Četl sem,že v popravě Jana Želivského měl prsty Jan Žižka... Nevíte někdo jestli to je pravda?
Děkuji.

_________________
šatík

Velmi zajímavá otázka. Děkuji za ni.

Tuto otázku je však třeba trochu rozvést. Je pravdou, že Žižka neměl rád radikály typu Želivského, kteří by chtěli nastolovat různé formy teokracie a plést se tak do vládnutí, které náleželo do světské sféry. To byl jeden z důvodů proč se Žižka rozešel i s Táborem. Želivský neměl zase důvěru ke světským rokováním zvláště za účasti katolíků, trnem v oku mu byl proto i sněm v Čáslavi v červnu 1421, kde byla ustanovena zemská vláda a kterého se Žižka zúčastnil. Krátce na to nastoluje Želivský v Praze diktaturu s podporou hejtmana Jana Hvězdy z Vícemilic. Následuje porážka pražanů od Míšňanů u Mostu za účasti Želivského, kterou musel zachraňovat právě Žižka. (Mimochodem bylo to Žižkovo první vojenské tažení, kterého se zúčastnil po zotavení se ze zranění oka utrpěného pod Rábím.) Po Žižkově velkém vítězství u Německého Brodu došla řada na uspořádání poměrů v Praze spočívající hlavně v omezení vlivu kazatele od Pany Marie Sněžné. Byla ustanovena jakási rozhodčí komise, v níž zasedl za tábory i Žižka. Výsledkem jednání bylo omezení Želivského vlivu v Praze a novými volbami do městských orgánů byli dosazeni na staroměstskou radnici Želivského odpůrci. Po odchodu členů rozhodčí komise z Prahy byl Želivský vylákán na radnici Starého Města a tam 9. 3. 1422 sťat. Tolik fakta. Z výše uvedeného vyplývá, že Želivský zřejmě u Žižky oblíben nebyl. Přesto úvaha o tom, že by "měl prsty" v Želivského popravě je pouze spekulací, i když žádný zápis z jednání smírčí komise, pokud je mi známo, se nezachoval. Pochopitelně doporučení, aby se pražané Želivského zbavili fyzickou likvidací, by nebylo vydáno písemně, to dá rozum. Já ale pochybuji, že toto doporučení by vzešlo právě od Žižky. Členů v komisi bylo přece 19.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

V letošním roce si připomínáme mj. také 590. výročí příchodu tohoto ohnivého kazatele od Panny Marie Sněžné a premonstrátského exmnicha ze želivského kláštera do Prahy, kde se započal jeho zcela nový životní příběh. Ale to už je jiná story ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

No já nevim, já si spíš v souvislosti se Želivským vybavím vyhrocenou radikalitu a tvrzení jistého historika (jméno nezamlčuju, jen si ho nepamatuju), že Jenda Želivský nebyl zcela psychicky v pořádku. Co se popravy týče, tak je velice známá skutečnost, že Želivský prosadil za hejtmana Bzdinku a poměry které zavládly, se přestaly zamlouvat konšelstvu. Žižka s tím podle mě neměl nic společného. Ale i tak toho náš nejznámější jihočeský nižší šlechtic má "na triku" dost.

_________________
Ut omnes unum sint.

... a oblečen ve zlatem vyšívaných ornátech, topil se v penězích a žil na zámku v hříšném svazku s konkubínami šťastně až do smrti, "vládce" jeden teokratickej, než ho sami husiti popravili.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Mluvíme o panování? Nebo balíme jedno na druhé ve snaze odvést téma? Hříšný život, děvky a peníze u duchovních káral i ten mnou zmíněný Antonín a nic se mu nestalo, byl dokonce, jak se u nás odborně říká "povýšen k oltářní úctě". Hovořím o problému světského panování, čímž rozumím něco jiného než nemravný život, že...Všimni si, že:

Zrechnuj ně to...Vidíš tam nějakou zmínku o děvkách a penězích? Či snad odvádíš řeč jinam místo stručné a jasné odpovědi? Píšeš abych zkusil něco k věci - věc je nyní světské panování, až bude řeč o děvkách a penězích, můžeme o tom podebatit. Včil sa drž tématu

_________________
Ut omnes unum sint.

Tou ironií a lehkým sarkazmem jsem tobě ale především ostatním čtenářům i přispěvatelům chtěl naznačit, jak právě působení kazatele od Panny Marie Sněžné v Praze nelze uvádět v (tebou) naznačených souvislostech týkajících se světského panování církve, s nímž ale "hříšný život, děvky a peníze" úzce souvisejí. Opravdu nelze, v opačném případě se totiž dopouštíš ahistorického zkreslení, takže spíše tohle pak odvádí od tématu.

Když postupně zaváděná Želivského lokální (a na toto slůvko bych kladl velký důraz!) teokracie přesáhla únosnou mez, byl popraven. Nikoli však katolíky ale samotnými pražskými konzervativními utrakvisty. Tento už v předchozím mém příspěvku uvedený "detail" jsi ty přehlédl, jak širé pláně. A je mi úplně jedno, zda úmyslně nebo z jiného důvodu.
Nemůžeš mi pak mít za zlé, když ti stále připomínám, abys mé příspěvky nečetl mezi řádky, ale úplně postačí, když je budeš číst pozorně a replikovat na to podstatné a k věci.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Já myslím, že se zde nabízí zajímavá paralela k Savonarolově teokracii ve Florencii.

Savonarola, nepletu li se, taky skončil podobným způsobem jako (pro změnu) Hus, ale ve Florencii na náměstí. Viz:

_________________
Ut omnes unum sint.

Každopádně má v jeho popravě prsty Jakoubek ze Stříbra, neboť na něho podal 7.3.1422 ke staroměstským konšelům žalobu, na jejímž podkladě byl zajat.

_________________
De omnibus est dubitandum.

... a to byl jeden z posledních příslovečných hřebíků zatlučených do Želivského rakve.
Namísto toho, aby se tribun snažil výbušnou situaci v Praze spíše uklidnit, začal na vývoj jemu nepříznivý reagovat vydíráním v podobě hrozby revoltou, kterou si chtěl vynutit propuštění uvězněných radikálů. Další pomyslný hřebík! Ale k věci ...

Jakoubek ze Stříbra měl na Želivského a jeho přívržence opravdu již delší dobu "pifku".
Po Hvězdovi z Vicemilic byl v Praze zvolen vrchním hejtmanem Hašek z Valdštejna, který stanul v čele opozice proti Želivského radikálům. Na stranu této konzervativní opozice se postupně přikláněl právě Jakoubek ze Stříbra, přestože byl spolu se Želivským jedním ze 4 duchovních správců pražanů. Další hřebík/y.
Křišťan z Prachatic, další z duchovních správců a Jakoubek sepsali v únoru 1422 manifest s jasně prititáborským zaměřením, s jehož textem Želivského radikálové pochopitelně souhlasit nemohli. Velký problém spočíval ještě taky v tom, že se Jakoubkovi podařilo prosadit, aby byl tento manifest zapsán do městské knihy. To neskousl nejen Želivský, ale ani Prokop Holý, který při těchto dramatických událostech dlel na Novém Městě. Jakoubek údajně také požadoval na velké obci ztrestání přívrženců táborské věrouky na statcích i hrdlech a Želivského nařkl, že je "vinen všemi těmi búřemi a tímto všiem krveprolitiem".

Když 7. března stanulo před radnicí na Starém Městě procesí v čele s Jakoubkem, který zastupitelům obce ostře vytkl, že podcenili situaci s Želivského radikály, tak spiklencům proti Želivskému se zdálo, že jejich čas právě nastal. Těmito všemi akcemi z poslední dekády února a první dekády března Jakoubek ze Stříbra jako duchovní správce nepochybně nahnal vítr do plachet spiklencům, ale s velkou mírou pravděpodobnosti do jejich krvelačných plánů zasvěcen nebyl.
Také o přímé žalobě, na jejímž základě by byl Želivský zatčen, nemám povědomost. Na základě "přátelského" pozvání od konšelů se totiž nic netušící Želivský v doprovodu kněží Jakuba Vlka a jistého Viléma v inkriminované pondělí 9. března dostavil na Staroměstkou radnici zcela dobrovolně ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Skutečně o přímou žalobu nešlo, Jakoubek totiž 7.3.1422 podal na radnici žalobu na novoměstské kněze, kteří prý jsou ve vleku Jana Želivského, 8.3. byl Jan Želivský obeslán, poslové jej však nenalezli doma a 9.3. se pak dostavil sám.

_________________
De omnibus est dubitandum.

Ono tam zasedlo 9 radikálů a 9 konzervativců a Žižka byl tím lichým s rozhodujícím hlasem.
Jinak Žižka byl odpůrcem angažování kněží v politice (a tím spíše v boji), proto také nakonec znechucen opustil Tábor. Navíc měl podezření, že Jan Želivský sympatizoval či přímo spolupracoval s táborskými pikarty.
Konečně si myslím, že po tom debaklu u Mostu k němu těžko mohl mít nějaký respekt.

_________________
De omnibus est dubitandum.

Také mě zaujalo, že ačkoliv podoba Jana Želivského se nedochovala, má dva pomníky (před Novoměstskou radnicí a v Želivi) a bustu na radnici Staroměstské. Ale pokaždé vypadá jinak!

_________________
De omnibus est dubitandum.

Nevím, zda rovnou a speciálně s pikarty, ale obecně s tábority zcela nepochybně.

Ano.
Nakonec pro Žižku byl Most dokladem toho, jak to dopadne, když se velení vojenského podniku chopí - eufemicky řečeno - nevoják.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)