tarasnice

Tarasnice měla poměrně značně dlouhou hlaveň (poměr mezi světlostí a délkou se pohyboval mezi 1:8 a 1:12), jejíž světlost byla rovna světlosti prachové komory. Tarasnice jako houfnice byly zprvu kovány z železných pásů, svíraných příčně kruhy. Avšak z husitských válek jsou již doloženy zprávy o lití velkých tarasnic. Ráže těchto děl se pohybovala mezi 50-100 mm. Střílelo se z nich kamennými, později, také už za husitských válek, železnými kovanými koulemi (rovněž olověné, snad i železné zalévané do olověného pláště). Předpokládaný účinný dostřel byl asi 250-300 m. Jméno tarasnice pochází patrně od tarasu, dřevěného podstavce, na který byla upevňována. Za husitských válek byly patrně často vezeny na „půlvoze“ – jednoduché dřevěné lafetě.

Tarasnice v loži s náměrovým zařízením
Zdroj: Durdík J. – Husitské vojenství

Tarasnice, vpravo houfnice
Zdroj: Kejř J. – Husité