Reformace česká

Reformační hnutí, které v českých zemích vyvrcholilo husitstvím a bylo jednoznačně odstartováno Husem, bylo v nedávné době medievalisty zařazeno mezi první vlnu evropských reformačních snah. Můžeme tedy mluvit, jak o tom píši v jiném příspěvku, bez nadsázky, bez falešného patriotizmu a s hrdostí o reformaci české. Česká reformace svým významem a hloubkou předběhla dobu a patří již spolu s pozdějšími reformačními proudy do novověku! Ano, reformace česká vznikla na konci středověku, ale novátorstvím svých myšlenek přerostla sama sebe. Proč? Těch důvodů je hned několik. Přiznává to vlastně už samotný Luther, který se k Husovi přihlásil a z něho vycházel. Vždyť jsou známa nejedna zobrazení Luthera píšícího husím brkem, který mu vede a přidržuje Hus. Ten husí brk je tak dlouhý, že sahá až do Říma nebo Kostnice. Ve skutečnosti se Martin k Husovi přihlásil již v okamžiku, když 31. října 1517 jako augustiniánský mnich písemně vystoupil v 95 tezích proti kramaření s odpustky. Téhož roku byl Luther Římem prohlášen za kacíře. Už zde je patrná analogie s Husem! Dalším, neméně závažným dokladem toho, že pozdější reformace navázala na českou, je skutečnost, která hovoří sama za sebe. Reformace 16. století je postavena na fundamentu Písma, jehož prizmatem se měl posuzovat veškerý život pravověrného křesťana zde na zemi. To bylo přesně to, oč šlo Husovi a co je obsaženo v Chebském soudci. Česká reformace byla reformací před reformacemi!

Husovo reformní úsilí následují husitské války, války obranné, války o holé přežití a hájící Husovy myšlenky, jehož mučednická smrt nemohla v českém prostředí zůstat bez odezvy. Reformaci „novověkou“ následuje válka třicetiletá, v níž proti sobě stojí státy katolické Ligy a protestantské Unie. Na první pohled patrný rozdíl v příčinách těchto dvou krvavých konfliktů. Pro ten druhý byly náboženské konfesijní rozdíly pouhou zástěrkou pro přerozdělení moci a vlivu v říši a zbytku Evropy.

Autor: Jiří Motyčka

Diskizní fórum:
Diskuze k článku „Reformace česká“