Několikrát zde bylo od papeženců napsáno, jak nepochybně patří do české kotliny, protože z historického hlediska sahají až k Cyrilovi a Metodějovi. Pokud si však jedinec nenechá namluvit tuto lež, tak zjistí, že opak je pravdou. Pouze se snaží zapadnout do národa, který málem úmyslně zničili.
Na základě misijního působení zmíněných byzanských (nikoliv římských
) věrozvěstů, byly na uzemí Čech a Moravy slouženy mše ve staroslověnském jazyce, kterému místní lidé rozuměli. Nikoliv tedy v latinském a tedy cizím a nesrozumitelném jazyce.
Provádění bohuslužeb kolísalo mezi bohoslužbou slovanskou západního typu a východního typu.
Centrem slovanské liturgie, tedy pokračovateli bratrů věrozvěstů, byl sázavský klášter, který byl ale nakonec pod vlivem Říma rozehnán.
Poslední tečku za působením a odkazem Cyrila a Metoděje udělal papež Řehoř VII., který v roce 1096 slovanskou liturgii zakázal a zbylé slovanské mnichy vypověděl ze země. Následovalo polatinění celého knížectví a jeho spadnutí pod vliv Vatíku.
Tím, že tedy na Velehradě čeští papeženci oslavují "své" věrozvěsty, pouze veřejně lžou. Přivlastňují si opět něco co jim nepatří. Je to asi stejné jako by oslavovali za své historické předky České bratry s Janem Ámosem Komenským, které taky vyhnali ze země, aby jí opět mohli polatinit.
Z výše uvedeného vyplývá, že čeští papeženci spoléhajíci na českou lenost vůči vědění a českou blbost vůči paměti.
Kdo chce být slepý, ať se nechá vodit.