Oldřich z Rožmberka

[13.01.1403-28.04.1462]

Český šlechtic a politik; původně přívrženec viklefismu a kalicha, na jaře 1420 přestoupil na stranu Zikmunda Lucemburského. Stálý protivník táborů v jižních Čechách, ale uzavíral s nimi dohody a příměří. V průběhu husitských válek zabral klášterství Zlatou Korunu a usiloval o získání Budějovic, kde však měl král Zikmund posádku rakouského vévody. Svého postavení využil k zaokrouhlení rodinného majetku. Po smrti Zikmunda Lucemburského přispěl k přijetí Albrechta Habsburského za českého krále (1438), po jeho smrti k uznání nároků jeho syna Ladislava Pohrobka na český trůn. Byl protivníkem Jiřího z Poděbrad. Roku 1451 se vzdal vladařství nad majetkem ve prospěch syna Jindřicha, který se s Jiřím z Poděbrad smířil. Oldřich z Rožmberka usiloval o samostatnou politiku, své ambice uskutečňoval i paděláním listin a privilegií.