Pozoruhodná postava. Nebyl stavu rytířského nýbrž panského (ovšem ze zchudlé větve pánů ze Žampachu).
Před válkou to na pražské universitě dotáhal na bakáře svobodných umění, za války na hejtmana sirotčích vojsk, zastával nekompromisní postoje, od Lipan se však zachránil stejně jako Čapek ze Sán.
Měl silné vazby na Polsko, stal se proto vedoucí postavou polské strany v Čechách, ustavičně propagující jagellonskou kandidaturu na český trůn.
Za válek si nestihl zabrat majetek, ovšem bohatě si to vynahradil roku 1437, kdy se překvapivě zmocnil královského Náchoda a držel jej téměř 20 let, než ho odtud konečně vystrnadil jeho úhlavní nepřítel Jiří z Poděbrad.

_________________
De omnibus est dubitandum.

Tato citace vcelku přesvědčivě vypovídá o tom, že Iohannes zrovna nebude příznivcem Koldy ze Žampachu.
Ale je nutno si v těchto případech uvědomit, že tito tzv. "loupeživí rytíři" jsou tak často označováni z jisté setrvačnosti a mnohokrát dokonce i bez hlubší znalosti a pochopení souvislostí, které k tomuto obecnému a zjednodušujícímu pohledu vedly.
Osobně si myslím, že v případě Jana Koldy šlo spíše o politické důvody, které jej uvrhly do stínu této charakteristiky. Proto bych spíše nabádal k opatrnosti u budoucích soudů nad "loupežníky."
××××
Profil Jana Koldy ze Žampachu

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

... V odkazovaném velice zajímavém Koldově CV pocházejícím z tvojí dílny jsi ho ty sám nazval "loupeživým rytířem" v úvodním seznamu jeho "titulů". Ale to jen tak mimochodem.

Já bych se jenom krátce zmínil o tom "nešťastném" Náchodu v souvislosti s působením východočeského utrakvistického uskupení, v jehož čele zatím stojí stále ještě Hynce Ptáček z Pirkštejna, protivník táborské strany, která znovu začala podporovat Jagellonskou kandidaturu. Spolehlivým spojencem táborů na východě Čech byl právě náš starý známý Kolda ze Žampachu a tento důvod plně postačoval. K čemu? No, přece k vojenskému zásahu proti Koldovi.
Záminka – jak to ve válečných konfliktech bývá – se vždy nějaká najde! V tomto případě to bylo bezskrupulózní rozšiřování zboží, kterého se Kolda dopouštěl ve velice širokém okolí Náchoda. Při těchto úchvatech mu zištně pomáhali jeho příbuzní Vaněk Kordule, Hložkové ze Žampachu i kámoši Svojše ze Zahrádky a Matěj Salava z Lípy, kterým jistě taky něco uvízlo za nehty. Jako "vedlejšák" tato povedená parta přepadávala taky kupce směřující do Slezska přes teritorium ovládané Koldou a jeho – skoro se zdráhám napsat – loupeživou bandou. A to byl již krůček k zásahu proti vladaři na Náchodě a jeho partě jako proti zemským škůdcům.
V r. 1441 se zformovala značná síla sestávající z hotovostí východočeského Ptáčkova uskupení, pražanů a Slezska, aby se vypořádala jednou provždy se zemskými škůdci. Kolda pochopitelně této vojenské přesile nemohl odolat, podlehl jí a ztratil nejen Náchod, nýbrž také tvrze v Černíkovicích a Hubenci. Aby toho nebylo málo, odnesla to i Česká Skalice. Díky shovívavosti vítězů a možná i díky starým husitským resp. sirotčím konexím mohl pak Kolda ze Žampachu na náchodském hradě zůstat až do té doby, než o osudu hradu s městem rozhodne příští král. Ale to už je jiný příběh.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

On je tak obecně veden i u profesionálních historiků, proto jsem já do úvodního souhrnu jeho dosažených "titulů" vložil i tento, jako zadostiučení kompletnosti. Ale říci o šlechtici, že je "loupežník", to je dost ošemetné. V některých případech totiž šlo jen o reakci, z mého pohledu, zcela ospravedlnitelnou.

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

Ano, to nepochybně. S tím nezbývá než souhlasit a platí to obecně.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Jenže přesně takhle to ve zkratce interpretuje ten Vladimír Wolf.

_________________
De omnibus est dubitandum.

V. Wolf se kdysi v mládí o osobnost Koldy zajímal a po letech se k tomu v té knize vrátil a zhodnotil průběžný pohled literatury a historiografie na tohoto kontroverzního šlechtice.

Kolda ze Žampachu se "dějinně vyprofiloval" až v druhé části husitských válek, kde zastával radikální táborské křídlo. Stejně tak tomu bylo i po skončení válek, které se přelily do divoké pohusitské doby plné rabování.
Kolda v té době byl oficiálním stoupencem jagellonské kandidatury a v přízni polského krále.
On loupil kvůli prostředkům za tuto věc. Ovšem získávání prostředků v boji za tento politický názor nebylo výhradně jen loupení, byť ani toho se neštítil.
Jeho rabování - loupežení bylo spíše na úrovni typické pro vedení středověkého boje. Stejně tak jako bylo téměř automatické vypálit podhradí a okolní osídlení u dobývaného hradu, kvůli oslabení pozice nepřítele. Stejně tak si on materiálně vypomáhal olupováním kupců a zároveň tím "řešil" svoji znepřátelenost proti Slezsku, kde pro to měl ideální příležitost > náchodský hrad na cestě z Kladska a Slezska do Čech.
Lze namítnout, že se nepouštěl jen do slezských kupců. Stejně tak lze ale namítnout i to, že pro něj nebyl nepřítel každý "ne-Čech", ale především každý odpůrce jagellonské kandidatury byť by byl jeho sousedem.

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

V. Wolf se o Koldu zajímá celý svůj život, je to jeho "hrdina". Mimochodem, co se týká ilustrací jeho knihy, kde je Koldova podoba, jako novoročenka, tak tam má rytíř právě tvář pana profesora...

_________________
trener

Okrajově (ve zmínkách dialogu) se Kolda objevuje i v románu Aloise Jiráska Husitský král.

_________________
trener

Ono je asi hrozně těžké o Žampachovi nenapsat, že loupežníkem nebyl, když spousta jeho činů jsou loupeživého charakteru.
A spojence, které si k tomu vybíral, žádní beránci nejsou.Např. Kryštof Šoff z Helefenburka (z rodu Schaffgotschů) a který si Švejkar (možná psaná jako Schweiger) známé firmy-škůdci.Roku 1440 dokonce tito pánové přepadli Prahu.Údajně v zájmu Polské koruny...

_________________
Luštím známé i neznámé zločiny.
Věděním, intuicí, invencí a důvtipem musí být vybavený i podprůměrný historik nebo badatel.

A kdo z radikálních husitů vlastně "loupežníkem" nebyl...?
Jako lapku bych spíš označoval takové živly, jejichž jména se dodnes ani nezachovala a kteří se "živili" tím, že přepadávali pocestné. To, že je někdo politicky aktivní a škodí odpůrcům nebo se mstí za vlastní příkoří, ještě není loupežník v zažitém slova smyslu.
Kolda sice zacházel už příliš daleko, ale byla to poměrně dobře společensko-politicky postavená osobnost, která holt za svou radikalitu zaplatila vypovězením ze země. Osobně se tomu nedivím a myslím si, že poprávu.
A co se týče jejich přátel (Šoffa a Švejkara) tak si nejsem tak jist, jak to s nimi bylo. Sice jednali kořistně a loupeživě, ale Šoff měl dobré kontakty a mnoho mu procházelo. Nikdo je za jejich činy nestíhal... procházelo jim to mnoho let. Takových typů je celá řada, příkladem může být i Rameš z Hrádku. Za zemské škůdce byli často označováni i dobře situovaní lidé, kteří se provili tím, že jim nebylo dáno za právo nebo jej z liknavosti vzali do vlastních rukou.
Rozhodně z takovýchto praktik bychom mohli nařknout celé zástupy radikálních husitských hejtmanů a víme všichni, že katolická strana tak také viděla všechny kališníky.
Je to jen otázka pohledu. Jinou otázkou je to, jaký byl vnitřní vztah těchto zmíněných a z jakého důvodu kupř. obsadili Trosky a Valdštejn, nakolik to bylo legální, byť třeba nemorální...?

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

Tak s předešlým se asi dá souhlasit.Jen mne napadl ten Valdštejn, jestli opravdu není možné darování (přepsání) toho hradu.

Když měl být Kolda vypovězen ze země (1456) tak Šoffovi zůstal zase Valdštejn.Nebylo to třeba z důvodu, že Koldovi hrozili rozsáhlé konfiskace a tímhle "přepsáním" hradu, ho dal do dobrých rukou-už jen třeba kvůli eventuélnímu podílu na výnosech ze zboží?
Je to jen teorie.Zní to celkem logicky.Dát hrad někomu známému ještě před konfiskací...Šoffovi by ho vzít nikdo nemohl, protože ten ho nabyl zcela legální cestou?!Prosě jen nápad.

A ty Trosky v éře Šoffa a Švejkara.Tam je taky slušnej nepořádek.Dva roky po obsazení Trosek, byl Bergov ml. a Šoff VYZVÁNI k urovnání majetku na Troskách.Teprve potom šel hrad dobývat východočeský landfrýd.Ale to dobývání taky nebylo asi nějak horké, když Šoff pohodlně přepadával až v Lužici.
Po jeho poražení 1444 se Šoff klidí z Trosek a mladej Bergov prodává jen půlku panství vedlejšímu Házmburkovi z Kosti.To je taky zvláštní.

_________________
Luštím známé i neznámé zločiny.
Věděním, intuicí, invencí a důvtipem musí být vybavený i podprůměrný historik nebo badatel.