Protože jsem tomuto tématu zůstal ještě cosi dlužen, nastal čas, abych se k němu opět vrátil a svůj dluh vyrovnal i s úroky ...

Názory na Husa a inkviziční proces s ním se v některých katolických kruzích bohužel nezměnily dodnes. Není to příjemné zjištění, upřímně přiznávám. Přesto se najdou mezi Čechy, pro něž se stal 6. červenec státním svátkem, i významní katolíci, kteří na Husa mají názor poněkud odlišný. Jsem mile překvapen, když poslouchám katolíka, který ve svém privátním názoru na Husa dokáže v sobě „potlačit“ katolický akcent, kterému rozumím, ale nemohu se s ním ztotožnit, a upřednostní spíše ekumenický pohled na kostnického mučedníka.

Pro nekatolíky je nezaujatý pohled na Husa poněkud „ztížen“ faktem, že Hus byl až do svého odsvěcení katolík. Katolíci v tom však vidí jedinečnou příležitost Husa stále a stále "odsuzovat" pouze podle litery kanonického práva bez toho, aniž by si uvědomili jednu zásadní právnickou tezi, již lze nepochybně aplikovat i na Husovu kauzu a kterou si dovolím zde ocitovat. "... nestačí jen konstatovat formální správnost procesu. Rozpor mezi soudci, poměřujícími jeho činy a osobnost právními normami a Husem, který hledá pro sebe spravedlnost v právu Božím, je v podstatě rozpor mezi pouhou aplikací práva a hledáním jeho obsahu a smyslu uplatněním požadavku, aby právo bylo syntézou správného a dobrého.", říká exrektor Univerzity Karlovy, právník a odborník na dějiny práva Prof. JUDr. Karel Malý, DrSc., Dr.h.c.
Této syntézy Husovi kostničtí soudci nebyli schopni, protože by museli překročit svůj vlastní stín.

Při posuzování Husova procesu nelze pochopitelně oddělit teologické aspekty jeho pře a dobové souvislosti, do jejichž širokého rámce jsou život, dílo i jeho smrt na hranici zasazeny. Této závažné chyby se někdy dopouští i česká historiografie; zahraniční se většinou zase nedokáže oprostit od katolického a nacionalistického náhledu na věc.
V této souvislosti nemohu nezmínit Paula de Vooghta. Dovolil bych si připomenout jeho dílo o Husovi a sice L'hérésie de Jean Huss I-II. Jako katolický historik a člen řádu benediktýnů se nebál vylíčit Husa v novém, „nekatolickém“ pohledu, který mezi některými jeho souvěrci vyvolal lehký šok. Hus dle Vooghta nezemřel proto, že odmítl odvolat bludy, které mu byly neprávem kladeny za vinu podjatými soudci i svědky (a to i z Čech!), nýbrž proto, že odmítl i bludy, které mu byly kladeny dle (ne)zaujatých soudců právem.
Všimněte si – velký znalec českého jazyka, belgický katolík připouští ve svém dvousvazkovém díle, že Hus byl obviňován i neprávem. Názor, který dodnes na prahu třetího milénia nejsou schopni připustit ani v náznaku mnozí katolíci.

pokračování ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Ještě jednou bych se chtěl krátce vrátit k tomu, z čeho byl vlastně Hus v Kostnici obviňován, nebo chcete-li obžalován. No, nebylo toho zrovna málo!

Tak zaprvé trvala stále jeho kauza nedostavení se k soudu papežovu do Říma. Na základě této kauzy, která v době Husova příjezdu do Kostnice pořád ještě nebyla ukončena, byl Hus brzy zatčen a byla na něho uvalena vazba.
Součástí obžaloby bylo i jeho odvolání od soudu papežova k soudu Kristovu.

A v neposlední řadě pak již tady na fóru zmiňované obvinění z remanence, které bylo jedním z nejzávažnějších. A tady „ohne sranda“, tady šlo opravdu o život!
Husovi bylo neustále předhazováno, že o remanenci kázal v Betlémské kapli, což bylo naprosto křivé obvinění, jinými slovy čirá lež. Jedním z 45 oficiálně odsouzených Viklefových článků zní: Substantia panis materialis et similiter substantia vini materialis remanet in sacramento alteris (Substance materiálního chleba a podobně substance materiálního vína zůstávají ve svátosti oltářní). Hus se musel mj. i k tomuto fundamentálnímu článku s jasně remanenčním stanoviskem vyjádřit písemně. Jak odpověděl? „To jsem nikdy nedržel a nedržím, protože se řídím učením svatých a církve“, čteme v Husově písemné odpovědi. Jedná se snad o pochybovačné zapření sebe sama, nebo dokonce důkaz toho, že Hus o eucharistii smýšlel dle oficiálního dogmatu? Není to jedno ani druhé!
Hus říká pravdu, že inkriminovanému článku nikdy neučil. Byla mu sympatická pouze konsubstanciační nauka v té podobě, jak ji písemně zveřejnil jeho učitel Stanislav ze Znojma r. 1403 ve spise De corpore Christi (O těle Kristově). Podle této Stanislavovy verze konsubstanciační nauky však v konsekrované hostii materiální chléb nezůstává v celé své postatě, ale pouze ve stavu jakéhosi útlumu (sopite) a na pozadí. Nechci tady unavovat podrobnostmi této složité a zároveň subtilní problematiky, kterou autor tohoto příspěvku podrobně uvádí zde.
Chci "jen" naznačit, že Hus ve své odpovědi na první článek a také, když zapřísahal své soudce, aby nevěřili, že učil tomu, že v konsekrované hostii není reálná Kristova přítomnost, mluvil čistou pravdu. Nenašel se však bohužel nikdo ze svědků, který by mu to potvrdil, a na obhájce ani ex offo – jak už tady bylo také několikrát napsáno – obviněný z kacířství na inkvizičním procesu dle kanonického práva nemá prostě nárok.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Součástí Husovy obžaloby byly i traktáty proti Štěpánovi z Pálče (Contra Stephanum Palecz) a Stanislavovi ze Znojma (Contra Stanislaum de Znoyma). Mimochodem Stanislav ze Znojma i Štěpán z Pálče byli dlouho Husovými přáteli. Ale pozor! Pouze do té doby, než se r. 1412 v Praze objevili prodavači odpustků, jako vyslanci papeže Jana XXIII. Tady se začal lámat chleba a přátelství, které tato vypjatá situace měla "prověřit ohněm", se sesypalo jak domeček z karet.
Dále byl Hus obviňován také z toho, že způsobil odchod cizích mistrů z pražského učení. Bylo to absurdní obvinění, neb je nikdo nevyhnal, pouze "nevydejchali" změnu poměru hlasů na univerzitě, a proto zhrzeni odešli. Etc.

V souvislosti s Husovou kauzou se naskýtá ještě otázka, zda někteří Husovi soudci v Kostnici měli zájem na jeho odvolání.
Ano, někteří zájem dokonce upřímný sice měli, to je pravda, ale ani ne tak kvůli Husovi, na němž mnohým vůbec nezáleželo. Kdyby se totiž jakýsi "profláklý" kacíř z Čech náhodou obrátil na "pravou" víru a odvolal své "bludy", měli by z toho profit především oni. Nedělejme si iluze o kostnických jestřábech! Upřímný zájem na tom, aby Hus odvolal, mělo jen pár erudovaných teologů, kteří byli na koncilu v drtivé menšině a jimž bylo brzy jasné, že Hus žádným kacířem není.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Taky jsem se "kdesi" na českém internetu dočetl, že pro české ego je prý bolestivé si připustit, že Husova kauza byla jen vedlejším problémem na koncilu v Kostnici.

No, myslím, že "českému egu" je celkem šumák, jakou prioritu měla Husova kauza na tomto synodu, protože drtivá většina lidí z české kotliny ani nemá potřebu to řešit. Ale pro významnou většinu Čechů je především bolestivé si připustit, jak Hus v Kostnici dopadl.
K tomu také něco viz v tomto tématu ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Neříkám, že tupě, ale tvrdohlavej byl.

_________________
Ut omnes unum sint.

Ano, "tvrdohlavost" je v tomto pojetí synonymem osobního ručení za Pravdu i za cenu nasazení vlastního života.

BTW. Jan Palach, který si tolik Husa oblíbil, se taky "tvrdohlavě" nechtěl smířit s normalizací.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Nikdy jsem neslyšel od nikoho z našich katolických bratří, že by někde uváděli, že mezi Husovými žalobci byl i defraudant. Ano vím, kdo by na takový detail hleděl, když jde o tak bohulibou činnost jako upálení heretika na základě inkvizičního procesu. Účel přece světí prostředky, že.
Ano, žalobci s tímto morálním profilem zase naopak na Husově odvolání na koncilu v Kostnici zájem neměli. Ba právě naopak. To byli oni, kteří zapalovali hranici dávno před tím, než se Hus objevil ve městě na břehu Bodamského jezera.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Zase se mi nedávno dostal do rukou jakýsi výstřižek se stručným Husovým životopisem. Nevím, kdo ten životopis sepsal, ani z kterého časopisu je onen výstřižek, ale to není až tak podstatné.
Nemohu si přesto odpustit aspoň dva postřehy.
No, např. takovýmu Michalovi de Causis, známému to defraudantovi, by to bylo docela podobný. Ale jinak nevím ...

Já tedy opravdu nevím, "co Hus dobře věděl" a jak k tomu autor onoho životopisu přišel.
Ale tato úvaha na hony zavání tím, jakoby Husova smrt byla jakýmsi kalkulem. Jakoby si Hus dobře spočítal, že když zemře, dojde k husitské revoluci, zatímco kdyby zůstal naživu, ví Bůh, jak dlouho by se to s nápravou církve ještě táhlo.
Jednak je tato úvaha poněkud přitažená za vlasy a druhak patří zase do oblasti kontrafaktuální historie, tedy "co by bylo, kdyby ...", úvaha spojená s tím, jak by uvažoval, či spíše kalkuloval(!) Hus před 6 stoletími ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Měl bych dotaz, nevíte někdo nakolik je to správný překlad, případně jak je líčení oněch událostí Pogiem věrohodné. Taky mě v tomto textu zaujalo následující: " Psáno v Kostnici, poslední noci dne 5. července 1415, právě kdy dospěl jsem 42. roku. Jan z Husince ". Pokud je to věrohodný text o čemž pochybuji byla zajímavá informace.

Zapomněl jsem vložit odkaz kde jsem zprávu Pogia nalezl. http://ao-institut.cz/texty/odsouz-JHus_cs.html

Tvé pochybnosti jsou naprosto oprávněné.
Překlad bude zřejmě ±správný, ale to není až tak podstatné jako to, že originál je plagiátem přibližně z první poloviny 19. století pocházející s největší pravděpodobností z německých protestantských kruhů nebo jejich okolí.

Už jsme to tady na fóru obsáhle probírali v období od 18. 12. 2008 do 8. 1. 2009, kdy byla diskuse ukončena. Podrobnosti i s odkazy na diskusi viz ZDE.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Čeští reformátoři a především Hus, když byly označeni za bludaře, neodporovali tomuto veskrze nespravedlivému stigmatu, ale "pouze" chtěli, aby jim byl jejich blud dokázán argumentací z Bible. Nic víc!

Také Hus na koncilu v Kostnici neustále chtěl po svých žalobcích i žalobníčcích, aby mu jeho údajné bludy, z nichž byl obviňován, doložili argumenty z Písma, pak byl ochoten je bez jakýchkoli dalších průtahů odvolat. Jinak ne. Tento jeho konzistentní přístup byl označen za zatvrzelost, která byla ve středověku nad slunce jasnějším dokladem kacířství. Ano, všimněte si, byla to geniální obezlička, která se hodila a byla vždy po ruce, když Hus neustále trval na tom, aby byl poučen Písmem svatým.
Že byli vlastně zatvrzelí i jeho soudci a jeho zavilí nepřátelé, protože neustále jen vyžadovali, aby bezpodmínečně a bez předložených důkazů z Bible odvolal, jim na mysl nepřišlo ani náhodou ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Jenže na základě bible se dá dokázat prakticky cokoliv. Toho si byli koncilní otcové moc dobře vědomi a proto také ten zuřivý odpor k prvnímu pražskému artykulu - svobodnému hlásání slova Božího.

Dejme tomu!
Jde jen o to, zda exegeze daného biblického textu je teologicky fundovaná a erudovaná, nebo jen účelová. A zdaleka ne celý text Písma Starého a Nového zákona připouští více výkladů ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Podle mne je problém spíše v tom, že bible je souborem nejrůznějších textů ze snad 2000letého časového rozpětí, které si zákonitě musí navzájem i protiřečit.
Římská církev proto k jejímu výkladu pouští jen 100% prověřené teology. (Na komplikovaném řešení sporů biblická teze x biblická antiteze jsou založeny i tlustospisy sv. Tomáše Akvinského.)