Pravda vítězí

Jaká je geneze hesla „Pravda vítězí“ (lat. Veritas vincit) na prezidentské standartě? Toto historické heslo, pocházející jak je všeobecně známo z husitské éry na vlajce prezidenta republiky provází hlavu samostatného československého státu již od 30. března 1920. V tento památný den byla Národním shromážděním na zasedání v budově Sněmu schválena podoba státní vlajky s výše uvedeným historickým heslem. Heslo po různých peripetiích vč. latinské verze v období polistopadové federace bylo nakonec ukotveno opět v české podobě na standartě prezidenta samostatné ČR.

Rád bych se proto zmínil o původu tohoto hesla z doby, kdy začínal Pravdu (boží) jako nejvyšší imperativ pozemského života vnímat mistr Jan Hus (viz sipka Husův výklad pravdy, božího zákona i církve, jeho názor na poslání světské moci). Zde se píše o biblickém původu slov Super omnia vincit veritas („Pravda vítězí nade vším“, nebo chcete-li „Pravda vše přemáhá“), která se stala „neodvolatelným a nezpochybnitelným krédem Husova života„. Uvedený text analyzuje právě to, co náš mistr Jan zamýšlel onou Pravdou. Jedná se, jak dokládá sekce o Husově učení na tomto serveru, o Pravdu absolutní a nikoli o jakýsi relativní, zprofanovaný a zdiskreditovaný pojem „pravdy“ jak ji známe z dnešních dob v podobě např. různých proklamací zkorumpovaných politiků a různých stranických přeběhlíků. K tomu již není potřeba se nadále vracet, neboť sekce týkající se Husova učení tyto kontrasty a rozdíly dostatečně ozřejmuje.

Podobně jako M. Jan Hus vnímali Pravdu i boží bojovníci zcela nepochybně v rané fázi revoluce. Avšak i z pozdější doby je známa např. historka z cesty husitské delegace na koncil v Basileji z přelomu let 1432/1433, kdy při manifestačním vjezdu do Norimberka byly rozvinuty husitské korouhve s kalichem a transparent s nápisem „Super omnia vincit veritas“ na voze Matěje Loudy z Chlumčan. Když se o tom dověděl kardinál Julián Cesarini, vyslal k delegaci rychlého posla s pokornou žádostí, aby se podobných „provokací“ a propagace husité na další cestě a potom i v Basileji vyvarovali.

Jako příklady toho, z jakých biblických zdrojů Hus, posléze i teologové husitství a boží bojovníci nepochybně čerpali, uvádím vybrané, místy i komentované odkazy z Písma svatého, které se týkají pojmu „pravda“, jejího významu, a to nejen ze Starého zákona ale i Nového zákona.

Starý zákon

Pravda ve Starém zákoně je ztotožněna s Hospodinem, za jehož prodlouženou ruku se považoval husitský hejtman Jan Žižka. Tím se pasoval do role jakéhosi defenzora Pravdy zjevené svědectvím Starého zákona. Že tato Pravda musí nakonec zvítězit byl neporazitelný hejtman pevně přesvědčen až do své smrti. Neutuchající boj za Pravdu boží až do jejího úplného vítězství se stal součástí jeho odkazu, který svým božím bojovníkům zanechal.

Ztotožnění jediného Boha, Hospodina s pravdou je obsaženo snad nejvíce v následujících verších:

Ano, Panovníku Hospodine, ty sám jsi Bůh, tvá slova jsou pravda. [2S 7,28]
Hospodine, ty jsi můj Bůh! Tebe budu vyvyšovat, vzdávat chválu tvému jménu, neboť činíš podivuhodné věci, tvé odvěké úradky jsou věrná pravda. [Iz 25,1]

Husité jako bojovníci za Pravdu boží jistě nejednou citovali tyto verše z přísloví:

Kdo šíří pravdu, hlásá spravedlnost, kdežto křivý svědek lest. [Př 12,17]
Zrádné rty jsou Hospodinu ohavností, kdežto zalíbení má v těch, kdo prosazují pravdu. [Př 12,22]

Ve Starém zákoně se na boží Pravdu snad nejvíce a v nejkrystaličtější podobě odkazují žalmy:

Tvoje milosrdenství mám před očima, řídím se tvou pravdou. [Ž 26,3]
Hospodine, ukaž mi svou cestu, budu žít podle tvé pravdy. [Ž 86,11]
Hospodine, vím, že tvé soudy jsou spravedlivé, pokořils mě pravdou. [Ž 119,75]
Ty jsi, Hospodine, blízko, všechna tvá přikázání jsou pravda. [Ž 119,151]
To hlavní v tvém slovu je pravda, každý soud tvé spravedlnosti je věčný. [Ž 119,160]

Ostatní:

Král ho okřikl: „Kolikrát tě mám zapřísahat, abys mi v Hospodinově jménu nemluvil nic než pravdu?“ [2Pa 18,15]
Konejte toto: Mluvte každý svému bližnímu pravdu. [Za 8,16]

Nový zákon

V Novém zákoně je slovo „pravda“ skloňováno ve všech pádech a je ještě frekventovanější, pro někoho možná paradoxně více, než ve Starém zákoně. V evangelijní zvěsti je Pravda ztotožněna pochopitelně s Otcem, Synem božím i Duchem svatým. Vymezení absolutní Pravdy se zde již dotýká křesťanského Trojjediného Boha. Imperativ této Pravdy se objevuje nejen v evangeliích ale také pochopitelně v epištolách, tj. v dopisech apoštolů prvotním křesťanům v různých koutech tehdejší Evropy 1. st. po Kr. Epištoly měly mj. šířit také evangelijní pravdu a k této pravdě nabádat. Tak jako se Žižka odkazuje převážně na Starý zákon, fundament Husova reformního úsilí vychází z Nového zákona a z christocentrického pojetí církve, jejíž hlavou je Ježíš Kristus. Spasitelův pozemský život je personifikací pravdy, jež je uzavřena boží, vítěznou Pravdou vrcholící Kristovým usednutím po pravici svého Otce.

Zdaleka nejvíce se substantivum „pravda“ objevuje v Janově tzv. teologickém evangeliu:

Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy. [J 1,14]
Neboť Zákon byl dán skrze Mojžíše, milost a pravda se stala skrze Ježíše Krista. [J 1,17]
Kdo však činí pravdu, přichází k světlu, aby se ukázalo, že jeho skutky jsou vykonány v Bohu. [J 3,21]
Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými. [J 8,32]

Husem i husity nejčastěji odkazovaný verš, v němž je ztotožněn Bůh s pravdou, která se tak stává Pravdou, jež si razí vítěznou cestu:

Ježíš mu odpověděl: „Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne…“ [J 14,6]
Až přijde Přímluvce, kterého vám pošlu od Otce, Duch pravdy, jenž od Otce vychází, ten o mně vydá svědectví. [J 15,26]

Známý rozhovor zatčeného Ježíše s římským místodržitelem Pilátem:

Pilát mu řekl: „Jsi tedy přece král?“ Ježíš odpověděl: „Ty sám říkáš, že jsem král. Já jsem se proto narodil a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas.“ [J 18,37]

V následující větě je naprosto evidentní, jakou pravdou se Pilát zaobírá, přesto se Ježíše ptá:

Pilát mu řekl: „Co je pravda?“ [J 18,38]

Epištoly pak již hovoří o pravdě boží i pravdě evangelia.

Opět razantně zaznívá ztotožnění Pravdy s Bohem v listech apoštola Pavla Římanům, Efezským a v 2. listu Tesalonickým:

Mluvím pravdu v Kristu, nelžu, a dosvědčuje mi to mé svědomí v Duchu svatém [Ř 9,1]
– pokud jste ovšem o něm slyšeli a byli v něm vyučeni podle pravdy, která je v Ježíši [Ef 4,21]
Stále musíme děkovat Bohu za vás, bratři milovaní od Pána, že vás Bůh jako první vyvolil ke spáse a posvětil Duchem a vírou v pravdu. [2Te 2,13]

Také ve jménu a k obraně pravdy husité pozvedli zbraň:

Vždyť nic nezmůžeme proti pravdě, nýbrž jen ve jménu pravdy. [2K 13,8]

Na tento verš se husité odkazovali, když charakterizovali své nepřátele [pravdy boží]. Lží bylo míněno vše, co není v souladu s pravdou boží:

vyměnili Boží pravdu za lež… [Ř 1,25]

Ztotožnění pravdy s Duchem svatým:

To je ten, který přišel skrze vodu a krev: Ježíš Kristus. Ne pouze skrze vodu křtu, ale i skrze krev kříže; a Duch o tom vydává svědectví, neboť Duch jest pravda. [1J 5,6]

Evangelijní pravda:

pro naději zakotvenou v nebesích. Víte o ní, protože i k vám přišlo slovo pravdy evangelium;… [Ko 1,5]
Když jsem však viděl, že nejdou přímo za pravdou evangelia, řekl jsem Petrovi přede všemi: „Jestliže ty, … nedodržuješ mezi námi židovský zákon, jak to, že nutíš pohany, aby ho dodržovali?“ [Ga 2,14]

Autor: Jiří Motyčka

Diskuzní fórum:
sipka4 Diskuze k článku „Pravda vítězí“
sipka4 Další diskuze k článku „Pravda vítězí“