Jan Kepka z Chlumu

[†1425]

Pocházel z bezvýznamného a chudého severočeského rodu ve službách Berků z Dubé. Jeho otec Heinzlin (též Ješek) z Chlumu sezením na sipka Svojkově (v listinách sporadicky připomínán od r. 1381) po sobě zanechal tři syny – Jana, Petra a Viléma, mezi něž rozdělil již beztak skromňoučký rodový majetek. Nejstarší Jan Kepka dostal ves Heřmanice, která však k jeho obživě zdaleka nestačila a tak byl nucen - rovněž jako mnozí jiní, třeba i Jan Žižka - nastoupit placenou vojenskou službu a pod praporem římského krále sipka Zikmunda válčil až v Itálii. Náboženské vření v daleké domovině se ho netýkalo. Jeho osud však dramaticky zvrátil sám budoucí císař Zikmund. Roku 1414 si ho ve městě Bologni nechal předvolat a pověřil jej tajnou diplomatickou misí v Čechách. Jan Kepka měl přemluvit sipka Jana Husa k cestě na koncil do sipka Kostnice. Jan Hus ale byl již rozhodnut, dojednávali spolu proto jen technické detaily. Dne 11. října 1414 celá výprava vyráží z hradu Krakovce. Husův doprovod tvoří zástupce university mistr Jan z Rejnštejna zvaný Kardinál, voják Jan Kepka z Chlumu a jeho sekretář bakalář sipka Petr z Mladoňovic. Technické zabezpečení mají slušné - dva povozy a dvaatřicet koní. Za Plzní se připojí mladý příslušník jednoho z předních panských rodů – Václav z Dubé. Jan z Chlumu si od Husa zpočátku udržuje odstup, přece jen nějaké zprávy dorazily i do té Itálie a na sipka kacíře musí být člověk ostražitý. Ledy však rychle tají. Jan Kepka naslouchá. A porozumí. Tento otrlý válečník nyní bojuje prostředky ducha. Na kostnických ulicích i v politickém zákulisí, všude smlouvá, přesvědčuje. Rychle si osvojuje jemné politické finesy. Ač jistě bez vyššího vzdělání, dokáže na úrovni debatovat i s přítomnými učenci. A po úspěšné disputaci s preláty v městě Biberachu mu sám Jan Hus začne žertem říkat doktor bibrašský. Kepkovo úsilí ale vychází naprázdno. Papež mu sice 4. listopadu rukoudáním přislíbil, že Husovi nezkřiví ani vlásek, dne 28.11. ale nechá mistra bez soudu uvěznit. Jan Kepka je touto věrolomností otřesen. Veřejně obviňuje papeže, ukazuje všem Zikmundův glejt, dvakrát dokonce přibije písemný protest na dveře hlavního chrámu. Jak vše nakonec dopadlo, všichni víme. A byl to Jan Kepka, kdo jako poslední podal v předvečer exekuce Janu Husovi ruku a povzbudil jej slovy: „Mistře Jene, my jsme laikové a nedovedeme ti radit. Řeknu proto jen to, že cítíš-li se v něčem, čím tě viní, vinen, nestyď se dáti se poučit a odvolat. Avšak, necítíš-li se vinen podle hlasu vlastního svědomí, ani se nedopusť lži před tváří Boží, nýbrž stůj v poznané pravdě až do konce!“ Po návratu z Kostnice Jan z Chlumu ještě pečetí (jako jeden mála ze severočeské šlechty) proslulý stížný list a pak z jeviště mizí. Vrací se do služeb sipka Václava IV., roku 1417 zastavuje svůj podíl na Svojkově, stává se purkrabím na Mělníce, na čas získává hazmburský hrádek Pihel, který je ale v následných bojích úplně zničen. Roku 1425 je již mrtev.

Diskuzní fórum:
sipka4 Související diskuse k tématu o Janovi Kepkovi z Chlumu