Hrad Rabí – aneb místo kde Jan Žižka o oko přišel

Hrad Rabí, označovaný za nejrozsáhlejší hradní zříceninu v Čechách, byl založen patrně již ve 13. století. O prvních majitelích hradu neexistují žádné písemné zmínky. Nejnovějším předpokladem historiků je situování románského základu hradu jako nejsevernější části državy hrabat z Bogenu a později Wittelsbachů. Až koncem 13. století se toto území pravděpodobně stalo opět součástí českého státu. Usuzuje se, že v té době hrad, stále ještě v podobě pouze obytně-obranné věže, získali páni z Velhartic, donedávna považovaní za zakladatele hradu.

Prvními písemně doloženými majiteli (soudním spisem až z roku 1380) byli Švihovští z Rýzmberka. Tento rod vlastnil Rabí skoro 200 let, během nichž byl hrad postupně řadou úprav a přestaveb vybudován do své konečné podoby. Hrad byl dvakrát dobýván husity a to v roce 1420 a 1421. Při druhém obléhání v roce 1421 zde husitský hejtman přichází o své druhé oko pravděpodobně střelou Přibíka Kocovského z Dlouhé Vsi. Za škody způsobené husitským vojskem dostal tehdejší majitel Jan z Rýzmberka patřičné odškodnění od krále Zikmunda a hrad byl v krátké době znovu opraven. Největší rozkvět zažívá hrad Rabí koncem 15. století, kdy se majitelem hradu stává Půta II Švihovský z Rýzmberka. Půta II zastával vysoké státnické funkce – úřad nejvyššího zemského soudce. Rabí bylo povýšeno na město a získává patřičná městská práva. Půta započal výstavbu rozsáhlého hradního dělostřeleckého opevnění s baštami.

Přestože tento hradební okruh zůstal nedokončen, patří na svoji dobu k nejvyspělejším obranným systémům v Evropě. Po Půtově smrti hrad získávají jeho synové, kteří se však velmi zadlužili a byli nuceni rozprodávat své panství. Tak v roce 1549 hrad získává slezský šlechtic Jindřich Kurcpach z Trachemberka. V následujícím období hrad často střídá své majitele (Malovec z Libějovic, Vilém z Rožmberka, Chanovští z Dlouhé Vsi) a doba jeho slávy je nenávratně pryč. Ve vlastnictví nemajetného rodu Chanovských, kteří vlastnili hrad téměř 138 let, hrad postupně chátrá a pustne. Ke zkáze také přispěl nájezd švédských vojsk během třicetileté války. V roce 1708 kupuje téměř neobyvatelný hrad společně s nedalekým Žichovickým zámkem arcibiskup kardinál Jan Filip z Lamberka. Lamberkové na hradě nežili. V této době se hrad stává volně přístupný a slouží jako snadný zdroj stavebního materiálu pro obyvatele okolních vsí. Císař Leopold I. nařídil jeho zboření (nedošlo k tomu). Poslední šlechtičtí majitelé Lamberkové darovali zříceninu v roce 1920 Spolku pro zachování uměleckých, historických a přírodních památek v Horažďovicích za symbolickou cenu 1 Kč. V této době začínají první záchranné práce. Po roce 1954 převzal hrad stát. V současné době je hrad ve správě Národního památkového ústavu.

Na hradě čeká turisty expozice kachlů a archeologických nálezů. Jeden z kachlů nese neobvyklý nápis: „Papez pan pyssnych porodil psuotie„. Tento kachel, který by měl pocházet z 15 stol., hanobí papeže Piea II. Historici vysvětlují tento nález tím, že Vilém z Rýzmberka, příznivec Jiřího z Poděbrad, byť katolík, tak byl především státotvůrce a pravděpodobně se ho velmi dotklo, že papež v druhé polovině 15. století zrušil výdobytky husitského hnutí, které se vztahovaly na český stát a zaručovaly určitou náboženskou svobodu a to pravděpodobně Viléma natolik rozlítilo, že si nechal takovýto kachel zabudovat do svých kamen zde na hradě.

Zdroj: http://www.pruvodce.com/rabi, http://design.radio.cz/cz/clanek/51367