Hus v této kapitole vyjmenovává, co je míněno bludem
o stvoření:
1)
… když blázniví kněží říkají, že mohou kolikrát budou chtít stvořit tělo Boží, že oni jsou stvořitelé svého Stvořitele2)
… když říkají, že jsou důstojnější než Panna Maria, která 1x porodila Ježíše, ale kněz ho může vícekrát stvořiti ...3)
… ba dokonce se staví i nad Ježíše Krista, když říkají, že jsou jeho stvořitelé.K tomu Hus poznamená:1) Stvořiti znamená něco učinit z ničeho. Bůh stvořil nebe, zemi a vše ostatní kromě sebe z ničeho, takže nic nebylo před stvořením světa, jedině Bůh („Husovo“ pojetí teorie velkého třesku – pozn. JM). A Hus pokračuje: každá věc, která není Bohem, je Jeho stvořením, ergo jen Bůh je jediným stvořitelem.
2) Stvořiti dle Bible rovněž znamená něco z jiné věci učiniti. Příkladem je stvoření člověka z hlíny zemské, tzn. co se týče jeho těla, fyzicky ho vytvořil ze země.
3) Stvořiti také znamená, obdařit člověka mocí, úřadem, např. král tvoří rytíře, biskup kněze, když mu dá Boží mocí kněžský úřad.
4) Stvořiti dále znamená, dát nějaké věci formu. Sochař dá dřevu podobu člověka či jiné věci, krejčí dá formu suknu, aby z něho byl nějaký oděv, švec učiní z kůže botu a kněz prostřednictvím slova Božího zformuje člověka tak, aby byl synem (s malým „s“) Božím. Hus píše, že tito všichni nejsou stvořiteli, ale pouhými řemeslníky, dělníky a činiteli.
Hus pak v této kapitole o 1. bludu shrnuje, že ani jedním z výše uvedených 4 způsobů kněz nemůže stvořit nejen Boha, nýbrž ani tělo Kristovo, které nemůže učiniti z ničeho, ani z jiné věci. Tělo Kristovo je totiž stvořeno Bohem v životě Panny Marie, jeho tělo nikdy nezhynulo a nemůže se nikdy znovu počíti.
Proto bloudí ti kněží, kteří se domnívají, že by se při mši mohl počíti Ježíš a pak znovu jeho tělo existovat. Bloudí ti, kteří si myslí, že jsou Boží stvořitelé důstojnější než Panna Maria.
Proti těmto bludům je tato 1. kapitola v Betlémské kapli na stěně napsána:Sv. Augustin: "
Nikoho kromě Boha není možné chápat jako stvořitele a nazývat ho tak." ...
Damascenus: "…"
Anshelmus: "
Sám Bůh stvořitel jest."
Bernard v kázání Petrovi: "
Tělo Kristovo se nerodí, neplodí, netvoří, ale kněžskou rukou spolu se učiní," tzn., že Bůh svou mocí a slovy, která řekne kněz, učiní, že v ruce kněze
spolu bývá tělo Kristovo i způsob chleba, aniž by se tělo Kristovo znovu rodilo, tvořilo nebo počínalo, ale započne se jeho posvátná existence.
Pozn. autora příspěvku: ve
zvýrazněné pasáži se Hus dotýká
konsubstanciační nauky; k tomu podrobněji viz
zde.
Hus dále ještě v 1. kapitole přidává napomenutí kněžím:Proto, kněže, měj dosti na tom, že,
jsa bez hříchu smrtelného, když sloužíš mši, obětuješ tělo Kristovo k Boží chvále za lidské i své hříchy, tělo, které ty nemůžeš stvořiti, ale Pán Ježíš, řka skrze tebe tato slova "Toto jest tělo mé," učiní, že chléb bude jeho tělem. Též řka: "Tento kalich" – to jest víno v kalichu – "jest krev má," učiní, že víno bude jeho krví (= ustanovení Večeře Páně, tj. eucharistie dle
Lukáš 22, 19-20).
Pozn. autora příspěvku: zvýrazněná pasáž je dodatek Jana Viklefa, který Hus sice převzal, ale zároveň zásadním slůvkem "
digne" zmodifikoval. K tomu podrobněji viz
zde.