Grunwald (PL) – místo památné bitvy 1410
Bitva u Grunwaldu se odehrála 15. července 1410 mezi Řádem německých rytířů a polsko-litevskou koalicí, které se na obou stranách zúčastnili také žoldnéři ze zemí Koruny české. Jednalo se o jednu z největších bitev středověku, nehledě na skutečnost, že se historici nemohou shodnout na počtu obou vojsk.
Mnozí účastníci z českých zemí se 10 let poté aktivně zapojí do husitských válek, zatímco oslabený Řád do nich zasáhne výrazně méně. V roce 1433 se čeští válečníci s Řádem německých rytířů znovu střetnou na jeho půdě, a to v rámci sirotčí výpravy k Baltu.
Pohled na pahorek z parkoviště. Právě zde na poli mezi vesnicemi Grunwald, Stębark a Łodwigowo se obě vojska střetla v nelítostné bitvě.
Cesta na vrchol.
Torzo památníku k 500. výročí grunwaldské bitvy v Krakově, který byl německými okupanty zničen v roce 1939.
Detail.
Poslední kroky.
Hlavní památník grunwaldské bitvy z roku 1960.
Jiný pohled, vlevo korouhve.
Symboly Litvy a Polska.
Kompozice.
Cesta k muzeu kolem amfiteátru s modelem.
Model znázorňuje postavení obou vojsk. Blíže polsko-litevská, vzdálená Řádu. Vlevo osada Łodwigowo, vpravo Stębark, vzdálená nalevo osada Grunwald.
Velmi potěšila venkovní expozice „Boží bojovníci“ věnovaná husitství a boji husitů proti Řádu německých rytířů.
Hlavní panel výstavy.
Nechybí ani husitské vozy.
Z druhé strany amfiteátru se nachází vstup do muzea.
Logo muzea.
Vítězové bitvy Vladislav a Vitold.
Informační panely vlevo, vpravo prapory korouhví obou vojsk. Polská část vojska představovala 50 korouhví (odhadem 20 tis. osob), součástí kterých byli mimo Poláků také Češi, Moravané, Slezané a Moldavané. Vojska pod velením litevského knížete Vitolda tvořilo 40 korouhví (10 tis. osob) Litevců, Rusů a Tatarů. Řád německých rytířů zformoval 51 korouhví (15 tis. osob) složených z řádových rytířů, dále rytířů z Německa, dnešního Švýcarska, Slezska, Pomořan, Čech, Moravy a Livonska.
Prapory spojeneckých korouhví.
2. Kurýrská korouhev s účastí Čechů.
4. korouhev Jana Sokola z Lamberka složená z českých a moravských žoldnéřů. Podle dochovaných zpráv se však v bitvě příliš nepředvedla a po úprku litevských vojáků se měla stáhnout. V ten den prý korouhvi Jan Sokol nevelel, jelikož byl v 60ti členné družině polského krále.
49. korouhev složená pouze z Moravanů a vedená Janem Helmem.
Také v 50. korouhvi bojovali Češi, Moravané i Slezané.
Prapory spojenců Řádu. Viditelná slezská orlice i český lev.
Křižák.
Mapa míst, kde docházelo k verbování do vojsk Řádu i polsko-litevské unie.
Detail na země Koruny české.
Rozestavení obou vojsk před bitvou.
Úvodní fáze boje.
Závěrečná fáze.
V dálce vpravo kaple Nanebevzetí Paní Marie.
Po cestě ke kapli zpětný pohled na bitevní pole pohledem křižáků. Situačně se vlevo nachází obec Stębark, vpravo obec Łodwigowo, za zády vpravo je pak obec Grunwald. Zde se zhruba nacházely zálohy v počtu 16 korouhví.
Kaple.
Ze které však zbyly jen základy.
Dle textu byla kaple vybudována křižáky rok po bitvě na počest svých padlých. Historici připouští, že právě zde mohl zemřít velmistr Řádu Urlich von Jungingen. V rámci archeologických prací byly v okolí kaple nalezeny ostatky nejdříve 20, později zhruba 300 lidí. V březnu 1413 byla kaple vysvěcena, aby však následující rok v průběhu další polsko-křižácké války vyhořela.
Pohled od kapličky na bitevní pole. Zde, v blízkosti křižáckého tábora mělo dojít k největší řeži.
Cesta k pahorku Jagelly.
Pahorek Jagelly nasypaný v roce 1959.
Stanoviště polského krále před bitvou.
Na vrcholku se tyčí polská korouhev.
Pohled z pahorku na grunwaldské pole.
Poslední ohlédnutí.
Panorama – husitská výstava, památníky.
Panorama – památníky, husitská výstava, muzeum.
Panorama – další pohled na bitevní pole.
Panorama – další pohled na bitevní pole.