Soudce chebský
Ve dnech 08.-18.05.1432 proběhla v Chebu jednání delegátů 
basilejského koncilu a husitského zemského sněmu, jež otevřelo cestu k míru. V únoru 1432 byla přijata basilejská výzva husitskými svazy, čímž se otevřela cesta k předběžným poradám v Chebu. Ty se uskutečnily v květnu 1432 a husité na nich dosáhli obrovského úspěchu v dlouhém a neúnavném konfliktu s Římem. Arbitrem v dohadování o platnost čtyř artikulů před projednáním na basilejském koncilu byl přijat Boží zákon! Tímto tzv. Chebským soudcem byla všemocná římskokatolická církev poprvé ve svých dějinách donucena pod tlakem rozhodných vítězství na válečném poli jednat s kacíři jako se sobě rovnými o všech sporných otázkách ve věcech víry. Neskutečný posun v náhledu na české reformní hnutí oproti době, kdy byl Hus v Kostnici obviněn z porušení kanonického práva, právě proto, že se odvolal ke Kristovu zákonu. Byla jiná doba a to, co mělo být hlavní zásadou života církve, husité vybojovali silou svých zbraní. Nejvýznamnějším bodem chebské písemné dohody byl sedmý z celkem jedenácti bodů, kterým byl „…za nejspravedlivějšího a nestranného soudce přijat zákon boží, praxe Kristova, apoštolské a prvotní církve spolu s koncily a učiteli, kteří se v něm pravdivě zakládají…“ Přesně toho se neustále dožadoval Hus u svých kostnických soudců.