Lze si vůbec v roli vojáka Prokopa jako kněze, který má sutanu přepásanou mečem, za opaskem palcát a v první linii na válečném voze cepem pobíjí nepřátele božích pravd, představit?
Tak tato představa byť v podobě nadsázky je jistě absurdní. Jak už tady na fóru bylo několikrát napsáno, Prokop Holý na Basilejském synodu před auditoriem otců koncilu prohlásil, že vlastní rukou nikoho nezabil (viz např.
tady). A není žádný důvod tomu nevěřit. Pod sutanou prý nosil skvostný civilní oděv. Já bych spíš odhadoval, že pokud vytáhl do pole, měl "pod sutanou" přední plech nebo rovnou drátěnou košili.
Na podzim r. 1425 při dobývání Mladé Vožice přišel o život hejtman Jan Hvězda z Vícemilic.
Abych nezabíhal do přílišných podrobností, lze jednoduše říci, že Bzdinkovou smrtí začíná relativně složitý proces organizační restrukturalizace mocensko vojenského uspořádání v táborském vojsku, tj. v jeho nepříliš vojensky koordinovaných ozbrojených oddílech. V čele postupně, ale systematicky budovaného táborského polního vojska - "
obce polem pracující" - nakonec stanul Jaroslav z Bukoviny. Úkolem tohoto vojska bylo mj. i udržení měst s táborskými posádkami, které se nacházely i ve značné vzdálenosti od Hradiště. Hejtmanem domácí táborské hotovosti na Hradišti byl zvolen radou starších Jan Ble(c)h z Těšnice, pocházející z nižší šlechty na Klatovsku.
Přibližně v této době se stal
duchovním správcem táborského polního vojska (
director) Prokop Holý a s velkou mírou pravděpodobnosti také duchovním otcem federativního uspořádání tohoto společenství. Kněz, přišedší zřejmě z Plzně na Tábor společně s Žižkou, jako duchovní správce, dnes bychom řekli politický lídr, resp. reprezentant, se ve finále výše naznačeného procesu stal de facto vůdčí osobností celého táborského svazu. Poněkud nepřesně by se mohlo také říci, že se stal "náčelníkem" štábu, jehož úkolem bylo nejen zastřešovat diplomacii, uzavírat domácí event. mezinárodní smlouvy, vést politická jednání ap., ale i určovat zahraničně politickou strategii. Tento štáb ve spolupráci s radou starších, která byla orgánem sestaveným z hejtmanů různých druhů husitského vojska (vozy, pěchota, jízda, dělostřelectvo), nepochybně participoval i na určování vojenské strategie, kde měl nejpozději od r. 1426 velice významné slovo nepochybně i Prokop Holý.