Proti „aprílovému“ Sabinovu příspěvku týkajícímu se filmu o husitech nabízím úplně jinou alternativu, myšlenou smrtelně vážně. Přátelé, zkuste se zasnít se mnou. On je to totiž můj velký sen, jenom nevím, jak ho realizovat, na koho se obrátit, komu napsat, s kým jednat a koho oslovit a získat pro tuto velkolepou myšlenku. Ale nyní mám, přátelé, vás a třeba společným úsilím by se nám to mohlo povést, protože víc hlav víc ví, má více známostí a konexí. Nevím, jsem možná naivní, ale je to můj sen, klukovský sen a ten mi nikdo nevezme. Já, přiznám se, už bych měl dávno klukovským snům být odrostlý, ale právě zde se mi to nějak nedaří. Zkuste si, byť na chvíli, představit, že by se opravdu podařilo natočit historický VELKOFILM s husitskou tématikou, který by obletěl celý svět a stal se kasovním trhákem v tom pozitivním smyslu slova. Představte si, jak se sály světových multikin vybavených nejmodernějším digitálním prostorovým zpracováním zvuku nese husitský chorál nebo hřmot vozové hradby za chvatného pochodu… Jak potomka saského kurfiřta Fridricha Bojovného (protihusitského agitátora) v kině v Drážďanech při sugestivních scénách filmu mrazí v zádech. Velkofilm o husitech by musel být natočen pochopitelně ve stylu filmů Statečné srdce, Gladiátor, Troja, Alexandr Veliký, Království nebeské, (Cid, Pád říše římské, Kleopatra) … To znamená tisíce komparsistů, reálné i vytvořené kulisy, počítačová animace realizovaná špičkovým softwarem, ale hlavně kvalitní námět, scénář, režie a strašně moc peněz. Kde je však vzít a nekrást! Vždyť Království nebeské přišlo na 130 mil.$ !!! Ano, je to hlavně o finančních prostředcích. Ale dovedete si vůbec představit tu obrovskou propagaci malé země uprostřed Evropy, o jejímž nejslavnějším historickém období film podává svědectví. Přátelé, co stálo za realizací filmu Svěrákových Tmavomodrý svět? Palčivá Zdeňkova touha tímto způsobem vzdát hold českým letcům, kteří za svoji vlast nasazovali své životy v Anglii a pro tuto myšlenku nadchl i svého syna. Nechť je naší společnou ambicí ukázat celému světu, kdo byli boží bojovníci! Český filmový průmysl hyne na úbytě. Ne že by se točilo málo filmů, právě naopak. Přátelé, ale jaké! Rádoby s filosofickým nábojem, jakýmsi morálním apelem reflektujícím žhavou současnost a já nevím s čím ještě. Až primitivně jednoduchý, plytký děj daný scénářem, ve své podstatě o ničem! Ano, jsou výjimky potvrzující pravidlo, ale nechaly by se spočítat na prstech jedné ruky. Z našich filmů čouhá jako sláma z bot nedostatek peněz. Ale proč takové filmy točit? Nebylo by lépe točit filmů daleko méně a kvalitnějších, potažmo dražších?… Svého času jsem chtěl napsat exprezidentovi Havlovi, aby na téma velkofilm o husitech oslovil Formana. Pak jsem měl jiné starosti a časem dospěl k závěru, že tudy asi cesta nepovede. Přátelé, vlastenci! Což takhle založit Občanské sdružení (již zaregistrovaný Kalich, nebo nové) a pod jeho hlavičkou založit fond, který by OS spravovalo a do něhož by přispívali lidé, firmy (jako sponzoři), ČT, vlastenci z řad emigrantů, prostě každý, kdo by chtěl tuto bohulibou myšlenku podpořit. Bylo by třeba najít producenta (Trojan, Vachler, Pomeje, …), který by se nezalekl tohoto smělého plánu a šel do toho s nasazením a rizikem, že se to nemusí povést. Režisér filmu Království nebeské Ridley Scott o tomto projektu říká: „Nejhorší, co se nám může stát, je kasovní neúspěch, takže o co jde? Je to přece jenom film.“ A já bych dodal, že nejde o život. Následuje ukázka 2. obrazu z mého náčrtu námětu filmu. Tento námět dlouho ležel v šuplíku a na těchto stránkách bude prvně zveřejněn, aby posloužil dobré věci. Námět sestává z 5 obrazů: 1. krátký prolog (Husovo upálení v Kostnici), 2. léta 1420 – 1424, 3. 1426 – bitva u Ústí, 4. 1433 - Čapkova výprava do Polska, 5. Lipany. Uvidím, jak se rozproudí diskuse na toto téma a pak jsem, přátelé, podle toho, zda se vám ukázka ale hlavně nápad s filmem zalíbí, ochoten zveřejnit na těchto stránkách zbývající obrazy.

V březnu 1420, kdy Jan Žižka a Břeněk Švihovský opouští se svým nepočetným houfem Plzeň, odchází s nimi i mladý 16-ti letý Matěj Hostic, syn vdovy po kováři. Se slzami v očích se loučí s matkou. Houfec opouštějící městskou bránu mizí v husté chumelenici, sníh šlehá do zasmušilých tváří odcházejících mužů. Bitvu u Sudoměře prožije Matěj schoulen pod jedním z vozů tvořícím vozovou hradbu mezi rybníky Markovcem a Škaredým. Trojúhelníkovým otvorem ve fošně uchycené mezi koly vozu sleduje průběh bitvy a strašně se bojí. Umiňuje si, že se musí stůj, co stůj stát odvážným husitským bojovníkem, takovým, kterého slyší nad sebou v bitevní vřavě. K jeho rozhodnutí mu dopomůže i to, že se stal očitým svědkem Žižkova skvělého vítězství. Matěj Hostic je hlavní postavou filmu a zde někde začíná jeho kariéra božího bojovníka. Pak už prostřednictvím filmu sledujeme jeho osudy, které po sobě jdou v rychlém sledu. Matějův výcvik na Táboře a účast v bitvě na Vítkově, kde brání druhý srub, v němž není Žižka. Doprovází Žižku k obleženému Rábí, kde je svědkem Žižkova zranění jeho druhého oka. V Praze Žižku přemlouvá, aby se vrátil k vojsku, protože slepý vojevůdce má pochybnosti o tom, zda se vůbec bude ještě moci postavit do čela vojska. Matěj ho přivede na myšlenku, že má spoustu věrných spolubojovníků, kteří mu budou v jeho nelehkém údělu nápomocni, to oni budou jeho očima a nesmí v žádném případě od vojska odejít. Jsme svědky dojemné scény, kdy slepý vojevůdce šmátrá po Matějově ruce, aby mu ji stiskl. Říká mu: „Pamatuji si na tebe synku od Sudoměře, jak jsi nám od té doby vyrostl ve skvělého vojáka. Matěji, máš pravdu, tebe ani své bratry a moje dítka z obce polem pracující nesmím opustit, vždyť Hospodin také zkoušel Joba údělem k nesnesení, ale jeho neochvějná víra v Hospodina ho nedostala na kolena. Čeká nás ještě mnoho práce a nesmíme nikdo z nás, ani já nebo ty, zapomenout na našeho mistra Jana. Pojďme!“ Matěj vede Žižku z temná světnice ven. … Dále pak již film zachycuje Žižkův rozchod s Táborem, toto rozhodnutí Matěj neschvaluje, ale respektuje ho. Poprvé se dostávají do velkého sporu Žižka s Matějem až po bitvě u Strauchova dvora, kdy Matěj zlostně odsoudil Žižkovo obsazení Hradce v době nepřítomnosti hradeckého hejtmana Diviše Bořka z Miletínka a nazve tento čin zradou spojence od Hořic. „Chlapče, co pravíš?!“, prudce vzkypí v hejtmanovi krev a rozmáchne se palcátem směrem k Matějově hlavě. V půli dráhy se palcát zastaví: „Matěji, to už mi nikdy neříkej, nebo jako je Bůh nade mnou, tě zabiju! Matěji, já se na své cestě nesmím a ani nemůžu zastavit, musím mít svoji základnu, pamatuj na zkurvydceru Plzeň ovládanou landfrýdem. A Diviš! O něm mi ani nemluv! Je nemocný žárlivostí na moje s Boží pomocí a ze země vydupaná vítězství. Matěji, tak už se nedurdi, nechci, abys stál proti mně!“, nabídne Žižka ruku na usmířenou. Matěj chvíli váhá, čelo se mu jasní a opětuje nabídku slepého vojevůdce... Další scéna je již z polního ležení pod Přibyslaví 11. října 1424. Matěj se sklání nad polním úmrtním ložem svého nejvyššího velitele. Žižka se s ním loučí, nabádá ho, aby zůstal věrný odkazu mistra Jana, nevracel se na Tábor a zůstal v jeho východočeském bratrstvu. Se slzami v očích Matěj takto promlouvá k Žižkovi: „Budeme teď jako dítka bez přísného, ale milovaného otce. Budeme jako sirotci!“. Kněz Prokůpek stojící nad Žižkovým lůžkem tichounce zašeptá: Sirotci, ano, jako ty siroty.“ Žižka se na lůžku snaží z posledních sil posadit a Matěj mu pomáhá: „Nebreč, synku, boží bojovník nesmí prolévat slzy, jenom krev za poznanou Pravdu boží. Teď už ale běž a dohlédni na naše bratry puškaře, zda jsou hotovi ke střelbě z hrubých kusů na město proradného Čeňka z Ronova. Víš, toť on, který se podílel na masakru našich bratří v Chotěboři. Vzpomínáš, Matěji, jak jsme si slibovali, že mu jeho hanebný čin nesmíme zapomenout?“ Žižka se těžce zadýchal. Když znovu ulehl, po chvíli tiše pronesl k Matějovi: „Tak a teď už mě zanechej v péči bratra Prokůpka a spěchej dohlédnout na to, oč jsem tě žádal. Jdi, Matěji, běž už…“ Následuje scéna, v níž nepřemožitelný hejtman umírá a vše zaniká v palbě obléhatelů. Palba po chvilce umlká, jako když bičem utne. Rychlostí blesku se v ležení pod Přibyslaví, rozšířila smutná zpráva, že Žižka skonal.

Bratře, co můžu k tomuto tématu dodat... neuvěřitelná chuť a touha z tohoto přízpěvku jen září. Musím se jen přiznat, že při pohledu na filmy které jsi zmínil se mi všechny věci a postavy mění v husitské. Prostě představa, že by tokovýto film mohl vzniknout je přímo neuvěřitelnou.

Určitě by nebylo od věci aby každý z nás mohl nějakým způsobem pomoci nebo projevil alespoň zájem. Jen si musíme přiznat, že oblast filmu a to takového formátu je opravdu finančně na úrovni, kterou si ani neumí český filmový průmysl představit.

Možná by volání po realizaci takového filmu byla k něčemu. Chtělo by to opravdu mnoho úsilí a hlavně podporu jak morální tak finanční. Co se týče založení o.s., tak by mohlo posloužit i již registrované o.s. Kalich, které se díky dnešnímu nezájmu lidí a malé propagaci (málo lidí i financí) octlo na pokraji své existence (hold nás takovýchto vlastenců je málo). Ale také by bylo možné založit zcela nové, jak jsi zmiňoval.

Určitě bych nebyl jediným, který by do toho šel a všemi možnými způsoby pomohl. Jsem pro pokračování v diskuzi na toto téma a k hledání řešení.

_________________
Když je národu nejhůř a matka vlast krvácí ....je na čase postavit se vzpříma a chránit jí svým tělem. Teprve tehdy člověk hledá víru, sílu a ideály, které může najít v našich bohatých dějinách. Především u "Božích bojovníků".

Bade, děkuji za první upřímnou podporu. Bratři, všichni mějme na mysli to, že jen velcí lidé si kladou velké cíle. A naopak!

Včera jsem shlédl film Království nebezké. Velký zážitek, při němž jsem si stále musel představovat, že takto nějak, v tomto stylu by měl být natočen i film o husitech. Především inspirativní je závěrečná scéna dobývání Jeruzaléma saracény pod vedením Saladina. Obdobně by měla vypadat scéna z 4. obrazu, kde Čapkovi sirotci dobývají Tczew.

Abych řekl pravdu také jsem o tom již jako malý přemýšlel a obzvláště dnes kdy počítače dovedou zázraky.Mám ale pocit aby ten film byl ke koukání - muselo by se jednat o amerického režisera a vychází mi Forman o jiném bych nevěděl. Velká část peněz by ale musela jít, ale od nás - Američané by to nepodpořili je zřejmě tento malý národ nezajímá.
Film by asi taky nebyl nijak velký trhák (viz. Pan Tadeusz - z Polska také velkofilm a oslovil jen danou zemi), ale i tak bych byl všemi deseti pro jeho natočení - už bys me ho měli navěky.

Nojo, jenze pokud se zamyslime nad ucelem techto americkych velkofilmu, tak jejich ucelem neni ani tak nekoho poucit o dejinach, jak o spise vydelat co nejvice penez. Ja nevim jak vy bratri, ale ja bych rozhodne nechtel, aby bratr Zizka poletoval po vozove hradbe s obourucnym palcatem, protoze slovy producenta... jednorucni je prilis mirumilovne vypadajici zbran, ktera nezaujme divaka. Byl bych take celkem hodne nerad, kdyby mel Jan Rohac z Dube pozdne renesancni zbroj ala Vikingove ve filmu s Antoniem Banderasem. Kdyby husitske strely z hakovnic a houfnic v nepratelskych radach vybuchovaly apod. Proste a jednoduse. Myslenka natocit velkofilm s husitskou tematikou by byla jiste paradni vec a jsem plne pro. Ale ceho bych se rozhodne vyvaroval, by byl prave styl viz Gladiator, Troja, Kralovstvi nebeske apod. Proc se snazit napodobovat neco tak nabubrele bombastickeho, pravde tak vzdaleneho a historicky natolik pokriveneho, jako jsou prave ony zminene americke snimky? Proc nejit po ceste, kterou uz nam zde v Cechach davno ukazal nedostizny a nenahraditelny mistr v tomto filmovem zanru a to Frantisek Vlacil? Pokazde kdyz vidim jeho Marketu Lazarovou, nebo Udoli vcel mi beha mraz po zadech z toho, jak dokonale vystihl surovou atmosferu veku davno minulych. A pokud uvazime financni stranku, tak to take zrovna nebyly levne snimky. Marketa byla dokonce dlouhou dobu nejdrazsim ceskym filmem vubec. Takze kricim...celovecerni film s husitskou tematikou ano, ano, ano! Ale ne za cenu vune popcornu a chuti coca-coly.

Mne tak ted jeste napadlo...mne by docela potesila i nejaka televizni inscenace z urciteho zajimaveho momentu v husitskem obdobi. Kuprikladu rozjimani a myslenky Prokopa Holeho tesne pre bitvou u Lipan, posledni dny Jana Husa apod. Neco ve stylu starsich televiznich inscenaci jeste Ceskoslovenske televize. Uz nevim jak se to jmenovalo, ale presne v onom duchu hral kdysi Rudolf Hrusinsky nejstarsi Napoleona tesne pred bitvou u Waterloo, nebo ted nedavno Petr Hanicinec Jiriho z Podebrad. Tak neco obdobneho. Neco, kde by byl kladen duraz hlavne na skvele herecke vykony nasich nejlepsich hercu a kde by inscenace pojednavala spise o psycholgicky vypjatem okamziku osudoveho rozhodovani a krocich jedince. A pokud by se clovek prenesl i pres jistou strohost stylizovaneho televizniho prostredi, protoze o tom televizni inscenace naopak jsou, tak by to mohla byt zajimava podivana. A co si budeme povidat, v porovnani s nakladnosti holywoodskych spektaklu i nesrovnatelne levnejsi.

Ano, i to je jedna z variant. A přesně o tomto je 5. obraz mého námětu.

Jen si tak rikam, kdo by tam z dnesni generace hercu hral. Ti Pivcove, Stepankove, Voskove...pozdeji Kopecti, Mensici...ti uz jsou davno pryc.
Pravda...Postranecky, Abrham, Nemec jsou kuprikladu taky vyborni herci, ale kdo z nich by mohl hrat treba Zizku aniz bychom ho nesrovnavali s nedostiznym Stepankem. O podobach ani nemluve. Postranecky je vytecny Napoleon, ale Zizka? Ne to ne.

Jeste mne tak napadlo, ze by s husitskou trilogii mohli provest to co Lucas se starejma hvezdnejma valkama.
Cele to digitalne vycistit a remasterovat, dodelat nejaky petikanalovy zvuk a hlavne dodelat trikove zabery plne mamutich bitevnich scen.
Ne to je pochopitelne vtip.

Když jsem psal o tom, že by se tento film měl stát kasovním trhákem, měl jsem na mysli v první řadě kvalitu, která by odpovídala tématu. V neposlední řadě také to, aby se film zaplatil. Pouze komerční stránka projektu by však neměla být prvoplánová. Stále mi tane na myli film Statečné srdce a polská trilogie Ohněm a mečem, Potopa a Pan Wolodyjowski dle Sienkiewiczovy předlohy.
Přátelé, ale toto téma jsem založil z úplně jiného důvodu! Totiž hledat řešení, jak pomoci tuto vizi realizovat. A "pouze" na důkaz toho, že to myslím vážně, jsem uvedl ukázku z náčrtu námětu.

No problem je v tom, ze sami se na takovy film asi tezko slozime a na to sehnat nejakeho investora nam chybi nejspis konexe a hlavne dobry namet a scenar.

My se jistě nesložíme, a to ani omylem. Jasná věc. Ale hledat řešení, kde peníze vzít, koho oslovit, dát hlavy dohromady, hledat zkrátka návod a ne důvody, proč to nejde. Vy se mi budete všichni smát, ale vzpomeňme na sbírku na Národní divadlo v předminulém století. Já vím, je to nesrovnatelné, ale bylo by to řešení typicky české! Já si myslím, že věc je jednoduchá: oslovit toho správného producenta a s tím naším entuziazmem pro věc ho přesvědčit ne o penězích ale o jedinečnosti tohoto projektu. A to je úkol spíše pro vás Pražany. V Praze se prý všichni znáte? Ale vážně. Představte si premiéru tohoto filmu v roce 600. výročí upálení M. Jana Husa. A ten námět, i když nevím, zda je kvalitní, je u mne doma v šuplíku (nyní už v mém PC). Já již více argumentů neumím!

Pracuji v reklamne tak se zeptam, jak narocne je prosadit scenar a jak to udelat, kdybychom neco takoveho chteli udelat.