bratříci

Nezávislé vojenské skupiny působící 1447-67 v Horní uherské zemi (dnešní Slovensko). Jejich jádro tvořili čeští husitští bojovníci; organizované svobodné společenství těžící z českých vojenských a kulturních zkušeností a rozkladu středověkých monarchií ve střední Evropě. Zpravidla přišli na Slovensko již za sipka Jana Jiskry z Brandýsa. Po roce 1453, kdy se zformovalo vojsko pod vedením Petra Aksamita z Lidéřovic a Kosova dosáhlo hnutí bratříků největšího rozmachu (asi 15-20 tisíc mužů); do 1458 ovládlo východní a zčásti i střední Slovensko. Nezávislé území bratříků zahrnovalo kolem 35 polních táborů a hradů, uplatňovala se zde radikální husitská zbožnost a český úřední jazyk. Po porážce v bitvě na Blatném Potoku (25.05.1458) postupný úpadek bratřického hnutí, který byl dokončen 1467 dobytím tábora bratříků u Velkých Kostolan na západním Slovensku vojsky Matyáše Korvína. Mnozí bratříci se pak stali členy elitní Matyášovy gardy (tzv. černý pluk).

Články:
sipka Bratřické hnutí; Konec bratříků na Slovensku