Přehled v datech

Rok

Datum

Událost
1348 7. duben založení pražské univerzity Karlem IV.
1360 někdy kolem tohoto roku se pravděpodobně narodil Jan Žižka z Trocnova
1369 zemřel Konrád Waldhauser
1371 pravděpodobný rok narození Jana Husa
1372 zřízení samostatné právnické univerzity s vlastním rektorem
1374 zemřel Jan Milíč z Kroměříže
1377 oficiální odsouzení 24 článků vyňatých z Viklefa papežem Řehořem XI.
1384 změna poměru míst na Karlově a Václavově koleji ve prospěch Čechů (po 5 místech z 12 v každé koleji)
1389 Matěj z Janova byl obžalován z kacířství a byl donucen své názory odvolat
1391 byla zahájena stavba Betlémské kaple (iniciativy se ujal kramář Kříž a stavbu zaštítil dvořan Václava IV. Hanuš z Milheimu)
1392 Václav IV. potvrdil vynětí univerzity ze světského i církevního práva (podléhala soudu rektora)
Matěji z Janova byla navrácena kněžská práva (když jeho knihy byly shledány závadnými, byl suspendován z kněžského úřadu)
1393 Hus bakalářem svobodných umění
1394 zemřel Matěj z Janova
1395 M. Stanislav ze Znojma děkanem artistické fakulty (do r. 1396)
1396 Jan Hus mistrem svobodných umění
M. Stanislav ze Znojma vysvěcen na kněze
1400 3. duben Hus získal nižší stupeň svěcení – jáhen
VI Jan Hus vysvěcen na kněze
1401 Jan Hus děkanem artistické fakulty (zimní semestr 1401/02)
1402 14. březen Jan Hus jmenován správcem Betlémské kaple
1403 28. květen univerzitní disputace o 45 článcích vyňatých z Viklefa
28. červen byla předána kaple Božího těla Bratrstvem obruče a kladiva pražské univerzitě
1404 M. Stanislav ze Znojma magistrem teologie
1406 přibližně v tomto roce začal Žižka působit v bratrstvu silničních lapků (asi do r. 1409)
1408 24. květen společné jednání představitelů č. národa v domě U černé růže Na příkopě (č. národ se připojil k odsouzení 45 článků Viklefa z r. 1403, ale odsoudil pouze jejich kacířský výklad)
X cesta M. Stanislava ze Znojma a Pálče do Říma (uvězněni v Bologni)
7. prosinec univerzitní disputace, kde univerzitní mistři podpořili postoj kardinálů proti Řehořovi XII.
1409 18. leden vydání Dekretu kutnohorského
II M. Stanislav ze Znojma a Páleč byli propuštěni z vězení
25. březen zahájení koncilu v Pise (účast M. Stanislava ze Znojma a Pálče) s pozdější účastí č. poselstev
V / VI secese německých mistrů z univerzity
26. červen zvolen papež Alexandr V.
VII arcibiskup vyhlásil nad Prahou interdikt
Jan Žižka obdržel od Václava IV. amnestní list
7. srpen skončení koncilu v Pise (předchozí papežové neodstoupili, a tak zůstali 3)
2. září arcibiskup se přihlásil k obedienci Alexandra V.
1. říjen markrabě Jošt římským králem
20. říjen Jan Hus rektorem pražské univerzity
1410 15. červenec bitva u Grunwaldu, které se pravděpodobně zúčastnil i Jan Žižka v korouhvi Jana Sokola z Lamberka
16. červenec arcibiskup dal spálit Viklefovy knihy
18. červenec arcibiskup uvalil na Husa klatbu
27.VII-6.VIII velká disputace na obranu Viklefa (Hus, Stanislav ze Znojma, Páleč)
15. srpen kardinál Colonna v listě arcibiskupovi žádal o tvrdý postup proti Husovi a obesílal ho ke kardinálskému soudu
12. září listy krále a královny ve prospěch zrušení rozsudku nad Viklefovými knihami
1. říjen písemný králův příkaz, v němž se přimlouval za Husa a za zrušení jeho půhonu a nabádal k zastavení dalšího pálení knih
1411 I Husův kvodlibet na artistické fakultě charakterizující funkci svobodných umění
II kardinálem Colonnou byla uvalena klatba nad Husem
15. březen arcibiskupovo vyhlášení klatby nad Husem v Praze…
…následovala králova protiopatření proti duchovenstvu a klášterům a…
20. červen …arcibiskup vyhlásil nad Prahou a okolím interdikt
VI, VII 2 kardinálské komise projednávaly Husovu kauzu s negativním výsledkem
3. červenec rozhodčí výrok Václava IV., který přikazoval zrušení klatby, interdiktu a obsílky Husa k soudu se zastavením procesu u papežské kurie (arcibiskup se mu podrobil)
IX papež Jan XXIII. rozeslal buly, v nichž nad svými nepřáteli (neapolským králem Ladislavem z Anjou a expapežem Řehořem XII.), proti nimž vyhlásil kruciátu, vyhlásil klatbu a dále v těchto bulách požadoval získání peněz prodejem odpustků
28. září smrt arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Hazmburka
X Zikmund Albík z Uničova zvolen arcibiskupem
zemřel moravský markrabě Jošt
1412 ~ 25. květen zahájení prodeje odpustků v Praze. Proti ostře vystoupil Hus a právě tehdy se rozešel se svými bývalými přáteli M. Stanislavem ze Znojma a Pálčem.
VI představitelé teologické fakulty se distancovali od Husovy kritiky kruciáty a s ní spojeného prodeje odpustků
11. červen poprava 3 mladých tovaryšů při bouřích v pražských ulicích, kterými vyvrcholilo napětí po zahájení prodeje odpustků
28. říjen M. Stanislav ze Znojma v kázání zaútočil proti 5 článkům z Viklefa
18. říjen vyhlášena klatba nad Husem a ten se odvolal ke Kristovi
X na žádost Václava IV. Hus opouští Prahu a uchyluje se na venkov (je hostem u Ctibora z Kozího na Kozím Hrádku – kázání pod širým nebem a literární činnost)
18. prosinec M. Jan z Jesenice shrnul před fórem celé univerzity vady Husovy pře u kurie
1413 6. únor generální synod v Českém Brodě o svobodném hlásání slova božího, zachování podmínek smíru s arcibiskupem, potrestání pomluv o herezi Českého království s požadavkem odvolání interdiktu (Hus vs. M. Stanislav ze Znojma – k dohodě nedošlo)
10. únor Konrád z Vechty zvolen arcibiskupem
VI Václav IV. prohlásil zástupce teologické fakulty za rušitele míru (vč. M. Stanislava ze Znojma, který se uchýlil na Moravu ke Kateřině z Kravař), zbavil je jejich úřadu a beneficií a vypověděl je z království
Hus hostem u Lelfla z Lažan na hradu Krakovci (až do odjezdu na koncil)
1414 papež Jan XXIII. vyhlásil svolání koncilu do Kostnice ke dni 1. listopadu 1414
VIII Hus se rozhodl předstoupit před koncil
8. říjen Zikmund napsal Husovi list, v němž sliboval vystavení průvodního glejtu
~10. říjen smrt M. Stanislava ze Znojma
11. říjen Jan Hus odjel z Krakovce do Kostnice
18. říjen Zikmund vydal Husovi průvodní glejt
3. listopad Hus s průvodci se ubytoval v Kostnici
28. listopad papež s kardinály uvalil na Husa provizorní vazbu
4. prosinec papež pověřil zahájením procesu zvláštní vyšetřovací komisi. O 2 dny později byl Hus uvězněn v kobce dominikánského kláštera.
1415 I Hus byl přemístěn do jiné cely a vězněn tak mírněji
13. únor před tímto datem vešla v Kostnici ve známost první intervence 9 předních moravských pánů v čele s Lackem z Kravař u Zikmunda
počátek III papež Jan XXIII. vyhlásil svým dekretem ochotu vzdát se stolce, učiní-li tak ostatní dva papežové
20. březen v noci na 21.03. papež Jan XXIII. uprchl z Kostnice a později uprchla i většina italských kardinálů a Husovi italští strážci
25. březen kostnický biskup odvezl Husa na svůj hrad v Gottliebenu
13. květen Husovi průvodci přikročili k samostatnému protestu. K provolání, které na schůzi národních kurií přečetl jeho autor Petr z Mladoňovic, se připojilo 10 českých šlechticů v Zikmundových službách a 5 členů polského královského poselstva.
18. květen 8-členná delegace v čele s kardinálem d’Aillym vyšetřovala Husa v Gottliebenu
VI Hus byl odvezen z Gottliebenu, kde ho vystřídal sesazený Jan XXIII. označený za kacíře. Posledním Husovým vězením se stal františkánský klášter, jehož jídelna byla určena k veřejnému slyšení.
5. červen Husovo 1. slyšení za zavřenými dveřmi
7. červen Husovo 2. slyšení (zatmění slunce), k němuž se dostavil i Zikmund
8. červen závěrečné, 3. Husovo slyšení
15. červen 13. generální zasedání koncilu vyhlásilo zákaz přijímání laiků pod obojí způsobou
18. červen komise pro věci víry Husa seznámila s návrhem rozsudku
1. červenec písemné Husovo prohlášení pro koncil učinilo další slyšení bezpředmětným
6. červenec UPÁLENÍ MISTRA JANA HUSA
2. září byly vyhotoveny protestní listy kostnickému koncilu, které stvrdilo pečetěmi na 450 příslušníků vyšší i nižší šlechty
5. září byla ustanovena jednota husitské šlechty, udělující univerzitě rozsáhlé pravomoci při rozhodování ve věcech víry, obhajoby svobodného hlásání slova božího a odmítání nespravedlivých rozsudků o exkomunikaci
IX arcibiskupovi vikáři zakázali příjímání pod obojí a kázání potulných kněží pod trestem exkomunikace
IV. Q na nátlak Václava IV. byly zastaveny důchody univerzitě a arcibiskup Konrád z Vechty zakazoval mistrovské zkoušky. Různice mezi katolickou menšinou a utrakvistickou většinou vedly k vleklým sporům na univerzitě, které nijak neovlivňovaly lidové kazatele. Dvojaký postup krále vedl k žalobám katolické strany na krále, královnu a husitskou šlechtu.
1416 30. květen byl upálen mistr Jeroným Pražský
1417 25. leden M. Jan z Jesenice a M. Křišťan z Prachatic s podporou skupiny univerzitních mistrů vyhlásili 9 článků věroučné povahy, které byly namířeny proti radikálním myšlenkám z venkova. Rektor M. Jan Kardinál z Rejštejna a univerzita vyzývali v deklaraci k odmítání bludů, ke ctění obrazů a obřadů. K těmto výzvám se nepřipojil M. Jakoubek ze Stříbra, který se zásadně nestavěl proti radikálnímu lidovému hnutí.
I. Q mistři na univerzitě se začínali formovat do 3 táborů (ortodoxně katolického – menšina, utrakvistického vedeného M. Křišťanem, Jesenicem a Rejštejnem a spojeného s utrakvistickou šlechtou – většina a radikálního v čele s M. Jakoubkem ze Stříbra)
IX usnesení Svatováclavské synody a deklarace univerzity, v nichž byl vysloven souhlas s udělováním eucharistie dětem
11. listopad na kostnickém koncilu byl zvolen papežem Oddo Colonna (Martin V.)
do českého království se uchýlili Angličan Petr Payne, Mikuláš a Petr z Drážďan, skupina valdenských z dolního Porýní a další
1418 I papež Martin V. vydal dekret proti kacířům v Čechách a proti stoupencům Viklefa na univerzitě
příchod Jana Želivského do Prahy
4. prosinec Zikmund žádal v listě Václavovi IV. o zásah proti pohromě, která zasáhla č. království a chtěl se domluvit s Václavem IV. na spoluvládě v českých zemích
1419 I Jan Želivský se stal kazatelem v kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě
II Václav IV. na Zikmundův nátlak vypověděl z Prahy Jesenice a vydal příkaz k návratu katolických kněží do pražských kostelů. Na základě protestu purkmistrů a rad všech 3 pražských měst ponechal Václav IV. straně podobojí 3 kostely.
do Prahy přišli kněz Ambrož a Mikuláš z Husi
6. červenec Václav IV. jmenoval nové konšely na Novém Městě z řad odpůrců husitství (ti ihned po svém zvolení zakázali procesí a shromažďování lidu po Praze a žáci z husitských škol byli vyloučeni)
22. červenec na hoře Tábor se sešlo shromáždění na základě výzvy, aby se lid shromáždil na horách a v 5 vyvolených městech (Plzeň, Klatovy, Žatec, Louny a Slaný), kde najdou spásu před božím hněvem seslaným na zkažený svět
VII vypuzení Mikuláše z Husi z Prahy (byly rozšířeny pověsti, že se má stát králem)
30. červenec defenestrace novoměstských konšelů (I. pražská defenestrace; Žižka již stál na straně počínající revoluce) – POČÁTEK HUSITSKÉ REVOLUCE
pražský lid se na čas zmocnil novoměstské radnice a zvolil 4 hejtmany ke správě města až do nové volby konšelů. Václav IV. nakonec potvrdil dosazení nových konšelů.
16. srpen zemřel král Václav IV.
dobrozdání univerzity o tom, že je dovoleno hájit pravdu boží mečem a že lid má právo podstoupit boj, pokud povinnost hájit pravdu boží na sebe neberou páni
VIII sjezd husitské šlechty se zástupci Prahy, kde byly pravděpodobně sestaveny podmínky pro přijetí Zikmunda za krále
IX v Praze byli slavnostně uvítáni venkovští husité
30. září shromáždění na hoře Křížky u Ládví
~8. říjen venkovští husité museli opustit Prahu
17. říjen Čeněk z Vartemberka obsadil Pražský hrad, arcibiskupský dvůr a klášter sv. Tomáše
25. říjen novoměstští radikálové obsadili Vyšehrad, kde se Jan Žižka stal velitelem
počátek XI rozprášení ozbrojeného houfu směřující od Sezimova Ústí u Živohoště (ozbrojené skupiny z jižních a východních Čech, kterým čelily posádky panské koalice z okolí Prahy, se vydávaly Praze na pomoc)
4. listopad novoměstští husité se svými venkovskými druhy pod vedením Mikuláše z Husi dobyli Malou Stranu
13. listopad bylo sjednáno příměří mezi válčícími stranami
po sjednaném příměří venkovští husité opět opustili Prahu (Žižka odešel do Plzně)
XII Zikmund se sešel s českými stavy v Brně, kde slíbil veřejné slyšení o kalichu, a na základě toho Praha upustila od předchozí vojenské pohotovosti
1420 Žižkovo první vítězství u Nekměře (poprvé použito vozové hradby)
21. únor husité vyšli z okolních lesů a zmocnili se Sezimova Ústí
husité přesídlili ze Sezimova Ústi na ostroh nad řekou Lužnicí, kde stávalo opuštěné město Hradiště a začali se zde opevňovat
17. březen za účasti Zikmunda byla vyhlášena křížová výprava ve Vratislavi
23. březen odchod husitů vedených Břeňkem Švihovským a Žižkou z Plzně
25. březen BITVA u SUDOMĚŘE
30. březen husité vypálili Sezimovo Ústí
IV na Táboře byli ustanoveni 4 hejtmani (Jan Žižka, Mikuláš z Husi, Zbyněk z Buchova a Chval z Machovic) a vytvořily se 2 ideové skupiny (kolem Mikuláše z Pelhřimova – umírnění a radikálové v čele s Martinem Húskou)
3. duben pražané začali jednat na společném shromáždění Starého a Nového Města, kde se zavázali hájit kalich s nasazením životů i statků
IV Čeněk z Vartemberka se zmocnil Pražského hradu
18. duben husitským sjezdem byl vydán manifest o sesazení krále Zikmunda (podepsán i Vartemberk)
3. květen křižáci dobyli Hradec Králové
7. květen Čeněk z Vartemberka vydal Hrad královskému vojsku a pokořil se Zikmundovi
27. květen slavnostní zápis sjednocujícího husitského programu vycházejícího z tzv. 4 PRAŽSKÝCH ARTIKULŮ
26. červen orebité dobyli zpět Hradec Králové
30. červen Mikuláš z Husi s tábory napadl a rozmetal rožmberské ležení pod Táborem
14. červenec BITVA na VÍTKOVĚ (porážka I. křížové výpravy)
VII vleklá jednání o polskou kandidaturu (Vladislav Jagellonský) skončila nezdarem
5. srpen táborští kněží předložili pražským obcím 12 revolučních článků s ultimatem, že opustí Prahu, nebudou-li jejich požadavky splněny
18. srpen Želivský prosadil na Starém Městě novou radu
23. srpen táboři odešli z Prahy, neboť nebyly splněny jejich ultimativní požadavky
VIII Žižka zahájil v Písku velkou podzimní ofenzívu proti rožmberskému zboží
15. září pražané po domluvě se Žateckými začali obléhat Vyšehrad
IX Mikuláš z Pelhřimova zvolen za biskupa na Táboře, který se tak vymanil ze svazku církve
1. listopad BITVA pod VYŠEHRADEM
18. listopad Oldřich z Rožmberka uzavřel příměří (mělo trvat do února r. 1421)
XI univerzitní mistři představující revoluční střed vystoupili proti táborským úpravám bohoslužeb
ve volbách na starou radnici neuspěli straníci Želivského dosazení předtím za podpory táborů
10. prosinec věroučné hádání táborských kněží s pražskými mistry v domě Petra Zmrzlíka
24. prosinec zemřel Mikuláš z Husi a na jeho místo byl zvolen Jan Roháč z Dubé
1421 I / II násilné vypuzení asi 300 pikartů z Tábora na hrad Příběnice
IV větší část pikartů byla v těžkých bojích zabita nebo zajata. Většina zajatců se odmítla zříci svých bludů, a tak byli u Klokot upáleni (mezi jinými i kněz Petr Kániš).
pražské vojsko podniklo velké tažení na domácím území (bez boje se vzdala královská města Český Brod, Kouřim, Čáslav, Nymburk a Kutná Hora)
3. – 7. červen ČÁSLAVSKÝ SNĚM
VI při obléhání hradu Rabí Žižka utrpěl vážné zranění zdravého oka a oslepl
30. červen Želivský zosnoval v Praze převrat
5. srpen porážka Želivským vedeného vojska pražanů u Mostu
21. srpen upálení Martina Húsky v Roudnici nad Labem
23. srpen do Chebu byla svolána druhá křížová výprava
2. říjen ROZPAD II. KŘÍŽOVÉ VÝPRAVY u ŽATCE
X Žižka vyhladil poslední zbytek pikartů na tvrzi Ostrov u Hamru nad Nežárkou
slezská vojska, která měla vyvíjet bojové akce v součinnosti se Zikmundem, byla donucena stáhnout se z obsazených míst v okolí Kunvaldu a Potštejna
Želivský vnutil oběma pražským městům vojenskou diktaturu nastrčeného hejtmana Jana Hvězdy z Vícemilic
X – XI Zikmund si s pomocí Albrechta Habsburského podrobil téměř celou Moravu
Žižka si nechal vybudovat u Litoměřic pevnost Kalich
8. prosinec Žižka vytáhl v čele spojených husitských vojsk směrem ke Kutné Hoře vstříc Zikmundovi
22. prosinec Žižka se dostal z obklíčení Zikmundem u Kutné Hory
1422 8. leden Žižkovo vítězství nad Zikmundem u Německého Brodu
v Praze nabyla vrchu pravice
9. březen Želivský a 9 jeho stoupenců bylo sťato na Staroměstskou radnici
IV příchod knížete Korybutoviče do Čech
20. květen obléhání Karlštejna, kterého se účastnilo i Korybutovo vojsko (do 8. listopadu)
24. prosinec kníže Korybut opustil Prahu
1423 5. únor Zikmund postoupil protiústavně Moravu Albrechtovi Habsburskému (tento stav trval až do r. 1437)
IV na zakládajícím sjezdu v Německém Brodě Žižka vytvořil nové bratrstvo – „Menší Tábor“
20. nebo 23. duben Žižkovo vítězství nad východočeskými pány v bitvě u Hořic
24. červen hádání husitských kněží na Konopišti
VII Ambrožova strana podporovaná Žižkou obsadila Hradce Králové (hejtmana Miletínka). Město se stalo novou základnou východočeského bratrstva.
4. srpen Žižkovo vítězství nad pražským vojskem u Strauchova dvora
IX Jan Hvězda z Vícemilic, pozdější hejtman v Hradci Králové, se připojil k Žižkovi
Žižka vyhlásil válečný řád
Žižkova výprava na Moravu
16. říjen do Prahy byl svolán sněm za účasti kališnických i katolických pánů bez účasti táborských a vč. svazů
1. listopad usnesení sněmu bylo zaměřeno mj. i proti Žižkovi (ustanovení 1. panské jednoty)
22. listopad Jan Hvězda z Vícemilic spolu s Ambrožem z Hradce Králové varovali Žižku (pobýval ještě v poli) před vrahem najatým proti němu Janem Městeckým
1424 6. leden bitva u Skalice, v níž Žižka porazil východočeské pány s jejich roajalistickými spojenci
V Žižka podnikl velkou výpravu na Plzeňsko
7. červen BITVA u MALEŠOVA
13. červenec Jan Hvězda z Vícemilic obsadil Ostromeč
pražané ztratili Kouřim, Český Brod a Nymburk
~1. červenec v Praze se objevil opět Korybut
29. červenec byla obnovena staroměstská rada bez konšelů zodpovědných za Malešov
14. srpen smír mezi Žižkou a pražany (mír na Špitálském poli)
IX jednání ve Zdicích (uznán status quo ze strany katolíků; uzavřené příměří umožnilo připravit společnou husitskou výpravu na Moravu proti Albrechtovi)
po 28. září zahájení výpravy na Moravu
11. říjen u Přibyslavi zemřel Jan Žižka
XI husitské sbory se jednotlivě vracely z výpravy na Moravu do Čech
1425 padli Jan Hvězda z Vícemilic a Bohuslav ze Švamberka
za vrchní táborské hejtmany byli zvoleni Prokop Holý a Jan Bleh z Těšnice
17. říjen u Vršovic před Prahou byl vyhlášen mír
1426 počátek VI obléhání Ústí nad Labem husity
16. červen BITVA u ÚSTÍ NAD LABEM
Jan Příbram zahájil v druhé polovině r. velkou protiviklefskou kampaň, která se stala současně i útokem proti základům reformace, jejíž program vycházel z učení Jana Viklefa
5. srpen pražané byli zahnáni lidmi míšeňských markrabat od Mostu, který neúspěšné obléhali
1427 14. březen Prokop Holý porazil u Světlé oddíly rakouských feudálů
18. březen Papež Martin V. vyhlásil novou kruciátu
17. duben bylo odhaleno spiknutí a pražský lid vyhnal z města Korybuta i univerzitní konzervativce vč. Příbrama (Korybut byl uvězněn na hradě Valdštejnu u Turnova.)
V táborsko-sirotčí expedice rozmetala válečné přípravy v lužickém Šestiměstí a v přilehlých slezských knížectvích
18. červenec spojené vojsko táborů, sirotků a pražanů vytrhlo do pole
28. červenec další pražské vojsko se vydalo přímo k Tachovu
4. srpen PORÁŽKA III. KŘÍŽOVÉ VÝPRAVY u TACHOVA
11. srpen Tachov dobyt husity
mezi 9. a 13. srpnem porážka Jana Čapka ze Sán u Náchoda
XII byl dobyt Kolín a přičleněn k táborsko-sirotčímu svazu
1428 I táborsko-sirotčí výprava do Slezska s velkou zajížďkou na Slovensko (ukončena v polovině května)
II husité se poprvé objevili před Bratislavou
následovaly sirotčí výprava do Horní Falce a výprava táborů do Rakous (průnik až k Vídni)
3. Q Korybut byl propuštěn z vězení, a tak skončilo jeho 2. vladařství
1429 III / IV schůzka Zikmunda s husity v čele s Prokopem Holým (mluvčí Petr Payne) v Bratislavě
IX došlo ke smíru mezi husitskými stranami
následovala další výprava do Slezska
XII 5 samostatných husitských vojsk podniklo velkou výpravu do Saska, Frank a do Horní Falce
1430 21. únor husitská výprava započatá v prosinci 1429 se vrátila s obrovskou kořistí do Prahy
IV husitské vojsko složené převážně ze sirotků pod velením Velka Koudelníka vtrhlo českou cestou na Slovensko a proniklo až k Trnavě
spanilé jízdy do Slezska a Lužice
1431 I kardinál Julián Cesarini byl pověřen funkcí legáta pro válku s husity a nedlouho poté se stal i plnomocným zástupcem na basilejském koncilu
20. březen Cesarini slavnostně vyhlásil odpustky pro účastníky další kruciáty
další spanilé jízdy do Slezska a Lužice
24.-28. květen jednání mezi Zikmundem a husity v Chebu (neúspěšná)
31. květen v Praze byla vyhlášena mobilizace proti křížové výpravě
5. červenec Cesarini vydal manifest, v němž vyzval husity k návratu k církevním řádům
21. červenec husité vydali také manifest, který se obracel hlavně k Norimberčanům a obyvatelům dalších říšských měst a v němž požadovali slyšení před svými odpůrci
23. červenec zahájení basilejského koncilu prvním generálním shromážděním
1. srpen vojska IV. křížové výpravy překročila č. zemské hranice směrem k Tachovu
14. srpen PORÁŽKA IV. KŘÍŽOVÉ VÝPRAVY u DOMAŽLIC
8. září Praha oslavila vítězství slavnostním procesím do Svatovítské katedrály
IX 2 proudy husitů vtrhly na Slovensko – sirotci v čele s Janem Čapkem ze Sán a táboři vedeni Prokopem Holým. Za této spanilé jízdy zanechali husité posádky na Likavě, na hradech Topoľčany a Lednice a zřejmě i v Žilině.
X rozdrcení táborské výpravy u rakouského Kirchberku
XII porážka sirotků při ústupu ze Slovenska
1432 II na sněmu v Praze přijali mluvčí husitských svazů basilejskou výzvu k jednání a otevřeli tím cestu k předběžným poradám v Chebu
18. květen husité dosáhli v Chebu největšího úspěchu v mnohaletém konfliktu s církví, když za nespornou autoritu ve vzájemné při o 4 artikuly přijaly obě strany závazně Boží zákon (tzv. CHEBSKÝ SOUDCE)
husité podnikli velkou společnou výpravu na Moravu a do Slezska
Jan z Rokycan byl zvolen (po smrti arcibiskupa Konráda z Vechty) husitským sněmem za správce husitského duchovenstva
VI husité obsadili Skalici a zmocnili se Trnavy
VIII byl svolán sněm do Kutné Hory, kde byli zvoleni účastníci poselstva do Basileje
6. prosinec poselstvo do Basileje vyjelo z Prahy
1433 I uvítání delegace v Basileji
II-III disputace v Basileji
11. březen komise pověřená stanovením dalšího postupu začala marně přesvědčovat husitské delegáty, aby se stali plnoprávnými členy koncilu
22. březen táboři zahájili jednu z největších výprav do zahraničí (Slezsko, Slovensko – výprava trvala až do května)
III husité v Basileji dokončili vlastní repliky a opět vyslechli odpůrce (celkový výsledek disputací byl nerozhodný)
8. duben koncil schválil vyslání vlastní delegace, jež měla českému sněmu předložit husity zamítnuté návrhy komise, jejímž úkolem bylo stanovit další postup
14. duben čeští zástupci na koncilu spolu s vyslanci koncilu zamířili do Čech
20. duben sirotci v čele s Janem Čapkem ze Sán zahájili dalekou zahraniční výpravu do Nové marky a pruského Pomořanska
12. červen – 3. červenec jednal svatotrojický sněm, na němž bylo prosazeno obležení Plzně a zvolena delegace do Basileje (Matěj Louda, Lupáč a Prokop z Plzně)
VII zahájení obléhání Plzně husity
VIII jednání českých zástupců v Basileji
~4. září sirotci v čele s Janem Čapkem ze Sán dospěli až k Baltskému moři
11. září zástupci Čech se spolu s další delegací koncilu vedenou Janem Palomarem vydali z Basileje na zpáteční cestu
13. září spanilá jízda byla završena příměřím uzavřeným s Řádem německých rytířů
pol. IX táborský oddíl podnikl zásobovací výpravu do Bavor (u vsi Hiltesriedu z větší části pobit; vina na porážce byla dávána hejtmanu Janu Pardusovi z Horky a nepřímo i Prokopu Holému)
IX Prokop Holý byl zbaven vrchního velení a poté opustil vojsko a uchýlil se do Prahy
X sirotci se vrátili z úspěšné výpravy
11. listopad zahájil jednání svatomartinský sněm (Aleš Vřešťovský z Rýzmburka zvolen za zemského správce spolu s 12člennou radou)
30. listopad táborští, pražští i sirotčí bohoslovci přijali vnucenou verzi dohod s církví
20. prosinec ztroskotala jednání o smír s Plzní
XII útok husitů proti městu Plzni (byl odražen a při odvetném výpadu Plzeňští snad ukořistili sirotkům i trofejního velblouda)
1434 28. leden legáti koncilu vydali v Chebu listinu, v níž přijali zpět do lůna římské církve rektora Křišťana, děkana artistické fakulty Buzka z Kdyně, Prokopa z Plzně, Petra ze Sepekova, Jana Příbrama a Jana Papouška ze Soběslavi (Menhart z Hradce byl přijat již dříve).
8. únor Cesarini na koncilu prosadil sbírku pro Plzeň na hrazení válečných akcí (přidal se i Zikmund)
26. únor Martin Lupáč svatomartinským sněmem dočasně pověřený dalším jednáním v Basileji byl koncilem příkře odmítnut
23. březen z iniciativy Jana Palomara se sešel v Koubě tajný sjezd za účasti českých pánů získaných k rozvratné politice (zrada Přibíka z Klenové) – bylo zahájeno formování 2. panské jednoty
13. duben nástup nové staroměstské rady
5. květen panské sbory se objevily na Malé Straně a asi ještě týž den vstoupily do Starého Města
Přibík z Klenové zásobil Plzeň
8. květen po dobytí Nového Města vojskem panské jednoty byla dosazena nová rada na novoměstské radnici
Prokop Holý uprchl z Prahy a vrátil se k táborskému vojsku
9. květen ukončeno obléhání Plzně
17. květen Prokopovo vojsko posílené bojovníky od Plzně se rozložilo u Krče, Čapkovi sirotci se hnuli k Jirnům
30. květen BITVA u LIPAN
7. červen v Basileji se dověděli o vítězství u Lipan
VI / VII na sněmu v Praze se mluvčí bratrstev vzdali obnovy polních vojsk, táboři museli přijmout důsledky obnovy krajského zřízení a bylo rozhodnuto o zahájení jednání se Zikmundem
9. září moravské panstvo včetně kališnického se podepsáním landfrýdu podrobilo Albrechtovi Habsburskému
21. prosinec na sjezdu v Táboře uzavřelo 14 táborských měst dohodu o jednotě v boji za společné zájmy a za všechny 4 artikuly
1435 III 10 táborských měst uznalo výsledky usnesení se souborem volebních požadavků na Zikmunda, avšak Tábor a další 3 města Zikmundovo nástupnictví odmítly
V sjezd v Brně za účasti Zikmunda, Albrechta Habsburského, zástupců koncilu a českých stavů. (Zikmund přijal volební podmínky, zástupci koncilu se snažili o omezení kompaktát ve svůj prospěch.)
21. října Jan z Rokycan byl českými stavy zvolen pražským arcibiskupem
VIII táboři utrpěli velkou porážku u Křeče, když vytáhli na pomoc obklíčené Lomnici
Jan Roháč se uchýlil do východních Čech, kde na nově vybudovaném hradu Siónu soustředil své poslední stoupence
do čela Tábora se dostal Bedřich ze Strážnice
1436 5. červenec JIHLAVSKÁ KOMPAKTÁTA (slavnostní vyhlášení)
14. srpen došlo k slavnostnímu aktu přijetí Zikmunda za českého krále v Jihlavě
23. srpen král Zikmund s celým svým doprovodem slavnostně vstoupil do Prahy
30. srpen byly obnoveny městské rady s loajálními měšťany
27. září radikální kazatelé v čele s Ambrožem a Jakubem Vlkem strhli v Hradci Králové velkou obec na svou stranu, s pomocí lidových zástupů vyhnali z města své odpůrce a za vojenského hejtmana dosadili Zdislava Mnicha z Roudnice
IX zasedal 1. sněm Zikmundovy vlády a byla jmenována královská rada s převahou saturovaných kališníků
16. říjen skončilo jednání mezi královskou stranou a tábory v Třeboni. Tábor měl mít zajištěn statut královského města a vnitřní nezávislost samosprávy na králi na příštích 6 let.
5. listopad Miletínkovo vojsko bylo odraženo od Hradce Králové
18. listopad byly zpečetěny třeboňské úmluvy a táboři tímto aktem nechali Hradec Králové na holičkách a vymínili si, že proti hradeckým a ani proti Roháčovi nepotáhnou
1437 I probíhalo jednání sněmu, kde Zikmund prosadil požadavek berně proti zemským škůdcům
3. březen v Hradci Králové vzali měšťané moc do svých rukou, vojáky vyhnali z města a na radnici byla dosazena nová rada (Ambrož i Jakub Vlk nalezli útočiště v Kolíně)
23. březen Zikmund poskytl Hradci Králové řadu výsad a úlev
IV Roháčova družina ukořistila Zikmundovi stádo uherských volů a zásilku vína
Zikmund vypověděl ze země Payna a Korandu vytlačil ze Žatce do Tábora
16. červen Zikmund ustanovil mistra Křišťana z Prachatic administrátorem pražské diecéze a Diviš Bořek z Miletínka odvezl Jana z Rokycan na Kunětickou horu
6. září Hynce Ptáček dobyl hrad Sión Jana Roháče z Dubé
9. září 50 až 60 veteránů bratrstev bylo exemplárně potrestáno (Roháč a další byli popraveni)
IX Zikmundovi vypověděli poslušnost někteří páni
11. listopad Zikmund navždy opustil Prahu
9. prosinec ve Znojmě zemřel císař a český král Zikmund Lucemburský
1438 8. leden zemřel Diviš Bořek z Miletínka
Jan z Rokycan se uchýlil do Hradce Králové a východočeští husité ho pokládali za svého duchovního správce
29. červen v Praze byl korunován Albrecht Habsburský na českého krále
22. září v bitvě u Želenic porazil Jakoubek z Vřesovic vojsko Albrechtových odpůrců
1439 27. říjen zemřel král Albrecht Habsburský
1440 29. leden tzv. list mírný mezi katolickou a kališnickou šlechtou upravoval otázku Rokycanova arcibiskupství, dodržování kompaktát a jihlavských zápisů
II Alžběta (manželka Albrechta Habsburského) dala proklamovat syna za krále Ladislava V. a korunovat ve Stoličním Bělehradě
III budínský sněm zvolil králem Vladislava, Alžběta se pokusila uhájit pozici jmenováním Jana Jiskry z Brandýsa za svého hlavního kapitána, ale fakticky ovládala jen území spravované Jiskrou
strana Hynce Ptáčka vytvořila k vzájemné ochraně a podpoře spolek 4 východočeských krajů (s nimi zachovával společný postup i mladoboleslavský kraj, kde byl jedním z hejtmanů Jiří z Poděbrad)
1441 pod vedením vrchního hejtmana Hynce Ptáčka přikročil vč. svaz k postupnému sjednocení kališnických frakcí a uznal Rokycanu za jedinou hlavu zemského utrakvismu
4. Q Jan Jiskra se zmocnil Kežmaroku
1443 VII jednal sjezd v Kutné Hoře (došlo zde k poslednímu velkému ideovému střetnutí táborského radikalismu s utrakvistickým konzervatizmem)
zemřela Alžběta, císař Fridrich III. se stal poručníkem Ladislavovým (šlechta zvolila za místodržitele Jana Hunyadyho) a Jan Jiskra obsazená území z pověření císaře držel pro Ladislava Pohrobka
3. Q Jan Jiskra obsadil Spišský hrad a stal se pánem celé Spiše s výjimkou Podolínce
1. září Jan Jiskra uzavřel s Vladislavem příměří do konce září 1444
1444 I jednal laický sněm, který měl rozhodnout spor ze sjezdu v Kutné Hoře (postavil za Rokycanovo stanovisko)
IX Jiří z Poděbrad byl zvolen za vrchního hejtmana východočeského spolku
XI Vladislavovo vojsko bylo u Varny poraženo Turky (padli Vladislav a papežský legát Julián Cesarini; bitvy se účastnil i Jan Hunyady)
XII uherský sněm ukončil podmínky přijetí Ladislava V. za krále a ke správě země bylo zvoleno 7 kapitánů (mezi nimi Hunyady a Jiskra)
1445 V Ladislav Pohrobek byl přijat za uherského krále
1446 mír s Rakousy umožnil moravským městům obnovit obchodní vazby rozbité feudálními rozbroji
13. září byla podepsána dohoda mezi Janem Jiskrou a Janem Hunyadym v Kremnici
1447 III uherský sněm zrušil funkce kapitánů a Hunyady dostal pod správu královské majetky
21. červenec v Rimavské Sobotě byla znovu potvrzena kremnické dohoda, která Jiskrovi zhruba zaručovala zachování status quo
1448 V kardinál Carvajal nepřímo odmítl Jana z Rokycan jako uchazeče na pražského arcibiskupa
VI na sjezdu v Kutné Hoře se ustavily vč. landfrýdy v jednotu, k níž se záhy přidaly i jiné kališnické spolky
2. / 3. září Jiří z Poděbrad obsadil Prahu
Rokycana s pomocí Martina Lupáče a Václava Korandy ml. vytvořil ze své bývalé fary u Týnského chrámu tzv. dolní konzistoř, jež se stala ústředím kališnické církevní správy
1449 II Rožmberk vytvořil tzv. strakonickou jednotu, k níž se kromě šlechty z jižních a západních Čech přidal i vůdce zbytku táborského svazu Bedřich ze Strážnice
VI pešťský sněm se věnoval řešení Jiskrovy vlády na Slovensku a žádal od papeže pomoc proti Čechům šířícím husitství ve spišských a šarišských farnostech
4. Q byl proveden neúspěšný útok Hunyadyho na Jana Jiskru následovaný příměřím
1450 mírem z téhož roku Hunyady přiznal Janovi Jiskrovi z Brandýsa právo na držbu Košic, Levoče, Prešova, Bardejova, Kremnice, Banské Štiavnice a Banské Bystrice a byly uznány nároky Ladislava V., jenž Hunyadyho jmenoval zemským kapitánem
1451 č. poselstvo jednalo s Fridrichem III. o vydání prince Ladislava
zahájení rekatolizačního úsilí minority Jana Kapistrána v č. zemích (působil do r.1452 a vesměs jen v katolických oblastech)
7. září vítězství Jana Jiskry z Brandýsa nad Janem Hunyadym v bitvě u Lučence
4. Q bylo sjednáno příměří mezi Hunyadym a Jiskrou
1452 IV český sněm zvolil Jiřího z Poděbrad na 2 roky za zemského správce
VI Jiří z Poděbrad si na strakonické jednotě vynutil příměří
1. září Jiří z Poděbrad se zmocnil Tábora, který se vzdal bez boje
X český sněm vyslal do Rakous poselstvo, aby s Oldřichem Celským projednalo podmínky Ladislavova nástupnictví (císař Fridrich III. musel Celskému v září Ladislava vydat)
4. Q Jiří z Poděbrad podnikl odvetnou výpravu do Míšeňska
1453 II bratislavský sněm prohlásil Jana Jiskru za zbaveného všeho majetku (verdikt se sice nepodařilo uskutečnit, ale jeho veřejná proklamace negativně zapůsobila na Jiskrova vojska, kde se již předtím projevovaly příznaky demoralizace)
1. Q část Jiskrových vojsk přešla otevřeně k bratříkům (v jejich čele stál bývalý Jiskrův kapitán Petr Aksamit z Košova)
2. květen na jednáních s Ladislavem a Jiřím z Poděbrad ve Vídni byly přijaty podmínky korunovace a Jiřímu bylo prodlouženo správcovství na dalších 6 let
Jiří z Poděbrad zlikvidoval v Praze spiknutí proti své osobě
6. červenec moravští stavové holdovali Ladislavovi a přihlásili tak k němu jako k dědičnému panovníkovi
28. říjen slavnostní korunovace Ladislava Pohrobka na českého krále v Praze
1454 na základě zhoršené situace v bratřickém vojsku panovník Jana Jiskru zcela rehabilitoval a pověřil opětovným nastolením pořádku
XI porážka bratříků u Trebišova (ochromila jejich činnost v Zemplíně)
XII král Ladislav byl přijat ve Slezsku a ve Vratislavi
1456 VIII Jan Hunyady zemřel v Zemuni na mor
1457 III protivná strana obžalovala Ladislava Hunyadyho (syn Janův) a jeho stoupence ze zrady krále a obviněný byl v Budíně popraven
IX Jiří z Poděbrad zajel do Rakous a přiměl panovníka k návratu do Prahy
Jiří z Poděbrad (na Rokycanovu přímluvu) dovolil členům náboženské družiny Řehoře Krejčího, aby se usadili ve vsi Kunvald
23. listopad zemřel král Ladislav Pohrobek
XII Jiří z Poděbrad zasnoubil svou dceru Kateřinu s Matyášem Hunyadym (Korvínem)
1458 1. leden uherský sněm zvolil králem Matyáše Korvína, mladšího syna Jana Hunyadyho
27. únor sněm se shodl na novém panovníkovi – Jiřím z Poděbrad
III Jan Jiskra z Brandýsa odešel do Polska, kde se pokoušel přesvědčit krále Kazimíra IV., aby se ucházel o uherský trůn a nabídl mu svou pomoc (když Kazimír obojí odmítl, vstoupil Jiskra do jeho služeb a odešel bojovat proti řádu německých rytířů)
7. květen Jiří z Poděbrad byl slavnostně korunován uherskými biskupy (v zastoupení papežského legáta) na českého krále
V kapitán horních Uher Šimon Rozgonyi porazil bratříky u Blatného Potoka (Sárospataku). Aksamit padl a Talafúsovi se podařilo jen s asi 200 bojovníky prchnout do Šariše a odtud do Polska.
1459 IV Fridrich Saský vydal Jiřímu z Poděbrad cizí léna
1460 1. Q Jan Jiskra se vrátil z Polska
1461 Jiří z Poděbrad poprvé sáhl k tvrdým zákrokům proti kunvaldské jednotě bratří a sester
1462 I poselstvo krále Jiřího z Poděbrad odjelo k papeži
jednání mezi Jiskrou a Korvínem v Trenčíně (po zaplacení konkrétně stanoveného odstupného měl Jiskra se svými Čechy z Uher odejít)
31. březen papež Pius II. jednostranně zrušil basilejská kompaktáta
IV došlo k narovnání mezi Matyášem a Fridrichem III., do něhož byl pojat i Jan Jiskra
Matyáš přijal Jana Jiskru do svých služeb (za odevzdání hradů, odstupné a titul barona)
1462 VIII Jiří z Poděbrad slavnostně vyhlásil, že chce položit za kalich statky i život
X Jiří z Poděbrad vysvobodil císaře Fridricha III. z obležení ve Vídni
pražská univerzita se změnila v kališnické vysoké učení (kališničtí mistři prosadili povinný slib věrnosti kompaktátům pro všechny členy univerzity – nakonec na univerzitě zůstala jen artistická fakulta)
1463 III papež Pius II. vzal slezskou metropoli pod svou ochranu (vměšování do vnitřních záležitostí českého státu)
VI 1. datovaný doklad o projektu mírové unie či ligy Jiřího z Poděbrad
1464 V Jiří z Poděbrad vyslal z Prahy poselstvo k francouzskému králi Ludvíkovi XI.
Hynek Bítovský z Lichtemburka započal 1. otevřený odboj proti králi Jiřímu
VI papež Pius II. vydal na Jiřího z Poděbrad půhon
1465 VII papež Pavel II. obnovil půhon na Jiřího z Poděbrad
XII papež Pavel II. zbavil poddané všech přísah a závazků k panovníkovi
28. listopad na Zelené Hoře byla ustanovena jednota (zelenohorská) ke společné radě a pomoci, v jejímž čele stanul Zdeněk ze Šternberka
Jiří z Poděbrad vyslal reprezentativního poselstvo, které mělo pod vedením Lva z Rožmitálu při okružní jízdě po evropských panovnických dvorech získat pomoc a sympatie pro politiku českého krále
1466 byl vystupňován domácí odboj
23. prosinec na Jiřího z Poděbrad a jeho rodinu byla uvalena klatba
1467 I Jiří z Poděbrad uzavřel příměří s polským králem Kazimírem
bylo vysláno poselstvo v čele s opatem Gosvinem Štěpánem k milánskému vévodovi Sforzovi a k francouzskému králi Ludvíkovi XI.
20. duben Jiří z Poděbrad vypověděl odbojníkům válku
VI vojsko vedené synem Jiřího z Poděbrad Viktorinem porazilo Vratislavské u Frankenštejna
byla vytvořena samostatná církev Jednota bratrská, vzešlá z kunvaldské jednoty (začali si sami světit kněze)
opoziční zelenohorská jednota požádala o příměří do května 1468
Matyáš Korvín zlikvidoval poslední oporu bratříků na Slovensku, tábor ve Veľkých Kostoľanech
1468 I byl proveden neuvážený Viktorinův vpád do Rakous
26. březen Matyáš Korvín vypověděl králi Jiřímu z Poděbrad válku
kapitulace Viktorinova vojska obleženého v třebíčském klášteře
1469 1. Q Jiří z Poděbrad obklíčil vojska Matyáše Korvína u Vilémova
3. květen Matyáš Korvín se nechal v Olomouci zvolit za českého krále
VII opět vypukla válka mezi Korvínem a Jiřím z Poděbrad
Viktorin padl zradou do zajetí, jeho bratr Jindřich protáhl vítězně Horní Lužicí, Slezskem a pronikl až do středního Pováží
pravděpodobně v tomto roce zemřel Jan Jiskra z Brandýsa (nebo r. 1470)
1470 Jiří z Poděbrad jednal o nástupnictví Kazimírova syna Vladislava
V Jiřímu z Poděbrad se podařilo zásobit obležené Uherské Hradiště a proniknout až na západní Slovensko
VIII Matyáš Korvín opětovně vpadl do Čech, u Kutné Hory byl zastaven zemskou hotovostí a donucen stáhnout se na Moravu
1471 I poselstvo saských vévodů Arnošta a Albrechta s vědomím Jiřího z Poděbrad dorazilo do Říma
22. únor zemřel M. Jan z Rokycan
22. březen zemřel král Jiří z Poděbrad
1483 IX II. pražská defenestrace
1485 III KUTNOHORSKÝ NÁBOŽENSKÝ MÍR – završení reformace české