JM píše:
Jan píše:
... V Písmu máme zachycenu Kristovu větu: Kdo s mečem zachází, mečem zajde. - a vemme si nyní k ruce Palackého. Ten popisuje, jak Hus žádá upalování svých názorových odpůrců. Kdybych chtěl tedy onu biblickou větu aplikovat na Husineckého Jeníka, tak: Ohněm zacházel, v ohni shořel. ...
O tom, že Husovi bylo touto smrtí mnohokráte vyhrožováno jeho nepřáteli ještě před tím, než stejný trest Hus požaduje pro své odpůrce v dopise králi Václavovi, již "takticky" mlčíš. ... Tak tady musím provést korekci této mojí repliky a činím tak ve jménu vyváženosti a ojektivnosti tohoto serveru i diskusního fóra, přestože to pro moji nepatrnost nic potěšujícího není. Už v dobách, kdy se na pražské univerzitě rozhořel zápas o Viklefa, potažmo o pojetí univerzálií, chtěl Hus upalovat. V tomto případě své/ho německé/ho kolegy/u.
Prof. Jan Hübner, jenž byl držitelem doktorátu z teologie, a byl hlavou protičeské protireformní skupiny, vypracoval v r.
1403 soupis jednadvaceti heretických článků, jenž hlásal Viklef. S těmi původními 24 bludnými články zavrženými londýnským synodem to již bylo - počítám-li správně - oněch pověstných, profláknutých 45 článků, které se probíraly také v Kostnici.
28. 5. 1403 se konala v Karlově koleji schůze univerzitních mistrů, kde byl přečten seznam těchto 45 článků, tj. vč. těch "Hübnerových". Na toto téma se pak rozproudila vášnivá diskuse, doprovázená velkými emocemi. "Hübnerův" seznam 21 článků příkře odmítli mj. Štěpán Páleč, Stanislav ze Znojma (v této době jsou, jak je vidno, ještě na straně reformní skupiny) a Husův učitel Mikuláš z Litomyšle.
Nastalé atmosféře podlehnuvší Jan Hus se taky pohoršlivě projevil, a to "
výrokem, jímž se pro padělatele knih dožadoval stejného trestu jako pro nedávno upálené falšovatele šafránu". Tento požadovaný trest měl však svoji logiku, protože většina těchto článků byla vytržena z kontextu, nebo - a to bylo ještě horší - byla nepřesně ("falešně") citována a toto vše se odehrávalo nikoli na trhu ale považte - na akademické půdě ...
Ještě si dovolím ocitovat také Palackého, který o této události mj. píše: "...
a Hus připomenuv, kterak nedávno předtím v Praze dva lidé k smrti odsouzeni a spáleni byli, protože byli zfalšovali šafrán, ptal se celého shromáždění, zdali ti, kteří falšovali učení, nebyli trestu hodnější, nežli kteří falšovali šafrán?"
Jan píše:
... V Písmu máme zachycenu Kristovu větu: Kdo s mečem zachází, mečem zajde. - a vemme si nyní k ruce Palackého. Ten popisuje, jak Hus žádá upalování svých názorových odpůrců. Kdybych chtěl tedy onu biblickou větu aplikovat na Husineckého Jeníka, tak: Ohněm zacházel, v ohni shořel. ...
Akorát, že Jan Hus žádného upáleného na svědomí nemá. Narozdíl od kostnických jestřábů.
(Zvýraznění autor příspěvku)