Husitství v zahraniční odborné literatuře

V současné době se často setkávám s názory, že v zahraniční literatuře není husitství, tomuto fenoménu pozdního středověku věnována náležitá pozornost, nebo spíše žádná. Není tomu tak. Já bych to rád s dovolením dokumentoval na několika příkladech. Výběr uvedené literatury si nečiní nárok být reprezentativním ani zdaleka úplným. Z následujících příspěvků je však patrné, že autorů věnujících se badatelské činnosti, která je zaměřena na husitství, byl a stále je velký počet; dokonce zájem o toto období našich dějin má transatlantickou dimenzi. A to je pozitivní zpráva! Neméně zajímavým je i počet autorů píšících o M. Janu Husovi. O čem to svědčí? O jediném – znova nám to dokládá, že Hus je bezesporu osobností světového formátu a proslulým církevním reformátorem.

Německo

  • Konstantin Höfler (1811-1897) – militantně katolicky orientovaný autor, od r. 1851 profesor na pražské univerzitě, nesmiřitelný nacionalistický kritik Palackého.
  • Johann Losert (1846-1936) – autor knihy Hus a Viklef. Dokládá v ní dnes již překonaný názor týkající se Viklefova vlivu na Husa, který jeho názory přijímal dle Loserta nekriticky.
  • Fridrich von Bezolt (1848-1928) – v díle K dějinám husitství se zabývá mimo jiného také politickými a sociálními aspekty husitství.
  • Berthold Bretholz (1862-1936) – dílo Dějiny Čech a Moravy mělo opět vyznít jako protiklad proti Palackého pojetí českých dějin.
  • Adolf Bachmann (1894-1914) – napsal Dějiny Čech a práce o vládě Jiřího z Poděbrad. Neobjektivně klade důraz v husitství na jeho „protiněmecké“ zaměření.
  • Ferdinand Seibt (*1927) – autor díla Hussitica. Akcentuje pražský směr husitství a husitskou revoluci zařadil do série evropských revolucí počínaje 14. stol.
  • Franz Machilek (*1334), Winfried Eberhard (*1941) – pováleční autoři, husitologové stojící v popředí zástupu zahraničních badatelů, kteří se zabývají husitstvím.

Rakousko

  • Heinrich Koller (*1924) – zaměřuje se ve svých pracích na politický a ideový vliv husitství.
  • Sylvia Petrinová (*1937) – zabývá se vojenskou činností „spanilých jízd“ v zahraničí.

Anglicky píšící

  • Matthew Spinka (1890-1972) – americký historik píšící o Husovi.
  • Frederik G. Heymann (1900-1983) – Kanaďan, jenž své dílo zaměřil na Žižku a Jiřího z Poděbrad, ve svém díle navázal na Palackého.
  • Reginald R. Betts (1903-1962) – Angličan, jehož dílo se rovněž zaměřilo na Husa a na českou reformaci.
  • Howard Kaminski (*1925) – americký historik, autor rozsáhlého díla Dějiny husitské revoluce. Autor analýz děl Petra Chelčického a Mikuláše z Drážďan. Vychoval řadu žáků se zaměřením na husitské dějiny.
  • Martin Klassen (*1939) – žák Kaminského zaměřující se na úlohu šlechty v husitské době.
  • Jarold K. Zeman – potomek českých přistěhovalců, autor přehledu literatury o husitství, který čítá neuvěřitelných téměř 4000 (!) titulů.

Francie, Belgie, Itálie

  • Ernest Denis – autor, který nemalou měrou přispěl ve frankofonní části světa k rozšíření povědomí o českých dějinách počínaje husitskou revolucí až po zahájení třicetileté války.
  • Paul de Vooght (1900 – 1983) – jako belgický, katolický historik, člen řádu benediktýnů se nebál vylíčit Husa v novém, „nekatolickém“ pohledu. Hus dle Vooghta zemřel proto, že se nechtěl očistit z bludů, které mu byly kladeny za vinu zaujatými soudci i svědky a to i z Čech. Byl to zajímavý pohled představitele katolické církve, kterému se dostalo mezinárodního ohlasu. O Husovi psal vytříbeným stylem, s morálním patosem (!), odbornou znalostí teologie a v polemickém duchu, který přispěl k velké mezinárodní odezvě tohoto dvousvazkového díla. Vooght byl rovněž velkým znalcem díla Jakoubka ze Stříbra i Mikulášů z Pelhřimova a Drážďan.
  • R. Cegni (*1934) – italský historik, jenž se dlouhodobě zabývá výzkumem rukopisů husitských teoretiků např. Mikuláše z Drážďan aj.

Rusko

  • J. S. Anněnkov (1849 – 1885) – historik, který napsal studie o Husovi a Chelčickém.
  • N. V. Jastrebov (1869 – 1923) – identifikoval Petra Chelčického jako autora traktátu O trojím lidu a inicioval jeho vydáni v Rusku.

Zdroj: František Šmahel

Autor: Jiří Motyčka

Diskuzní fórum:
sipka4 Diskuze k článku „Husitství v zahraniční odborné literatuře“