Je.
Bůh existuje, ale každé náboženství je v něčem mimo.
Islám prochází stejným vývojem, jako dvě předchozí monoteistická náboženství, judaismus a křesťanství a chyba historiků i etnografů, že jim to nedošlo a že nepřišli na to, jak takový vývoj změnit či zastavit. Křižáci řádili cca 13-1400 let po vzniku, ručníkáři přece taky, když islám vznikl v 7. století.
V Písmu stojí zmínka o tom, že kdo se modlí za něco zlého, tomu Bůh obrátí modlitbu a stane se to jemu... ale místo neznám, náhodně jsem si to otevřela a právě proto mě to překvapilo a zapamatovala jsem si to. Snad svět to řádění přežije.
Nikdo by neměl vykládat Boží zákony po svém.
Husiti taky hledali pravdu, byli k ní hodně blízko, vlastně inspirovali všechny protestanty a stejně bych řekla, že se sekli; to podávání pod obojí bylo dle mého názoru míněno symbolicky, ne aby někdo skutečně popíjel při mši víno. Ale muslimi, jakkoli jsou mimo, pak pořádají nějaký společný pochod k uctění Boha a všichni cítí jeho přítomnost. To samé, když přijdete do kostela s lidmi, kteří se modlí a přitom je plný obrazů a soch svatých, kterým se podle Bible nemají co klanět. Bůh za nevědomost netrestá.
Pořád věřím, že islám by se dal nějak zastavit, ale nikdo o to ani neusiluje, lidi jsou jak zblblí.
Bibli jsem nestudovala dopodrobna, jen jsem ji přečetla. Pravda, že celou dobu jsem nevycházela z úžasu.

škoda

Zdá se mi bohužel, že se to zhoršuje. Někteří vojenští analytici mluví o tom, že svět se nachází na pokraji 3. světové války.

... ale nějak moc dlouho mu to trvá.

Máte na mysli pochopitelně fundamentalisty, radikály a militantní islám, který vede džihád.
Je třeba odlišit uprchlickou krizi (která se řeší byť blbě, ale jakás takás snaha tu je) a pak terorizmus, proti němuž vede celý zbytek světa válku, válku s nepřítelem, který není vidět, takže ji není možné vyhrát. Úsilí i zde tedy existuje, ale je IMHO nekoordinované. (Jinak na tuhle problematiku máme samostatné téma.)

Nebylo.
Pokud by to bylo míněno symbolicky, jaký by přijímání podobojí mělo význam? Hostie se nakonec přece taky sní. Ježíš při své poslední večeři s apoštoly pil skutečné víno, nepřipíjel symbolicky. A prvotní církev, která přijímala podobojí ve smyslu ustanovení apoštolem Pavlem, taky to víno popíjela. To, že pak bylo ustanoveno pro laiky "pouze" přijímání podjednou, je věc zcela jiná.
Taky si dost dobře nedovedu představit symbolické slavení eucharistie. Jako, že by nechali kalich s vínem kolovat a každý by si ho jen prohlédl a podíval se, zda je v něm víno? To by přece nemělo smysl. K tomu podrobněji viz toto téma a také sem a ještě tady ...

Ano, takto na vnímavé čtenáře věru působí. To není jen vaše zkušenost.
A jinak studium Písma je celoživotní proces, který může být pochopitelně provázen různě dlouhými přestávkami.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

S většinou souhlasím a líp bych ji neřekla.
Ti vojenští analytici jsou asi jediní, koho lze brát stran vývoje vážně, jen si nejsem jistá, jestli vůbec zkoušejí hledat východisko, jestli už to nevzdali při tom nezájmu a slepačení kolem. Beznadějně působí i to, že vojenští analytici chybí na postu ministra obrany a místo nich tam sedí herec. Připomínalo by to Kocourkov, člověk by se zasmál, kdyby u toho nešlo o život. Myslím, že řešení je věřit, že najdem řešení a intenzivně ho hledat.

Neshodnem se jen v tomhle:
To podávání chleba či vína při obřadu mi právě připadá jako něco navíc, co se špatně pochopilo. Myslím, že to se má dít doma třeba při večeři-važte si jídla, není to samozřejmost, Bůh vám ho dal, ale taky nemusel-a ne aby si každý vzal ždibec, který ho nezasytí, zapil to půl hltkem vína a ještě při mši, zatímco v průběhu jídla doma si nic neuvědomil. Na to, co se při ní pojídá či pije, bych důraz nekladla, spíš na význam. Je možné, že to je součást mše i podle svatéo Pavla, já si ty drobnosti fakt pamatuju špatně. Ale třeba takoví buchlovští páni, kteří bezpochyby chodili do kostela přijímat tělo Páně, prošli tam kolem té páchnoucí hladové chudiny v přesvědčení, že jednají správně a na hradě pak pořádali hostiny, kde se přecpali do sytosti, pak to vyzvrátili a hrnuli se nacpat zas-ne aby někomu něco dali nebo aby si udělali zásoby-to mírně nepochopili.

Ale to je přece zásadní problém pojetí praktikování víry, zda doma, v klidu a v ústraní ode všeho ruchu ateistického světa a nebo v kostele ve společenství církve.
Můj případ je ten posledně jmenovaný. Proč? Víme, že Ježíš, když apoštolovi, který ho 3x zapřel, řekl: "A já ti pravím, že ty jsi Petr; a na této skále zbuduji svou církev a brány pekel ji nepřemohou," (Mt 16, 18), tak ustanovil (Kristovskou) církev. Proto já rád slavím eucharistii podobojí ve společenství bratrů a sester v našem evangelickém sboru, samo sebou v kostele. Bratři katolíci by vám řekli, že hostie se stává Tělem až po posvěcení (konsekraci) vysluhujícím knězem při mši v kostele. My evangelíci to máme poněkud jinak, ale ten farář je tam taky nesmírně důležitý.

... ale to byste stanula, aniž byste možná chtěla, přesně na úrovni táborských heretiků z konce 20. let 15. věku, kteří tvrdili, že se může při "slavení" Večeře Páně jíst třeba hrachová kaše a zapíjet pivem s tím, že konsekraci může provádět kdokoli. A to byla silná káva i pro radikální táborskou komunitu, která se s nimi rozešla ve zlém, protože svátost a mystérium eucharistie byly v oblasti pravověří pro táborské radikály tou nepřekročitelnou hranicí. K tomu podrobněji viz sem ...

Rozumím!
Ale daleko horší bylo, když se přesně tímto obžerstvím a přezíravostí k poddaným vyznačovali duchovní, kteří měli být pastýři svých oveček přesně v duchu evangelia.

OT.... tak on i ten hérec má svý analytiky, to mi věřte.
Proto na tom postu může sedět i herec, je to totiž politická funkce, nikoli vojenská. Pouze za bolševika šéfoval tomuto resortu profesionální voják a taky to bylo špatně, i když zase jinak a v jiných souvislostech.
Ale znám několik ministrů obrany ještě daleko horších než tento zmiňovaný herec - namátkou: bývalá podniková právnička Vlasta Parkanová, to byla zvlášť extra sorta(!), Karolína Peake, Toník Baudyš, co v letadle ve vzduchu střílel z pistole, Jarda Tvrdík, kterému cokoli svěříte, tak to přivede k bankrotu, Saša Vondra a ještě mnozí další. A to nemluvím o korupčních skandálech kolem nákupů rakouských Pandurů a španělských dopravních letounů CASA.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Historie ministerstva obrany je kapitola sama pro sebe, tenhle aspoň není víc nepoctivý, než ten zbytek. Ale kdyby aspoň lidi dostávali funkce v resortech, kterým rozumějí.

Jestli neměli ti heretici v něčem pravdu. Hrachová kaše... nevím. Prostě s podáváním eucharistie si nejsem úplně jistá. Ona některá zbožná nařízení občas připomínají obsedantně-kompulzivní poruchu a pak se zjistí, že to pečlivě dodržované pravidlo nebylo zbytečné. Nejsem si jistá u eucharistie. Nepamatuju si totiž, co přesně se o tom v NZ píše. Něco do sebe by to mít mohlo, pokud se to tak má dělat.
Kdysi jsem pokládala třeba židovskou košer kuchyni za přehnaně přísnou a pak jsem se dočetla, že kombinace masa s mlékem skutečně odbourává vápník. Jenže o nejezení některých potravin a jejich kombinací v SZ zmínka je, to si pamatuju.

Obávám se převelice, že neměli.
Ale jedno je jisté: moderní historiografie se k tomuto kontroverznímu úseku dějin husitské revoluce staví již velice obezřetně. Ale rozhodně to není proto, že by táborští heretici neznevažovali eucharistii.

Ale, tak to snad ne.
U katolíků byste s tímhle nepochodila vůbec a u protestantů by se o tom dalo možná(!) i debatovat.

... dovolím si to tedy připomenout.
Např. v první epištole apoštola Pavla ke křesťanskému sboru do Korintu najdete odpovědi na všechny vtíravé otázky kolem eucharistie v tzv. ustanovení Večeře Páně, jehož součástí je i káravý Pavlův tón, jímž počastuje "zlobivé" bratří z Korintu:
"Když vy se však shromažďujete, není to už společenství večeře Páně: každý se dá hned do své večeře, a jeden má hlad, druhý se opije. Což nemáte své domácnosti, kde byste jedli a pili? Či snad pohrdáte církví Boží a chcete zahanbit ty, kteří nic nemají? Co vám mám říci? Mám vás snad pochválit? Za to vás nechválím! Já jsem přijal od Pána, co jsem vám také odevzdal: Pán Ježíš v tu noc, kdy byl zrazen, vzal chléb, vzdal díky, lámal jej a řekl: „ Toto jest mé tělo, které se za vás vydává; to čiňte na mou památku.“ Stejně vzal po večeři i kalich a řekl: „Tento kalich je nová smlouva, zpečetěná mou krví; to čiňte, kdykoli budete píti, na mou památku.“ Kdykoli tedy jíte tento chléb a pijete tento kalich, zvěstujete smrt Páně, dokud on nepřijde. Kdo by tedy jedl tento chléb a pil kalich Páně nehodně, proviní se proti tělu a krvi Páně. Nechť každý sám sebe zkoumá, než tento chléb jí a z tohoto kalicha pije. Kdo jí a pije a nerozpoznává, že jde o tělo Páně, jí a pije sám sobě odsouzení." (1K 11, 20-29)

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

To je mi jasné, že bych nepochodila
ale stejně tam do jisté míry vidím pořád to samé. Ježíš chtěl, aby si ho lidi připomněli, takže asi i při mši, když tam jsou křesťani spolu. Ale kdyby to učinili třeba po večeři, pak pili víno a s rozvahou, ne jak dobytci, kteří jedou každý sám za sebe, myslím, že by to mělo podobný efekt. Připomněli by si to samé. Pravda, že celé křesťanstvo se za jedním stolem po večeři sejít asi nemůže.

Myslím, že by to nikomu nevadilo, ani Tomu nahoře.
Ale chybí zde prostředkující role onoho kněze, který symbolicky zastupuje Ježíše. U katolíků je to ještě umocněno tím, že když celebrující kněz pronese konsekrační formuli (posvětí hostii a víno v kalichu), dojde k přepodstatnění (transsubstanciaci) chleba a vína v tělo a krev Páně. Jinak řečeno, pokud by u katolíků chyběla ta posvěcující role kněze, jedli by pouze chléb a nikoli tělo Páně, jak oni to chápou a věří tomu.
Je taky třeba si plně uvědomit, že eucharistie je jedna z mála svátostí, která spojuje všechny křesťany napříč konfesemi. (Tou další je křest.)

Ano!
Proto se schází v kostelích podle svých farností, sborů, náboženských obcí a já nevím, jak se nazývají všechna ta společenství patřící k jednomu kostelu.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

To je pravda.

Na Štědrý den posílám kousek Rybovy vánoční mše mezi kterou mluví brilantní pěvec o své víře. A máme tady zase ty odpustky...
''Myslím, že je důležité mít nějakou vnitřní víru a je nejdůležitější mít nějaké svoje hodnoty, které si pak jakoby zodpovídám nejvíc sám sobě. A nevěřím, že by nějaký Bůh, ať už se bude jmenovat jakkoliv, byl natolik malicherný, že by třídil lidi podle toho, jestli ho proseji o odpuštění místo toho jak se chovali.''

Od 10. minuty:
https://www.ceskatelevize.cz/porady/115 ... 754215056/
Kéž by mohl Adam Plachetka někdy zazpívat celý chorál na Husitských slavnostech v Táboře. To by byla ojedinělá slavnostní událost a né jako každý rok to samé.

_________________
Skláním se před všemi, kteří měli odvahu postavit se církvi ještě v dobách, kdy měla moc nad světem.