Vyobrazení pevnůstek v Triumfálním průvodu císaře Maxmiliána I. od A. Altdorfera a jeho dílny (1512-15).

Vyobrazení různých opevnění v rukopisu Rei tormentariae. Údajně pochází z přelomu 15/16. st., já si myslím, že je o něco starší. Jen tak mimochodem, velmi zajímavý je první objekt. Tak nějak si představuji hrad (či co to bylo) Mazanec, vystavěný asi až Jakoubkem z Vřesovic, ale o něm jindy.

Vyobrazení různých opevnění v Tyrolské hradní knížce (asi Jörg Kolderer) z l. 1508-10.
Všechny ikonografické podklady jsou sice mladší něž Kalich, ale těch pár desítek let asi nehraje vážnou roli. Dokonce si myslím, že právě s rozlivem husitských žoldnéřů po Evropě dochází k šíření jejich stavitelských technik a že to co zde vidíme, je jimi inspirováno. A pak je ještě otázka, odkud se vzaly basteje a rondely...

A docela zajímavý prvek je i tento:

Takovou dřevěnou hradbičku asi už nikde nenajdeme a ani v archeologické evidenci nám nezanechá příliš stop. Je to jen takový námět k přemýšlení o adekvátnosti hodnocení obranschopnosti sídel, jejichž poznání je dosti limitováno stavem dochování..
Obrázek pochází ze Švýcarské obrázkové kroniky.

Přiznám se, že na ty tyrolské pevnosti jsem chtěl v této souvislosti upozornit, ale přišly mi časově natolik vzdálené od první husitské války, že jsem si to netroufnul . Rovněž tak Maxmilián I. a další renesanční záležitosti. Ale něco podobného můžeme vidět na obraze od Simone Martiniho: Kondotiér Guidoriccio da Fogliano obléhající Montemassi (1328-30).



Parkán hradu je opevněn jakýmsi obezděným valem s dřevěným ochozem. A rovněž bych zde rád upozornil na luxusní vyobrazení velkého praku.

_________________
Martin, střelec českobrodský

Mne to prostě nedá a musím na tenhle obrázek zareagovat, i když je to OT . Švýcarské kroniky jsou pramenem opravdu pozoruhodným a tak jsem si je po letech opět prošel. Uvedený obrázek je z kroniky Diebolda Schillinga staršího nazývané "Spiezer Schilling", která vznikla v letech 1484-85. Má sice zachycovat obléhání města Olten r. 1383 vojsky Solothurnu a Bernu, avšak ve skutečnosti jde o výjev odpovídající období burgundských válek 1474-77 nebo době krátce po nich, kdy kronika vznikla. Proto i ta děla v masivním roubeném opevnění, to je pro burgundské války dosti typické, protože proti dobové moderní artilerii už gotické hradby přestávaly stačit a také se nehodily pro umístění děl. Silné dřevěné konstrukce odolávaly dělostřelbě zjevně lépe a proto se jimi posilovalo starší opevnění. Zde obránci města umístili dělostřelectvo za předsunutou dřevěnou hradbu, která je značně mohutná a navíc šikmo skloněná.:

Celý obr.:
http://www.brodabohemicalis.wz.cz/Hrady ... hronik.jpg

Bez této ochrany mohly jejich hradby zakrátko vypadat takto:



Obležení Oltenu namaloval také ilustrátor v o pár let starší kronice stejného autora (tzv. Berner Schilling, 1478-83, 1. díl):


Tento malíř se obešel bez předsunuté hradby s děly, nicméně ostatní zbraně opět odpovídají konci 15. století, nikoliv r. 1383. Město Olten tehdy nebylo dobyto, protože se nepřítel musel stáhnout kvůli mimořádně nepříznivému počasí, které bylo přičítáno nadpřirozeným silám a málem kvůli tomu byla upálena jakási nevinná žena nařčená z čarodějnictví .

Nevím jak hojně byla vojska švýcarské konfederace (spojených kantonů, tzv. Spříseženství, něm. Eidgenossenschaft) na počátku burgundských válek vybavena vlastním dělostřelectvem, každopádně ve vítězné bitvě u Grandsonu 2. 3. 1476 ukořistili Švýcaři asi 400 děl včetně obléhacích. Byla to nejmodernější artilerie té doby. Burgundský vévoda Karel Smělý po grandsonské porážce v krátké době reorganizoval své vojsko a vytáhl znovu proti konfederaci. V cestě na Bern mu stálo město Murten, které 9. června 1476 oblehl. Účinek dělostřelecké palby byl značný a z podstatné části jeho hradeb byly v několika dnech trosky.
16. června 1476 přesunuli Burgunďané svá děla před východní bránu a během dvou dnů byla hradba natolik zničená, že toto místo dovolovalo přímý útok. Ostřelovaná zeď byla silná 2 m a vysoká 8,5 m, tedy žádná chatrná zídka. Obránci průlomy v hradbách opravovali a zesilovali dřevěnými kládami a trámy. V kronice "Zürcher Schilling" je vyobrazeno právě východní opevnění Murtenu v průběhu ostřelování, s provizorně opravenými hradbami a mohutně zataraseným předbraním:

Celý obr.:
http://www.brodabohemicalis.wz.cz/Hrady ... illing.jpg

Před hradbami bylo v Murtenu vybudováno provizorní opevnění, které mělo eliminovat účinky dělostřelby a sloužilo rovněž k umístění střelců:


Bernská posádka v síle 2 000 mužů, která Murten bránila, uvažovala kvůli silnému ostřelování o kapitulaci, avšak velitel města Adrian von Bubenberg "motivoval" obránce nařízením, že kdo se jen zmíní o kapitulaci, bude okamžitě popraven. A tak nakonec Murten ubránili až do příchodu konfederační armády. Bubenberg se stal národním hrdinou a v Bernu se po něm jmenuje jedno náměstí, kde stojí i jeho bronzová socha.

Dne 22. června 1476 došlo u Murtenu k bitvě, která skončila švýcarským vítězstvím. Karlovo vojsko bylo na hlavu poraženo. Pobito či v místním jezeře utopeno bylo asi 12 000 Burgunďanů, protože Švýcaři nebrali zajatce a mstili se mimo jiné za obránce Grandsonu, které nechal Karel všechny pověsit.
Takto krutou bitvu si z doby husitských válek nevybavuji. Burgundské války byly plné krvavých bitev i ukrutností páchaných na zajatcích i civilním obyvatelstvu. Ostatně jako každá jiná válka ….

_________________
Martin, střelec českobrodský

Co se týká těch mladších obraz. pramenů: taky jsem dlouho zvažoval, zda jsou vůbec pro hrady husitského období relevantní. Ukazuje se však, že zemní fortifikace, užívané u nás v dlouhém období celých husitských válek (do r. 1485), se vlastně příliš nemění, tedy jejich komponenty (různé bašty, vysunutá opevnění, předs. opevn., náspy, hradby nasucho atd.). Velkým zlomem jsou až rondelové fortifikace (či basteje) a pak až bastion. opevnění. Mnoho z toho, co vidíme na přiložených obrazcích, můžeme na středoevropských hradech doby husitské skutečně najít. Pochopitelně ale neznáme dřevěné konstrukce, které mohly být variačně různorodé a odlišné od toho, co zde vidíme. Myslím, že je to ale jedno. Stejně to podléhalo místním podmínkám, invenci stavitelů, dostatku a kvalitě materiálu atd. Důležitá je skladba a podoba obranných prvků, jejich vzájemné vztahy a celková dispozice sídel. V tom jsou si právě ikonografické zdroje a některé ze středoevropských hradů skutečně podobné.

... chystá spoustu akcí:
http://usti.idnes.cz/hrady-ceskeho-stredohori-vystava-o-husitske-obrane-fhj-/usti-zpravy.aspx?c=A150223_2141896_usti-zpravy_alh

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Pár akcí ze severních Čech:

http://www.ceskestredohori.info/cz/zeme-hradu/hrad/204-Husitske-slavnosti-v-Usteku/

http://www.ceskestredohori.info/cz/zeme-hradu/hrad/203-Vystava-husitskeho-fortifikacniho-umeni/

Litoměřice – Ve znamení kalicha (Výstava) 4. 6. – 30. 8. 2015

Výstavou Litoměřice – Ve znamení kalicha se Oblastní muzeum v Litoměřicích připravuje k 600. výročí upálení mistra Jana Husa. Ač mistr Jan Hus nebyl přímo spojen s městem Litoměřice a nedochoval se žádný doklad o jeho pobytu, přesto zde následné husitské boje a vznik utrakvistické církve zanechaly hluboké stopy. Výstava se pokouší zachytit právě okamžiky proměny královského katolického města Litoměřice v město utrakvistické. Na výstavě budou zastoupeny hmotné doklady písemné kultury (listina Zikmunda Lucemburského, úřední městské knihy, tzv. Roudnický kodex obsahující mj. svátek ke sv. M. Janovi, nádherný utrakvistický graduál z Třebenic, na 14 dní bude k vidění i jedinečná česká Bible litoměřicko-třeboňská, kterou nechal pořídit blízký přítel J. Husa Petr Zmrzlík), liturgické předměty (unikátní ciborium se dvěma lžičkami z Hradce Králové, monstrance, kalichy), oltář s anděly reprezentující nový ikonografický typ tzv. husitské archy, kachle s husitskou tématikou a nebudou chybět ani modely husitských zbraní. Výstava nabídne i bohatý doprovodný program – kromě přednášek a komentovaných prohlídek, bude výstava doplněna množstvím aktivit, které výstavu zpestří také dětem. Spolupořadatelem výstavy je SOA Litoměřice.



Doprovodný program – přednášky

9. 6. 2015, 17 hodin
Jan Hus ve výtvarném umění své doby
přednáška Prof. PhDr. Mileny Bartlové, CSc. (Fakulta humanitních studií UK a UMPRUM Praha)
Husitství obvykle spojujeme s obrazoborectvím, ale málo se ví, že husitská církev vytvářela své vlastní výtvarné umění. V přednášce se soustředíme na zobrazování svatého mučedníka české kališnické církve Jana Husa v 15. a 16. století.

16. 6. 2015, 17 hodin
Komentovaná prohlídka výstavy Litoměřice – Ve znamení kalicha
výstavou provede kurátorka Mgr. Kristína Sedláčková

23. 6. 2015, 17 hodin
Husitský chorál v 16. století
přednáška Mgr. ThLic. Jiřího Žůrka ThD. (Filosofický ústav AV v Praze)
Středověká liturgie v našich zemích byla povýtce latinská. Od počátku však do ní místy pronikal český živel. Největšího rozmachu dosáhla čeština v liturgii v 16. století. Jakou podobu tato liturgie měla? Jak a kdy tehdy zněly české zpěvy v kostele? Usychající kořen gregoriánského chorálu vydal právě v Čechách 16. století svůj poslední plod.

30. 7. 2015, 17 hodin
Hrady husitského století. Od pyšných sídel mocných k peleším lotrovským
přednáška Mgr. Milana Sýkory (Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě)
Toulání po hradech severních Čech. Co skrývají místa známá i dávno zapomenutá?

20. 8. 2015, 17 hodin
Litoměřické hudební rukopisy ze 16. století
přednáška Mgr. Martiny Šárovcové PhD. (Ústav dějin umění AV ČR, Praha)
Přednáška bude věnována iluminovaným hudebním rukopisům, které byly objednány pro litoměřické literátské bratrstvo působící při chrámu Všech svatých v 16. století. Bohatá obrazová prezentace představí malířskou výzdobu nejen významného pozdně gotického Litoměřického graduálu, ale i dvojice mladších hudebních rukopisů: graduálu z pražské písařské dílny Jana Táborského z Klokotské Hory a Srkalovského kancionálu. Neopomenut nezůstane ani slavný Třebenický graduál ze 70. let 16. století.

Vstupné na přednášky: 35 Kč

Doprovodný program – komentované prohlídky pro děti a dospělé

KDYŽ DO LITOMĚŘIC PŘIŠLI HUSITÉ
Každou 3. sobotu v měsíci – 20. 6., 18. 7., 15. 8., 10.00-11.30 h
Komentovaná prohlídka nemusí vypadat tak, že návštěvníci poslouchají a muzejníci vykládají. Kromě očí a uší, zapojíme také ruce a hlavu. Prohlídka výstavy Litoměřice – Ve znamení kalicha bude spojená s luštěním úkolů a drobným tvořením.
Minimální počet účastníků: 5 osob
Maximální počet účastníků: 25 osob (na prohlídku není třeba se objednávat, ale pokud tak učiníte, místo Vám přednostně rezervujeme)
Věk cílové skupiny: děti (školní věk), dospělí (od 18 let)
Vstupné: děti 12 Kč, dospělí 25 Kč, studenti a senioři 12 Kč
Kontakt: Pavlína Gutová, gutova@muzeumlitomerice.cz nebo tel.: 416 731 339

Sobotní komentované prohlídky pro děti a dospělé jsou součástí kampaně Místa v Litoměřicích přátelská rodinám. Akci finančně podpořilo Město Litoměřice.

Marku, super akce - přijeli jsme až nyní. I na té věži jsme nakonec fakt byly - ještě ted mě bolí nohy. Škoda, že má Milan tu přednášku tak blbě - přelom měsíce - to mám dovolenou a jsem pryč
Kdo máte malé děti - tak ty Litoměřice doporučuji.

_________________
Koiko Tomio

Ano, o tomto se zde zmiňoval již Rubáš z Hrádku - jen vložím doplňující obr. s posunem výstav.

_________________
Koiko Tomio