Výstava k 590. výročí upálení Mistra Jana Husa je důsledně věcná, historická, se snahou o maximální objektivizaci. Jde o biografickou expozici, která si klade za cíl připomenout současníkům život a dílo významné osobnosti českých dějin. Výstava chronologicky prezentuje Husův život, zastavuje se u klíčových událostí. Názorným způsobem prezentuje tyto události, je zde řada listin – a to jak v originále, tak ve zdařilých reprodukcích. Výstava nechává na návštěvníkovi, aby sám dospěl k závěrům, čím jsme přispěli do evropských duchovních dějin a pomyslné pokladnice evropské kultury. Výstava se koná pod záštitou prezidenta České republiky, pana Václava Klause a primátora hlavního města Prahy, pana Pavla Béma.
Hlavním kurátorem výstavy je doc. Jan B. Lášek, CSc.
Pořádá: Správa Pražského hradu
Tereziánské křídlo Starého královského paláce
30. 6. – 25. 9. 2005
Otevřeno denně kromě pondělí 10 – 18 hod.
http://www.hrad.cz/cz/

Včera, předposlední den konání, jsem navštívil konečně tuto výstavu, na níž se podílel nemalou měrou i prof. PhDr. Petr Čornej, DrSc. Byla to určitě velice zajímavá výstava moderního střihu. Pro mne, ale to opět není důležité, mnoho nových poznatků nepřinesla, až na tyto výjimky:
- na přelomu let 1402/03 z Oxfordu do Prahy přinesl Jeroným Pražský dvě stěžejní Viklefova díla: Dialogus a Trialogus
- Štěpán Páleč, bývalý Husův přítel a v Kostnici jeden z nejzavilejších Husových žalobců (Takoví jsme už tenkráte byli my, Češi. Páleč odcestoval na koncil, aby tam zažaloval svého spoluobčana a bratra v Kristu.) se po skončení koncilu již do Čech z pochopitelných důvodů nemohl vrátit a odešel do katolického Polska
- zcela nezávislý názor na českou reformaci mi potvrdil i moje stanovisko, které jsem si již na tomto fóru dovolil prezentovat; byla to pro mne, přiznám se, velká satisfakce a velice pozorně by si to měli přečíst všichni negativisti husitství (viz http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?t=181)
- objevené nástěnné malby v píseckém kostele
(viz http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?p=8#p1288)

Na výstavě jsem se setkal se skupinou mladých školáků z vlastivědného kroužku. Mluvil jsem s jejich vedoucí a bylo to zajímavé povídání. Ptala se mě na Husův vztah k pravdě a co si vůbec pod tím představit. Připomenul jsem „Husovo sedmero“ a Husův vztah k pravdě jako k absolutnímu kriteriu života zvěstovanému Písmem. Nemohl jsem se v této souvislosti nezmínit i o našem Webu. Nevěděla o něm, ale informaci přijala s povděkem s tím, že se s dětmi na něj určitě podívají. Bylo roztomilé sledovat, s jakým zájmem děcka odpovídala na vedoucími zadaný test o husitské době a jejich znalosti, pokud jsem si stačil všimnout, byly docela uspokojivé.
Na výstavě bylo relativně hodně návštěvníků nejrůznějších věkových kategorií obojího pohlaví. I to mě potěšilo.