Čemu věřili a za co bojovali slavní táborité? Bylo toho samozřejmě víc než jen Čtyři artikuly pražské. Našla jsem těch 14 článků v knížce ''Historie kalicha v Čechách a na Moravě - dle souvěkých pramenů vypravuje B. V. Košut, farář v pruském Porýní. V Praze tiskem Edvarda Beauforta 1890.'' Podle všeho táboritům stačila jedna Bible a jeden dřevěný kalich. Opovrhovali vzděláním, ačkoliv někteří jejich kněží a ti, kteří je zastupovali na sněmech, byli velmi učení lidé. V těch 14 článcích není nic o Večeři Páně, ale na tu měli táboři také zcela jiný náhled než kališníci.
''Abychom aspoň částečně učení Táborů poznali, uvedeme zde 14 článků jejich, jak oni je roku 1420 uveřejnili, a kteří dle Václava z Březiny - jejich urputného nepřítele - takto znějí:
1. Žádné písmo aneb povědění kterýchkoliv doktorů má od věřících zachováno býti, kromě, jestliže v bibli zřetelně obsaženo jest; poněvadž všecky knihy takových lidí jsou jen chytrosti Antikristovy, které zavrženy, zničeny, spáleny býti mají.
2. Každý člověk, který v svobodném umění se vzdělává, neb v něm nějaký stupeň dosahuje, jest marný a pohanský, a hřeší proti evangelium Pána Ježíše Krista.
3. Žádný nález sv. otcův, neb ustanovení starších, žádný jakýkoliv obřad, neb ústní podání od lidí vynalezené, mají se zachovávati: nýbrž vše takové má se zrušiti, zničiti jakožto podání Antikristovo, jestliže Kristus a jeho apoštolé v Novém zákoně nikde nepřikázali, aby se tak dálo.
4. Z předřečených soudili následující: Že žádné křižmo, neb olej, neb voda při křtu posvěceny býti nemají. Nápodobně i žádný kalich, korporále, ornát aneb jiné v církvi obyčejné věci nemají se zaklínati, posvěcovati. Žádné hodinky kněžské mají se odbývati. Žádná mše v ornátu, ani církevní zpěvy mají se držeti; nýbrž raději jakožto ustanovení lidská, zákonu božímu protivná, mají se zrušiti, odstraniti.
5. Dítky nemají se zaklínáním a s obvyklými při křtu kmotřími, ve vodě k tomu konci posvěcené křtíti, nýbrž mohou v každé vodě a kdekoliv pokřtěny býti.
6. Všecky mešní knihy aneb zpěvníky, všecken mešní ornát a jiné bohoslužební oděvy, monstrance, kalichy, stříbrné neb zlaté pásy: vše to zničeno, zrušeno, spáleno býti má, a spíše rolníkům sluší v takovém oděvu choditi a z nich čepice a rukavice nadělati, nežli kněžím v nich služby boží vykonávati.
7. Ušní zpověď nemá se zachovávati, nýbrž postačí, hříchy své Bohu vyznávati.
8. Posty čtyřicetidenní, suché dni a ostatní lidská ustanovení nemají se zachovávati, nýbrž jedenkaždý může dle vůle své co chce jísti.
9. Mimo neděli nemá se žádný svátek světiti.
10. Každý kněz, který v ornátě, v pleši, služby boží neb mši obvyklým způsobem slouží, podoben jest nevěstce, o níž v zjevení sv. Jana řeč jest. A mše má se tak vysluhovati, jak ji Kristus a apoštolé s bradou, bez pleše, v obleku obyčejném a bez oltáře, na kterémkoli místě sloužili.
11. Kněží nesmějí obývati domy, které jim od laiků jakožto almužna, aneb na vždy darovány jsou, aniž pak mají míti světské statky, aniž pak od takových kněží svátosti přijímati se mají.
12. Po smrti nemá se věřiti v očistec, a sprosté a marné jest to za mrtvé se modliti, aneb jiné zbožné obřady vykonávati.
13. Vzývání svatých, kteří jsou v nebi, jest kacířství a modlářství.
14. Žádné obrazy neb podobenství těch věcí, jenž jsou v nebi a na zemi, pod trestem modlářství, nemá nikdo míti, nýbrž každý takový obraz má se jako modla zničiti a spáliti, poněvadž psáno jest: Neučiníš sobě rytiny ani jakého podobenství.''
_________________ Skláním se před všemi, kteří měli odvahu postavit se církvi ještě v dobách, kdy měla moc nad světem.
|