Mohutné torzo tohoto hradu jako by bylo v nepoměru k torzovitým zprávám v pramenech z husitské doby.
Bartošek z Drahonic se o něm stroze zmiňuje takto:
"
Téhož dne (11. 5. 1434 – pozn. JM)
oblehli táboři z města Tábora tvrz Borotín pana Mikuláše z Borotína (z Landštejna na Borotíně – pozn. JM)
, ale brzy potom ustoupili, aniž se tvrze zmocnili."
Landštejni jsou známi v husitských dobách jako přívrženci táborské strany. V r. 1425 zemřel Heřman z Landštejna a Borotín pak zdědil výše zmíněný Mikuláš. V době, kdy se Prokop Holý rozhodl oblehnout hrad Borotín, byl již Mikuláš na straně kališnicko-katolické koalice. To byl tedy pravý důvod obležení Borotína táborským vojskem. Prokop však vzhledem ke kritické vnitropololitické situaci na dlouhé obléhání neměl čas, takže se od Borotína s nepořízenou hnul směrem ku Praze.
Někdy v 1. polovině 40. let 15. věku získal Borotín Jan Malovec z Pacova, významný to utrakvista, volitel a příznivec krále Jiřího z Poděbrad. Hrad byl ve vlastnictví rodu Malovců až do poč. 17. století.
Příloha:
Borotín1.jpg [ 53.2 KiB | Zobrazeno 6083 krát ]
