literatura husitská

Kořeny lze hledat na počátku 15. století (v době sipka Husova kazatelského působení) a jež doznívá v tvorbě sipka Petra Chelčického a vznikající sipka Jednoty bratrské (60.-70. léta 15. století). Nositelem literárního života v tomto období se stalo měšťanstvo a v období největšího revolučního rozmachu lid. Rozvíjela se zejména literatura směřující k aktuální skutečnosti, hlavní zájem se soustředil na díla vzdělávací, náboženská a modlitební. Do popředí vystupují písně duchovní, válečné (sipka Ktož jsú boží bojovníci) nebo časové (Zajíc biskup Abeceda), traktáty (J. Hus, Postila), kroniky – tedy žánry, které podtrhují apelativní funkci uměleckého díla. Nové úkoly, kladené na literaturu, působily na zjednodušení výrazových prostředků, ale také na postupné odstraňování latiny z literárního života.

Články:
sipka Umění husitské doby