Malbork (PL) – křižácký hrad
Největší gotická stavba na světě. Stavba hradu zahájena v roce 1274. V letech 1309-1457 byl Malbork sídlem velmistra Řádu německých rytířů a hlavním městem křižáckého státu.
Po vítězné bitvě u Grunwaldu (15.07.1410) táhlo polsko-litevské vojsko na Malbork, včetně Čechů a Moravanů. Při neúspěšném obléhání Jan Sokol z Lamberka nabídl polskému králi, že mu čeští ozbrojenci ve službách Řádu Malborský hrad vydají. Cena za vydání měla činit odpuštění viny a 40 000 zlatých. Král však na radu polských rytířů tuto možnost jako nerytířskou odmítl, na rozdíl od pozdějšího krále, Kazimíra IV. Jagellonského, který právě podplacením české posádky roku 1457 Malbork získal.
Velitelem malborské posádky měl být Čech Oldřich Červonka a jelikož mu Řád několik měsíců dlužil žold, prodal Polsku za 190 tis. uherských zlatých křižácké hrady v Malborku, Tczewu, Iławě. Za odměnu obdržel několik menších hradů a úřad. Díky tomu mohl král Kazimír slavnostně vjet do Malborku, naopak velmistr Ludwig von Erlichshausen byl nucen přenést sídlo Řádu do Královce.
Zdroj: wikipedie
Model Malborku.
Celý hradní komplex byl na konci 2. světové války výrazně poničen. Jeho rekonstrukce probíhá dodnes.
Pohled na hradní komplex dnes. (© wikipedia)
Pohled na Střední hrad.
Náměstí Středního hradu.
Jídelna.
Letní jídelna v paláci velmistra.
Prostory velmistrova paláce.
Velmistrova kaple.
Velmistrova ložnice (© zamek.malbork.pl)
Pohled na kostel Nanebevzetí Panny Marie a věž Horního hradu. V popředí sochy čtyř velmistrů.
Tyto sochy byly součástí památníku Fridricha Velikého a Pruska (z roku 1877). Socha Fridricha se však záhadně ztratila. Zbylé sochy byly zrestaurovány a umístěny právě zde.
Vstup přes padací most do Horního hradu.
Od vstupní brány Horního hradu po levé straně se lze vydat na venkovní terasy.
Z terasy je možný vstup do kaple sv. Anny.
V kapli jsou pohřbeni velmistři Řádu.
Na jedné ze stěn freska s vyobrazením zástupu padlých rytířů v bitvě u Grunwaldu, kteří žádají o povolení vstoupit do nebe.
V čele zástupu velmistr Řádu Ulrich von Junginen.
Pohled na jižní terasu, nejslunnější část v prostorách hradu. Zde velmistři odpočívali.
Nádvoří Horního hradu.
Jiný pohled.
Kapitulář, kde probíhaly porady Řádu. (© imaginepoland.blogspot.ru).
Místo velmistra.
Pokladnice Řádu.
Ochoz.
Místy zajímavá výzdoba.
Pohled z Horního hradu do okolí.
Vstup do kostela Nanebevzetí Panny Marie Zlatou bránou.
Prostory kostela.
Oltář.
Další z jídelen.
Nedokončená kopie obrazu Jana Matejka (1838-1893) „Bitva u Grunwaldu“, autorem které je Zdzisław Pabisiak.