Bitva u Sudoměře (25.03.1420)

První větší vítězné střetnutí husitů s panským vojskem a strakonickými johanity. Husitská výprava měla dvanáct vozů, na čtyři sta pěších osob obojího pohlaví a devět jezdců. Zprávy o blížícím se útoku přiměly Žižku urychleně vyhledat výhodné postavení na malé výšině, k níž byl přístup jen úzkou šíjí mezi rybníky Markovcem a Škaredým a kterou ze zadu chránily další rybníky a bažiny. Rytířská jízda zahájila útok za soumraku. Prvnímu sledu vznikly značné ztráty, druhému se však podařilo proniknout do samé blízkosti provizorní vozové hradby. Seskupení nepočetných obránců s krátkou čelní frontou nedávalo jízdě možnost uplatnit v rozvinutém šiku svou převahu. Hrdinný odpor bratří, kteří se „na špici“ mohli vystřídat, záhy způsobil paniku mezi těžkooděnci, na něž se zezadu tlačili jejich spolubojovníci. Rozklad královského vojska uspíšila hustá mlha, jež velitelům ztížila orientaci. Jednotlivé skupiny pokračovaly v boji s husity i s terénními překážkami, když však poznaly marnost svého úsilí, obrátily se na ústup a hnaly před sebou asi tři desítky husitů, které se jim při jejich výpadu z hradby podařilo zajmout. Ti pak byli vyměněny za panské zajatce, získané při dobytí Mladé Vožice.

Šmahel F. – Husitská revoluce 3 (Kronika válečných let)

Zdroj: Šmahel F. – Husitská revoluce 3 (Kronika válečných let)

Galerie:
Sudoměř – hráz mezi rybníky Markovec a Škaredý, místo bitvy
Markovec (rybník) s památníkem Jana Žižky