Zbyněk z Buchova

Brzy z jara 1420 se stal jedním ze 4 hejtmanů (sipka Žižka, sipka Mikuláš z Husi, sipka Chval z Machovic), kteří tvořili jakýsi správní orgán na Táboře s vojenskými pravomocemi. Zbyněk a Chval z Machovic zastávali funkce pobočníků resp. velitelů posádek dobytých hradů a působili postupem doby více (než Mikuláš z Husi a Žižka) na Táboře. 13.12.1420 táboři v čele se Zbyňkem a společně s knězem Korandou, kterému se podařilo uprchnout z příběnického vězení, dobyli hrady Příběnice a Příběničky, jež byly součástí zboží sipka Oldřicha z Rožmberka. Tyto hrady pak osadil Buchovec svojí posádkou. Na sipka čáslavském sněmu byl Zbyněk z Buchova za táborskou stranu jmenován členem dvacetičlenné prozatímní vlády. V únoru 1422 se stal členem rozhodčí rady, která měla urovnat poměry v Praze a pozastavit teokratickou anarchii sipka Jana Želivského a nastolit respektování práva stanoveného na čáslavském sněmu. V roce 1424 vojenská iniciativa přešla jednoznačně na stranu Jana Žižky a Zbyněk z Buchova pod vlivem Chvala z Machovic mají na svědomí dočasný mocensko-politický ústup táborského svazu do pozadí. Po roce 1426 se již nenachází v pramenech zprávy o tomto zakladateli táborské polní obce.