Když Ladislav Smoljak v rádiu hovořil o
této své hře, tak mj. mluvil také o svědcích, kteří v Kostnici svědčili (většinou v Husův neprospěch - pozn. JM), a tvrdil, že (budu parafrázovat):
... Tito svědci za Husem chodili do cely a před jeho očima museli to svoje svědectví odpřísáhnout. Kdyby toto jejich svědectví bylo křivé, byli by potrestáni.
Tím nám chtěl pan Smoljak mj. taky naznačit – a v onom rozhlasovém pořadu to potvrzuje –, jak proces s Husem byl veden v duchu práva a byl vlastně "spravedlivější" než bolševické procesy v 50. letech min. století.
O tomhle se s autorem hry přít nechci, protože by to bylo na velice dlouhé povídání, ale pozastavím se s dovolením u těch
svědků a jejich přísahy, abych doložil, že význam této málo připomínané zaležitosti autor divadelní hry poněkud přeceňuje.
To, co se nám snaží pan Smoljak sugerovat, je klasickou ukázkou tvrzení vytrženého z kontextu resp. účelově použitý argument. Ono, když se řekne malé "a", je třeba k tomu dodat i ono příslovečné a v tomto případě velké "B".
O jaké svědky se jednalo, nám jasně dokládá Petr z Mladoňovic ve své
Relaci. Byli to především Husovi odpůrci nebo rovnou zavilí nepřátelé, u nichž nebyl žádný předpoklad, že by vypovídali byť jenom v náznaku v Husův prospěch. Nakonec to od nich nečekal ani samotný Hus, k němuž byli přiváděni v době, kdy byl vážně nemocen, takže měl stejně poněkud jiné starosti.
Ano, je třeba objektivně připustit, že skutečně po této stránce bylo ono předvolávání svědků v duchu litery kanonického práva, ale obávám se velice, že za křivé svědectví by potrestán stejně nikdo nebyl, protože bylo učiněno proti kacíři, jenž dle kanonického práva nemá nárok ani na obhájce, který by ona křivá svědectví mohl relevantně vyvrátit. Jak už jsme si tady o tom výše povídali, absurdní nařčení těchto "svědků" se pokoušel tedy vyvracet Hus sám, ale kdo mu asi tak věřil, myslím, že netřeba zdůrazňovat.
V Kostnici se objevil i svědek, který by mohl vypovídat v Husův prospěch. Byl to nezerský biskup Mikuláš, inkvizitor, jenž v r. 1414 vystavil pro Husa osvědčení s tím, že nejsou doklady o Husově kacířství. Po příchodu do Kostnice byl však "pro jistotu" nejprve uvězněn a s velkou mírou pravděpodobnosti blížící se jistotě na základě této neblahé zkušenosti svědčil také v Husův neprospěch. Nakonec z Kostnice uprchl, prý ze strachu před viklefisty. No, kdo chce, ať si tomu věří.
Ano, takoví to byli svědci v Husově kauze.
Jejich předvolávání k Husovi do cely bylo totiž pouhou formalitou.