Přestože husitologa Josefa Macka je nutné začlenit mezi představitele marxistické historiografie, nelze jeho dílo (např. z ideologických důvodů) šmahem odmítnout. Je třeba se zaměřit především na odbornou úroveň jeho prací.
Dle Šmahela Macek v zásadě správně postihl roli měšťanstva v husitské revoluci, ale "
nepřisuzoval mu revoluční potenci, což svůj výraz nalezlo i v převzatém termínu 'měsťanská opozice'". Také roli šlechty v době husitské revoluce i v polipanském období adekvátně nepostihl.
To mohly být ale přesně ony důvody ideologické, neboť marxistická historiografie považuje za hlavního hybatele historických dějů prostý lid a řemeslnictvo, nikoli měšťanstvo, rozuměj buržoazii nebo dokonce nějakého feudála, třídního představitele společenského řádu, který bylo nutné (buržoazní) revolucí svrhnout.
O autorovi recenzované knihy malá zmínka také
zde.