Sabin píše:
...Rovněž nestal se skutkem jiný plán, aby Jiří byl postaven v čelo výpravy proti Turkům a po vítězství nad nimi mohl dosednouti na císařský trůn v Cařihradě...
Ještě jsem o těchto dvou návrzích nikde nečetl, takže nevím jestli jsou to pouhé myšlenkové pochody Dr.Peška, zveřejněné pouze v této jeho knize a nebo se jedná o všeobecně známé informace, které jsem přehlédl?...
Ani jedno ani druhé, protože
citované je pravdou jaksi poloviční.
Ano, Římská kurie měla představu o tom, že by se měla vytvořit jakási protiturecká koalice a jistě by se nebránila představě, že by se do čela této výpravy postavil kacířský král (který by se přes noc stal křesťanským), neboť by tak kurie zabila dvě mouchy jednou ranou. Co kdyby na té velké a vítězné (buď Bohu sláva!) výpravě husitský král (nedej Bože) zahynul? Nejen z těchto důvodů se k těmto představám stavěl Jiří z Poděbrad velice skepticky, i když si byl zároveň vědom toho, že tímto postojem "přátelství" Říma neposílí.
Jiří - jak je známo - dával přednost projektům, které pro něj vypracovali jeho poradci Antonio Marini a Řehoř z Heimburgu, jejichž základem bylo vytvoření celoevropské protiturecké koalice. To zase odmítal Řím jenom proto, že tyto návrhy pocházely z Prahy, z dílny kacířského krále, i když podstata a cíl těchto projektů byly stejné. Papežský protinávrh pochopitelně nebyl přijatelný pro Jiřího a tak furt dokola v začarovaném kruhu...
BTW & OT. Z této nejednotné Evropy pak Turek dokázal vytěžit strategickou iniciativu pro své vítězné tažení tímto kontinentem takovým způsobem, že o 2 století později zaklepal na brány Vídně.
No, a co se týče toho Cařihradu, tak představa, že by po pádu tohoto města v r. 1453 do náruče Osmanské říše se v Evropě našel nějaký antický hrdina, který by ho vrátil do rukou křesťanů, je čirou utopií. Hypoteticky vzato by pak vítězný "herkules" jistě mohl usednout na trůn
východního císařství, protože by na něj měl morální právo vítěze.
Ale Jiří z Poděbrad po zvážení všech pro a proti se nakonec vzdal i ambicí na získání římské královské koruny, potažmo císařské koruny
západního císařství.
Podrobněji k tomu v
tomto článku,
zde a ještě také
tady. Trochu "jiný" pohled na uvedenou problematiku najdete i
zde.