Vildštejn (okr. Chrudim) – zřícenina hradu

Zakladatel tohoto hradu Vildštejna Hrabiše z Paběnic, prokazatelně doložen r. 1315, si zvolil pro hrad skalnatý, těžko přístupný ostroh nad levým břehem Chrudimky. Ostroh spadal na třech stranách téměř kolmo do údolí řeky a jen na severu byl s okolím spojen sedlem, ale i na této straně byl tak strmý, že jediný možný přístup na jeho vrchol byl po dřevěných schodech či žebřících. Jádrem hradu byl věžovitý palác nepravidelného půdorysu, stojící na vrcholu skaliska. V přízemí této stavby bývalo skladiště a hospodářské příslušenství hradu, v patrech obydlí majitele. Budova byla zřejmě zakončena dřevěným obranným ochozem a vysokou valbovou střechou. Nelze vyloučit, že její patra byla pouze dřevěná. Jižně od paláce byla ve skalnatém svahu další nevelká budova. Celek byl obklopen hradbou na okraji svahů.
Z dalších majitelů hradu je v r. 1382 doložen Hrabiše z Vildštejna a Paběnic a v r. 1404 Ješek z Popovce, který z hradu podnikal loupežné výpravy. Ješek zemřel před r. 1410 a jeho statky připadly jako odúmrť králi Václavovi IV. Hrad Vildštejn si král ponechal.
Na počátku husitských válek, zřejmě již v r. 1421 v souvislosti s dobytím vilémovského kláštera a jeho panství, se i Vildštejna zmocnil Jan Hertvík z Rušinova, kterého v r. 1436 vystřídal Jiří z Dubé a Vízmburka. Ten dostal v r. 1436 Vildštejn od krále Zikmunda do zástavy a připojil ho ke žlebskému panství.
Hrad byl potom ponechán svému osudu a zpustl. Jako pustý se uvádí v r. 1499, kdy jej král Vladislav II. postoupil spolu s městečkem Sečí a třemi vesnicemi Mikuláši mladšímu Trčkovi z Lípy. Hrad již nikdy nebyl opraven a postupně pustl.
Zdroj: http://www.hrady.cz