Kovář Loki píše:
Nechci se hádat...
Podle někoho byly, podle jiných ne... Je to slovíčkaření. A je fakt, že když používali upravené sedlácké nářadí, tak mohli používat i zbraň se kterou v té době uměl zacházet snad každý venkovan, který kdy pásl stádo ...
Taky se nechci hádat, ale o výzbroji a organizaci husitských vojsk dnes už víme poměrně hodně a proto můžeme opustit dlouhou dobu prezentovaný model "selského vojska" s improvizovanými zbraněmi, které poráželo feudální armády hlavně silou svých idejí a železnou kázní
.
Upravené selské zbraně snad v počátcích husitských válek určitá část chudých bojovníků používala, ale také to může být jinak. Např. zemědělský cep se jeví pro úpravu na cep bojový jako relativně nevhodný kvůli příliš velkému tlouku, subtilní násadě a nutnosti provést kompletní okování. Přitom bijáky, řemdihy, cepy a jiné podobné zbraně se používaly již v době předhusitské a to i v menším provedení, coby jezdecké zbraně (viz např. nález z hradu Lelekovice). Každopádně hlavní tíhu husitských vojenských operací nesly městské kontingenty, resp. bojovníci vyzbrojení z městských zbrojnic a díky produkci městských řemeslníků. Palné zbraně, kuše, válečné vozy, zbroj apod. byly předpokladem pro boj s feudálním vojskem. Improvizované zbraně asi v počátcích hrály určitou roli, ale jak to bylo možné, nahrazovaly se zbraněmi plnohodnotnými.
Kovář Loki píše:
Co se účinnosti týče, myslím že je dostatečná i proti plechu (přilbě) - neprorazí ji, ale zasaženého pěkně potrápí - po zásahu došlo minimálně k lehké dezorientaci a pokud dostali do obličejové části, tak i lehce k zabití...
V relacích středoevropského válečnictví 1. pol. 15. stol. bych s tímto nesouhlasil. V této době totiž zmizel z výzbroje vojska luk (krátký, středoevropský typ) a byl plně nahrazen kuší, která dokázala probíjet běžné typy zbrojí. Ale i krátký luk byl zbraní účinnější, než prak (ale s tím se může asi polemizovat
).
Když si vezmeme výčet výzbroje bojovníků z dotyčné doby, žádné praky zde nenajdeme. Podrobné soupisy výzbroje známe např. z Chebu (krajská hotovost r. 1395) a z Broumova (poč. hus. válek).
Představa, že velitel husitského vojska postaví pěší šik či vozovou hradbu proti nepříteli a najednou má k tomu řešit ještě tlupy malých kluků, kteří kamsi metají kameny z praků, ale hlavně se všude pletou, tak to si nedokážu představit. Za šikem či vozovou hradbou stát nemohli, to by spíše pálili do vlastních řad. A před šikem? To je zoufalá představa, jen by zacláněli ve výhledu a zabraňovali střelbě kuší a palných zbraní.
Vyjadřuju jen svůj názor a mohu se mýlit, ale pro
střeoevropské válčiště 15. stol. bych ruční praky spíše nepředpokládal.
I když ten náš je o fous menší!
):
) je zhruba známá, proti silnějším hradbám neměly velkou šanci. Když r. 1142 obléhal Konrád Znojemský Pražský hrad, pobořily jeho praky, postavené za Jelením příkopem, klášter sv. Jiří se zdmi silnými cca 1m, na vlastní hradbu silnou přes 2m však byly slabé.
).
