Název: Lipanská křižovatka
Autor: Prof. PhDr. Petr Čornej, DrSc
Vydala: Panorama, nakladatelství a vydavatelství Praha, 1992
Obal:
Slovo autorovo:
"Každý civilizovaný národ klade ve svých dějinách důraz především na epochy, v nichž obohatil lidstvo o nové hodnoty, kdy dal světu velké osobnosti, nové myšlenkové impulzy či vzory hodné následování. Činí tak Řekové, Italové, Francouzi, Rusové, Němci, Poláci, Španělé, Angličané, Američané, Indové i Číňani, činíme tak i my. Občas, zatíženi pocitem příslušníků malého národa, s určitými rozpaky. Nejen na tomto místě je však třeba rezolutně prohlásit, že jedním z největších vkladů českého národa do světových dějin bylo husitství. A to přes všechny stíny a problémy, které přineslo a jež znamenaly vybočení z dosavadního vývoje i, ruku na srdce, kulturní izolaci od vyspělých západoevropských a jihoevropských oblastí. Jeho jedinečnost spočívá v jiném momentu. Právě husitství představovalo první velký historický pokus uskutečnit reformu života západního křesťanstva úsilím všech lidí, kteří cítili nutnost nápravy společnosti. Teprve o 100 let později ocenila luterská reformace v husitech své předchůdce a uznala jejich prioritu v důslednosti, s jakou vedli zápas za ozdravění života západokřesťanské církve. Naší povinností je proto vědět o husitské epoše co nejvíce, znát její světla a nezamlčovat ani temné stránky."Tolik autor, představitel novodobé historiografie mající obdobný názor na husitství jako Palacký a to půldruhého století po jeho deklaraci filozofie dějin.
(zvýraznění autor)Prof. Petr Čornej patří mezi nejvýznamnější české historiky, medievalisty. Jeho Lipanská křižovatka podrobně analyzuje jednu z nejfatálnějších bitev našich národních dějin. Čornej zde s profesionalitou sobě vlastní shromáždil nejnovější badatelské poznatky založené na rozsáhlém studiu dobových pramenů i literatury. Přestože podrobná zpráva o bitvě u Lipan je knihou napsanou populárně (to je pozitivní informace pro čtenáře, které odrazuje čtení odborné literatury), tak tato skutečnost neubírá tomuto dílu v ničem na odborných kvalitách.
I. část knihy (Dějinná scéna: Čechy 1431 - 1433) analyzuje příčiny, smysl i cíle husitského hnutí. Shrnuje období od vítězné bitvy u Domažlic do Basilejských jednání a definuje poměr sil mezi katolíky a husity, vývoj tohoto poměru a jeho stav bezprostředně před Lipany. Rovněž se v této části Čornej zabývá hospodářskou situací v době husitské revoluce.
II. část (Hledání východiska) je věnována obležení Plzně z přelomu let 1433 -1434 a co mu předcházelo, dalšímu vývoji, událostem sovisejících se situací kolem kompaktát (dohod s koncilem) a zrodu kališnicko-katolické koalice.
III. část (Dny rozhodnutí) popisuje vývoj událostí v Praze, před Plzní a jejich směřování k rozhodující bitvě. Podrobně a velice poutavě popisuje vlastní bitvu s geniálním takticko-operačním plánem Diviše Bořka z Miletínka, jeho vyhodnocení bratrskými hejtmany a údajnou zradu Jana Čapka ze Sán. Upozornil bych speciálně právě na tuto pasáž zabývající se Čapkovým postojem v samém závěru bitvy.
IV. část (Historické důsledky) pojednává o jihlavských kompaktátech, tedy o tom, čeho vlastně husité dosáhli svým vítězným zápasem za poznanou pravdu boží. Dále se zde Čornej zabývá osobností Zikmunda Lucemburského a shrnutím polipanského vývoje do náboženského smíru z r. 1485 s akcentem na vládu Jiřího z Poděbrad. Tato část je dokladem dnes již zřejmé skutečnosti, že Lipany zdaleka nekončí husitství.
Závěr knihy obsahuje autorův vztah k husitství, potvrzení, že poznatky uvedené v knize patří k těm nejposlednějším. Součástí tohoto pozoruhodného díla je pochopitelně i přehled pramenů a literatury, seznamy zkratek a vyobrazení, která rovněž doporučuji pozornosti čtenáře.
Kniha je určena pro všechny, které zajímají podrobnosti o bitvě na lipanské pláni, její příčiny, vojenské i taktické aspekty bitvy i následný dějinný vývoj. Kniha může paradoxně i napomoci korigovat názor na husitskou epochu těm, kteří se stále a úporně snaží dívat na tuto dobu našich dějin se škodolibostí.
