V Žižkově vojenském řádu z r. 1423 mj. čteme:
"Ale jestliže by kde Pán Buoh dal nepřátely přemoci a poraziti, města, tvrze, hradu dobyti, táhnouce polem nebo polem ležíce, kterých kořistí dobyti: aby ten vzatek a ty kořisti sneseny, svedeny, svezeny a na hromadu skladeny byly, kdež by bylo tomu místo ukázáno a jmenováno od starších, buďto mnoho nebo málo. A k tomu aby byli vydáni a voleni starší ze všech obcí, panských, rytířských, městčích i robotěncuov, aby věrně způsobili ty věci chudým i bohatým, a spravedlivě, jakž na koho sluší, rozdány a rozděleny byly, aby nižádný sám sobě nebral, ani co kdo zachoval. Jestli pak že by co kto vzal neboli zachoval, a to bylo usvědčeno dobrejm, svědomím, k tomu takovému chtěli by popraviti, k jeho hrdlu i k statku, buď kdož buď, žádných osob nevynímajíce, jakožto k zloději Božímu a obecnému, jakož se jest stalo Achanovi pro čepici dcer královských a pro plášť, neboli jinou smrtí, buďto kníže, pán, rytíř nebo panoše, měštěnín, řemeslník nebo sedlák, ižádného nevymlouvajice ani k vosobám hledíce a zříce, s pomoci Boží takovým činiti nad nimi pomstu."
Tento odstavec určuje, co se má stát se získanou kořistí, jakým způsobem se má uložit a je zde kladen důraz na spravedlivé rozdělení kořisti. Je zde přísně zakázáno, aby si někdo o své vůli ze společného cokoli vzal. Za porušení tohoto paragrafu hrozil až hrdelní trest padni komu padni. V této souvislosti je zmiňován "jakýsi" starozákonní Akán (Kraličtí: Achan) ...
O koho se jedná? Je to postava, o níž se píše v 7. kapitole knihy Jozue. Tento Akán se provinil obdobným činem, o němž pojednává výše citovaný odstavec z Žižkova vojenského řádu.
"Akán, syn Karmího, syna Zabdího, syna Zerachova z pokolení Judova, vzal něco z věcí propadlých klatbě. Proto vzplanul Hospodin proti Izraelcům hněvem." (Joz 7, 1)
Hospodin se tedy rozhněval a potrestal porážkou vojsko Jozuovo. Když Jozue nechápal, proč Izraelci utrpěli krutou porážku, dozvěděl se, že:
"Izrael zhřešil. Přestoupili mou smlouvu, kterou jsem jim vydal. Vzali z věcí propadlých klatbě, kradli, zatajili to a uložili mezi své věci." (Joz 7, 11)
Dále pak obdržel informaci o tom, co se musí stát a instrukci, co musí udělat:
"'... Vzhůru, posvěť lid a vyzvi jej: ‚Posvěťte se na zítřek! Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Uprostřed tebe je něco, co propadlo klatbě, Izraeli! Nemůžeš obstát před svými nepřáteli, dokud to, co propadlo klatbě, neodstraníte ze svého středu. ...‘' Označen byl Akán, syn Karmího, syna Zabdího, syna Zerachova z pokolení Judova. Tu vyzval Jozue Akána: 'Synu, přiznej slávu Hospodinu, Bohu Izraele, a vzdej mu chválu. Doznej se mi, co jsi učinil; nic přede mnou nezapírej!' Akán odpověděl Jozuovi: 'Ano, zhřešil jsem proti Hospodinu, Bohu Izraele; učinil jsem toto: Viděl jsem mezi kořistí jeden pěkný šineárský plášť, dvě stě šekelů stříbra a jeden zlatý jazyk o váze padesáti šekelů. Vzplanul jsem žádostí a vzal jsem si to. Je to ukryto v zemi uvnitř mého stanu a stříbro je vespod.' Jozue poslal posly, ti běželi do stanu, a hle, bylo to ukryto v jeho stanu a stříbro bylo vespod. Vzali ty věci ze stanu, přinesli k Jozuovi a všem Izraelcům a položili je před Hospodina. Za účasti všeho Izraele vzal Jozue Akána, syna Zerachova, i stříbro, plášť a zlatý jazyk, i jeho syny a dcery, býky a osly, jeho brav i stan a všechno, co mu patřilo, a ubírali se s tím vzhůru do doliny Akóru. Jozue řekl: 'Zkázu, kterou jsi uvalil na nás, nechť uvalí Hospodin v tento den na tebe.' Všechen Izrael jej kamenoval; spálili je a zaházeli je kamením." (Joz 7, 13.18-25)
Pozn.: šineárský = babylónský plášť spolu se zlatým jazykem patřil do výbavy pohanských věštců, tj. byl určen k modloslužbě, která byla Izraelcům zakázána. Proto jsou tyto věci označeny jako klaté, tzn. propadlé klatbě.
Na tuto biblickou inspiraci objevně upozornila Dáša.
_________________ Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12) Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)
|