Miletínka |
Jan z Rokycan se uchýlil do Hradce Králové a východočeští husité ho pokládali za svého duchovního správce | ||
29. červen | v Praze byl korunován Albrecht Habsburský na českého krále | |
22. září | v bitvě u Želenic porazil Jakoubek z Vřesovic vojsko Albrechtových odpůrců | |
1439 | 27. říjen | zemřel král Albrecht Habsburský |
1440 | 29. leden | tzv. list mírný mezi katolickou a kališnickou šlechtou upravoval otázku Rokycanova arcibiskupství, dodržování kompaktát a jihlavských zápisů |
II | Alžběta (manželka Albrechta Habsburského) dala proklamovat syna za krále Ladislava V. a korunovat ve Stoličním Bělehradě | |
III | budínský sněm zvolil králem Vladislava, Alžběta se pokusila uhájit pozici jmenováním Jana Jiskry z Brandýsa za svého hlavního kapitána, ale fakticky ovládala jen území spravované Jiskrou | |
strana Hynce Ptáčka vytvořila k vzájemné ochraně a podpoře spolek 4 východočeských krajů (s nimi zachovával společný postup i mladoboleslavský kraj, kde byl jedním z hejtmanů Jiří z Poděbrad) | ||
1441 | pod vedením vrchního hejtmana Hynce Ptáčka přikročil vč. svaz k postupnému sjednocení kališnických frakcí a uznal Rokycanu za jedinou hlavu zemského utrakvismu | |
4. Q | Jan Jiskra se zmocnil Kežmaroku | |
1443 | VII | jednal sjezd v Kutné Hoře (došlo zde k poslednímu velkému ideovému střetnutí táborského radikalismu s utrakvistickým konzervatizmem) |
zemřela Alžběta, císař Fridrich III. se stal poručníkem Ladislavovým (šlechta zvolila za místodržitele Jana Hunyadyho) a Jan Jiskra obsazená území z pověření císaře držel pro Ladislava Pohrobka | ||
3. Q | Jan Jiskra obsadil Spišský hrad a stal se pánem celé Spiše s výjimkou Podolínce | |
1. září | Jan Jiskra uzavřel s Vladislavem příměří do konce září 1444 | |
1444 | I | jednal laický sněm, který měl rozhodnout spor ze sjezdu v Kutné Hoře (postavil za Rokycanovo stanovisko) |
IX | Jiří z Poděbrad byl zvolen za vrchního hejtmana východočeského spolku | |
XI | Vladislavovo vojsko bylo u Varny poraženo Turky (padli Vladislav a papežský legát Julián Cesarini; bitvy se účastnil i Jan Hunyady) | |
XII | uherský sněm ukončil podmínky přijetí Ladislava V. za krále a ke správě země bylo zvoleno 7 kapitánů (mezi nimi Hunyady a Jiskra) | |
1445 | V | Ladislav Pohrobek byl přijat za uherského krále |
1446 | mír s Rakousy umožnil moravským městům obnovit obchodní vazby rozbité feudálními rozbroji | |
13. září | byla podepsána dohoda mezi Janem Jiskrou a Janem Hunyadym v Kremnici | |
1447 | III | uherský sněm zrušil funkce kapitánů a Hunyady dostal pod správu královské majetky |
21. červenec | v Rimavské Sobotě byla znovu potvrzena kremnické dohoda, která Jiskrovi zhruba zaručovala zachování status quo | |
1448 | V | kardinál Carvajal nepřímo odmítl Jana z Rokycan jako uchazeče na pražského arcibiskupa |
VI | na sjezdu v Kutné Hoře se ustavily vč. landfrýdy v jednotu, k níž se záhy přidaly i jiné kališnické spolky | |
2. / 3. září | Jiří z Poděbrad obsadil Prahu | |
Rokycana s pomocí Martina Lupáče a Václava Korandy ml. vytvořil ze své bývalé fary u Týnského chrámu tzv. dolní konzistoř, jež se stala ústředím kališnické církevní správy | ||
1449 | II | Rožmberk vytvořil tzv. strakonickou jednotu, k níž se kromě šlechty z jižních a západních Čech přidal i vůdce zbytku táborského svazu Bedřich ze Strážnice |
VI | pešťský sněm se věnoval řešení Jiskrovy vlády na Slovensku a žádal od papeže pomoc proti Čechům šířícím husitství ve spišských a šarišských farnostech | |
4. Q | byl proveden neúspěšný útok Hunyadyho na Jana Jiskru následovaný příměřím | |
1450 | mírem z téhož roku Hunyady přiznal Janovi Jiskrovi z Brandýsa právo na držbu Košic, Levoče, Prešova, Bardejova, Kremnice, Banské Štiavnice a Banské Bystrice a byly uznány nároky Ladislava V., jenž Hunyadyho jmenoval zemským kapitánem | |
1451 | č. poselstvo jednalo s Fridrichem III. o vydání prince Ladislava | |
zahájení rekatolizačního úsilí minority Jana Kapistrána v č. zemích (působil do r.1452 a vesměs jen v katolických oblastech) | ||
7. září | vítězství Jana Jiskry z Brandýsa nad Janem Hunyadym v bitvě u Lučence | |
4. Q | bylo sjednáno příměří mezi Hunyadym a Jiskrou | |
1452 | IV | český sněm zvolil Jiřího z Poděbrad na 2 roky za zemského správce |
VI | Jiří z Poděbrad si na strakonické jednotě vynutil příměří | |
1. září | Jiří z Poděbrad se zmocnil Tábora, který se vzdal bez boje | |
X | český sněm vyslal do Rakous poselstvo, aby s Oldřichem Celským projednalo podmínky Ladislavova nástupnictví (císař Fridrich III. musel Celskému v září Ladislava vydat) | |
4. Q | Jiří z Poděbrad podnikl odvetnou výpravu do Míšeňska | |
1453 | II | bratislavský sněm prohlásil Jana Jiskru za zbaveného všeho majetku (verdikt se sice nepodařilo uskutečnit, ale jeho veřejná proklamace negativně zapůsobila na Jiskrova vojska, kde se již předtím projevovaly příznaky demoralizace) |
1. Q | část Jiskrových vojsk přešla otevřeně k bratříkům (v jejich čele stál bývalý Jiskrův kapitán Petr Aksamit z Košova) | |
2. květen | na jednáních s Ladislavem a Jiřím z Poděbrad ve Vídni byly přijaty podmínky korunovace a Jiřímu bylo prodlouženo správcovství na dalších 6 let | |
Jiří z Poděbrad zlikvidoval v Praze spiknutí proti své osobě | ||
6. červenec | moravští stavové holdovali Ladislavovi a přihlásili tak k němu jako k dědičnému panovníkovi | |
28. říjen | slavnostní korunovace Ladislava Pohrobka na českého krále v Praze | |
1454 | na základě zhoršené situace v bratřickém vojsku panovník Jana Jiskru zcela rehabilitoval a pověřil opětovným nastolením pořádku | |
XI | porážka bratříků u Trebišova (ochromila jejich činnost v Zemplíně) | |
XII | král Ladislav byl přijat ve Slezsku a ve Vratislavi | |
1456 | VIII | Jan Hunyady zemřel v Zemuni na mor |
1457 | III | protivná strana obžalovala Ladislava Hunyadyho (syn Janův) a jeho stoupence ze zrady krále a obviněný byl v Budíně popraven |
IX | Jiří z Poděbrad zajel do Rakous a přiměl panovníka k návratu do Prahy | |
Jiří z Poděbrad (na Rokycanovu přímluvu) dovolil členům náboženské družiny Řehoře Krejčího, aby se usadili ve vsi Kunvald | ||
23. listopad | zemřel král Ladislav Pohrobek | |
XII | Jiří z Poděbrad zasnoubil svou dceru Kateřinu s Matyášem Hunyadym (Korvínem) | |
1458 | 1. leden | uherský sněm zvolil králem Matyáše Korvína, mladšího syna Jana Hunyadyho |
27. únor | sněm se shodl na novém panovníkovi – Jiřím z Poděbrad | |
III | Jan Jiskra z Brandýsa odešel do Polska, kde se pokoušel přesvědčit krále Kazimíra IV., aby se ucházel o uherský trůn a nabídl mu svou pomoc (když Kazimír obojí odmítl, vstoupil Jiskra do jeho služeb a odešel bojovat proti řádu německých rytířů) | |
7. květen | Jiří z Poděbrad byl slavnostně korunován uherskými biskupy (v zastoupení papežského legáta) na českého krále | |
V | kapitán horních Uher Šimon Rozgonyi porazil bratříky u Blatného Potoka (Sárospataku). Aksamit padl a Talafúsovi se podařilo jen s asi 200 bojovníky prchnout do Šariše a odtud do Polska. | |
1459 | IV | Fridrich Saský vydal Jiřímu z Poděbrad cizí léna |
1460 | 1. Q | Jan Jiskra se vrátil z Polska |
1461 | Jiří z Poděbrad poprvé sáhl k tvrdým zákrokům proti kunvaldské jednotě bratří a sester | |
1462 | I | poselstvo krále Jiřího z Poděbrad odjelo k papeži |
jednání mezi Jiskrou a Korvínem v Trenčíně (po zaplacení konkrétně stanoveného odstupného měl Jiskra se svými Čechy z Uher odejít) | ||
31. březen | papež Pius II. jednostranně zrušil basilejská kompaktáta | |
IV | došlo k narovnání mezi Matyášem a Fridrichem III., do něhož byl pojat i Jan Jiskra | |
Matyáš přijal Jana Jiskru do svých služeb (za odevzdání hradů, odstupné a titul barona) | ||
1462 | VIII | Jiří z Poděbrad slavnostně vyhlásil, že chce položit za kalich statky i život |
X | Jiří z Poděbrad vysvobodil císaře Fridricha III. z obležení ve Vídni | |
pražská univerzita se změnila v kališnické vysoké učení (kališničtí mistři prosadili povinný slib věrnosti kompaktátům pro všechny členy univerzity – nakonec na univerzitě zůstala jen artistická fakulta) | ||
1463 | III | papež Pius II. vzal slezskou metropoli pod svou ochranu (vměšování do vnitřních záležitostí českého státu) |
VI | 1. datovaný doklad o projektu mírové unie či ligy Jiřího z Poděbrad | |
1464 | V | Jiří z Poděbrad vyslal z Prahy poselstvo k francouzskému králi Ludvíkovi XI. |
Hynek Bítovský z Lichtemburka započal 1. otevřený odboj proti králi Jiřímu | ||
VI | papež Pius II. vydal na Jiřího z Poděbrad půhon | |
1465 | VII | papež Pavel II. obnovil půhon na Jiřího z Poděbrad |
XII | papež Pavel II. zbavil poddané všech přísah a závazků k panovníkovi | |
28. listopad | na Zelené Hoře byla ustanovena jednota (zelenohorská) ke společné radě a pomoci, v jejímž čele stanul Zdeněk ze Šternberka | |
Jiří z Poděbrad vyslal reprezentativního poselstvo, které mělo pod vedením Lva z Rožmitálu při okružní jízdě po evropských panovnických dvorech získat pomoc a sympatie pro politiku českého krále | ||
1466 | byl vystupňován domácí odboj | |
23. prosinec | na Jiřího z Poděbrad a jeho rodinu byla uvalena klatba | |
1467 | I | Jiří z Poděbrad uzavřel příměří s polským králem Kazimírem |
bylo vysláno poselstvo v čele s opatem Gosvinem Štěpánem k milánskému vévodovi Sforzovi a k francouzskému králi Ludvíkovi XI. | ||
20. duben | Jiří z Poděbrad vypověděl odbojníkům válku | |
VI | vojsko vedené synem Jiřího z Poděbrad Viktorinem porazilo Vratislavské u Frankenštejna | |
byla vytvořena samostatná církev Jednota bratrská, vzešlá z kunvaldské jednoty (začali si sami světit kněze) | ||
opoziční zelenohorská jednota požádala o příměří do května 1468 | ||
Matyáš Korvín zlikvidoval poslední oporu bratříků na Slovensku, tábor ve Veľkých Kostoľanech | ||
1468 | I | byl proveden neuvážený Viktorinův vpád do Rakous |
26. březen | Matyáš Korvín vypověděl králi Jiřímu z Poděbrad válku | |
kapitulace Viktorinova vojska obleženého v třebíčském klášteře | ||
1469 | 1. Q | Jiří z Poděbrad obklíčil vojska Matyáše Korvína u Vilémova |
3. květen | Matyáš Korvín se nechal v Olomouci zvolit za českého krále | |
VII | opět vypukla válka mezi Korvínem a Jiřím z Poděbrad | |
Viktorin padl zradou do zajetí, jeho bratr Jindřich protáhl vítězně Horní Lužicí, Slezskem a pronikl až do středního Pováží | ||
pravděpodobně v tomto roce zemřel Jan Jiskra z Brandýsa (nebo r. 1470) | ||
1470 | Jiří z Poděbrad jednal o nástupnictví Kazimírova syna Vladislava | |
V | Jiřímu z Poděbrad se podařilo zásobit obležené Uherské Hradiště a proniknout až na západní Slovensko | |
VIII | Matyáš Korvín opětovně vpadl do Čech, u Kutné Hory byl zastaven zemskou hotovostí a donucen stáhnout se na Moravu | |
1471 | I | poselstvo saských vévodů Arnošta a Albrechta s vědomím Jiřího z Poděbrad dorazilo do Říma |
22. únor | zemřel M. Jan z Rokycan | |
22. březen | zemřel král Jiří z Poděbrad | |
1483 | IX | II. pražská defenestrace |
1485 | III | KUTNOHORSKÝ NÁBOŽENSKÝ MÍR – završení reformace české |