Název: Husitské Čechy – struktury procesy ideje
Autor: prof. PhDr. František Šmahel, DrSc.
Vydalo: Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2001
Obal:V předmluvě k tomuto velevýznamnému dílu se autor vyznává: „...
Poučený čtenář postřehne, že autor tu míří i sám proti sobě. Jestliže na jedné straně sebelepší přehledné dějiny 15. století nemohou zachytit vše, ač by chtěly, pak na straně druhé tato kniha od podobného záměru dokonce upouští. Autorovou snahou bylo jednak zodpovídat otázky související s přehlíženými jevy i pospolitostmi, jednak zkoumat hlubinné, navenek nepříliš zřetelné dlouhodobé procesy. Ty nejednou vyvěraly ze století předcházejícího a přesahovaly do století následujícího.
Podtitul knihy napovídá, oč mi šlo...“
Ano, čtenáři „husitské“ odborné literatury, je to publikace netradiční, netypická a zároveň nadstandardní. Když si už myslíte, že o husitství víte hodně nebo dokonce ve své „nadoblačné pýše“ jste přesvědčeni, že dokonce všechno nebo skoro všechno, je třeba sáhnout po této knize. Při jejím podrobném a pozorném studiu jste postupně vyváděni z tohoto svého omylu a jste znovu ujišťováni v prastaré sokratovské pravdě parafrázované rčením „vím, že nic nevím“.
Kniha sestává ze 6 oddílů.
I. Husitská revoluce - anomálie evropských dějin. Zde se autor zabývá krizí společenského systému, sociální situací před revolucí, reformními programy a snaží se odpovědět na otázku, zda husitská revoluce byla revolucí přes revolucemi.
II. Pražské revolty a bouře 1420-1483. Tento oddíl pojednává o aspektech Želivského diktatury, vývoji pražského souměstí od r. 1427 do r. 1471, mocenských zápasech posledních 2 dekád 15. st. a o chronologii povstání 09/1483 – 03/1485.
III. Táborská republika a její obce. Tady autor podal obsáhlý syntetický přehled historie husitského Tábora a jeho postavení v před i polipanském období.
IV. Reformní záměry, ideály, vize. Tento oddíl se týká geneze české reformace, postavení Husa a Jeronýma Pražského především před soudem dějin, chiliasmu, vývoje 4 artikulů od počátku do konce revoluce, postavení měst v revoluci a zajímavé otázky "husitského pojetí" očistce v eschatologické oblasti věrouky.
V. Na druhé straně: katolíci a židé. V této části se dozvíme o postavení římsko-katolické církve v husitské době, české herezi ve světle evropských souvislostí v letech 1420-31, husitských Čechách viděných prizmatem italského humanisty Eneáše Silvia Piccolominiho, o Korvínovi a pražské židovské komunitě v letech 1389-1485.
VI. Dvě dlouhé „vlny“ husitského věku. Veskrze fundovaný výklad pojednávající o svobodě slova (božího), válce, příměří a vybojované toleranci. Druhá část se pak týká vývoje od dualizmu státní moci přes dělenou moc v období válečném, dvojvěří až po nasměrování ke stavovské monarchii.
Co dodat závěrem? Je to publikace pro toho, koho zajímají souvislosti, nadhled ale i detailní přístup odborníka na slovo vzatého a v neposlední řadě i to, co je uvedeno v podtitulu knihy.