Světla a stíny husitství

Posuzovat husitství objektivně v národě, pro který je toto období dějin neuralgickým bodem, je stále velmi obtížné. Je to hlavně proto, že dosud převažují dva extrémní názory. Ten první odsuzuje husitství do propadliště dějin a ten druhý se vyznačuje naopak nekritickou adorací. Jediný přístup je ten, který je založen na posledních badatelských počinech a optice oproštěné od ideologického balastu, který přinesl minulý režim ohánějící se marxistickým vědeckým názorem a tzv. třídním přístupem. Autor tohoto textu se proto důsledně snažil, aby se vyhnul oběma těmto extrémům.

Pozitivní aspekty

Tento národ se poprvé a bohužel naposledy ve svých dějinách dokázal ubránit celému tehdejšímu světu a postavit se „proti všem“ se zbraní v ruce. České země v krutých bolestech zrodily první reformaci, která byla reformací českou a reformací před reformacemi, které vznikly až v 16. století a s razancí sobě vlastní se chopily Husova odkazu a jeho realizace zprostředkované husitskou revolucí. V českém provedení se jednalo o radikální reformu církve, jejímž pilířem mělo být odejmutí světského panování církvi a její návrat k apoštolské chudobě prvotní církve. Husitský program, který celé hnutí sjednocoval, byl dán sipka čtyřmi pražskými artikuly. sipka Petr Chelčický vycházející z amilitantních myšlenek husitství a jeden z nejpůvodnějších myslitelů husitské doby se stal myšlenkovým původcem založení Jednoty bratrské, nadaného a líbezného potomka české reformace.

V této souvislosti je třeba pouze uvést, že ateisté v dnešní době mohou bez elementárních teologických základů velmi obtížně chápat, natož vnímat věroučné aspekty husitské konfese, a proto je pro ně téměř nemožné rozpoznat smysl husitského programu. Je to souhrn složitých a zároveň subtilních otázek, jimž s odstupem doby do detailů nerozumí ani někteří současní věřící. A právě to může být jednou z příčin nepochopení ideálů, za něž husité pozvedli zbraň. Odtud je již krůček k paušálnímu odsouzení husitské éry v mysli moderního člověka. Je třeba si však uvědomit, že v době, kdy jsme pevně zakotvili jako členská země v Evropské unii, může být právě husitství jedním z nejdůležitějších aspektů podporujících národní sebevědomí a zdravý patriotismus.

Další pozitiva

Tento seznam jistě nemusí být úplný, ale snaží se akcentovat ta pozitiva z kategorie významných: vznik první spotřební komuny v dějinách; sipka čáslavský sněm byl nazván prvním národním shromážděním v kontinentální Evropě, vyhlásil 4 artikuly za zemský zákon a odmítnutím sipka Zikmunda za českého krále se povýšil nad panovníka čímž vytvořil princip parlamentní demokracie; tzv. sipka Chebským soudcem bylo Písmo svaté ustanoveno jediným arbitrem při věroučných sporech s katolickou církví, byl to obrovský úspěch husitů zaplacený prolitou krví a mnohými životy božích bojovníků; sipka Basilejská kompaktáta, vytvoření legálního dvojvěří v zemi; zavedení praxe volby pražského arcibiskupa zemským sněmem, což nakonec musel respektovat i sám Zikmund; rozvoj slovesné tvorby reprezentované překlady Písma do češtiny, učenými traktáty, kázáními, „novinami“, relacemi a manifesty známými po celé Evropě; nebývalý rozmach písňové tvorby, protože píseň se stala základem husitské liturgie; pozitivní ohlasy husitství v zahraničí (byly však spíše výjimkou); vyloučení negativních aspektů německého vlivu v Českých zemích…

Husitství se stalo nepřehlédnutelným fenoménem pozdního středověku, čehož si nemohla nevšimnout ani moderní zahraniční historiografie a to počínaje 2. polovinou minulého století.

Stinné stránky revoluce

Husitské války měly tíživý dopad na hospodářskou situaci státu s tragickými sociálními doprovodnými otřesy, hlavní příčinou byly astronomické náklady na vedení války a ekonomická blokáda země; válkou byla spousta selského lidu odlákána od pluhu s tím, že po válce se k němu již nechtěla navrátit; byla omezena těžba stříbra v kutnohorských dolech s neblahými následky v podobě pasivní bilance zahraničního obchodu; zahraniční dálkový obchod byl takřka zlikvidován vyvedením jeho tras mimo území Českého království; byly provedeny rozsáhlé přesuny v držbě nemovitého majetku bez záznamu do zemských desek; nejradikálnější křídlo husitské revoluce reprezentované polními bratrstvy muselo být poraženo domácí ozbrojenou mocí, jejíž legitimita byla zbudována na vratkých základech mandátu zemské vlády, z jejíhož jednání byly již polní obce vyloučeny…

Došlo ke ztrátě pozice pražské univerzity označované jako kacířské učiliště, odchod zahraničních mistrů měl zákonitě negativní dopad na mezinárodní prestiž a kredit univerzity; za revoluce bylo zničeno mnoho církevních budov i staveb; neblahým doprovodným jevem revoluce byly primitivní projevy sipka obrazoborectví; výtvarné umění bylo omezeno takřka na nulu…

Autor: Jiří Motyčka

Diskuzní fórum:
sipka4 Diskuze k článku “Světla a stíny husitství”