Ahoj,
chtěla bych se zeptat, jak to bylo s příjmením Jana Husa.
Děkuji za odpověď a zdravím Radka

Nejprve je třeba úvodem říci, jak to bylo s „příjmeními“ v době pozdního středověku. Tak zaprvé žádná příjmení v našem smyslu slova neexistovala, byly to přídomky, přízviska nebo chceš-li přezdívky, u šlechty nazývané spíše predikáty.
Přibližně do konce 13. století se setkáváme pouze se jménem, jménem křestním. Pak se sporadicky začínají objevovat predikáty u šlechty (u panovníků už někdy od 12. st.), které odrážely držbu jejího zboží (např. páni z Kunštátu a Poděbrad), a postupně se v podobě přízvisek začínají šířit i mezi prosté poddané.
Zabývejme se v souvislosti s Husem pouze prostým lidem, kde byla přízviska často přezdívkami podle vzhledu, povahových vlastností, povolání, přídomek podle rodičů (Martin Křivohub, Petr Jarošův, ap.) a nebo podle místa původu (např. Hynek ze Žatce) atd.
Proto se také Hus nazýval Jan z Husince podle svého rodiště a teprve později se začal psát Jan Hus dle hradu Husi, k němuž Husinec, ten na Prachaticku, náležel.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Přízviska jsou přezdívky a přídomky = predikáty. Predikát je přídomkem proto, že označuje místo "bydliště" - sídlo pána a následně i rodovou příslušnost. K jeho výstavbě dával svolení panovník a zároveň tak povoloval užívání predikátu podle "bydliště" a užívání erbu. Predikát určoval kromě jakéhosi prototermínu "trvalého bydliště" i šlechtický titul, tedy vyšší společenské postavení.
To nevylučuje, že se šlechtic mohl nazývat kromě křestního jména také přezdívkou, rodovým a sídelním predikátem současně (třeba jako 1401 Matěj Salava z Lípy na Skalách).
Posunul bych to ještě o století nazpět. Během 13. století se ve velkém rozmohla výstavba šlechtických hradů a tím také výskyt šlechtických predikátů. Do konce 12. století se ale opravdu příslušnost určovala jen podle rodinných vazeb. Tedy např. jako Markvart syn Heřmanův.
Občanská příjmení můžeme plně v obecné míře pozorovat až v 17. století.
To jen tak pro kosmetické upřesnění, jinak platí co bylo již zmíněno a čehož se dotaz původně týkal: "Proto se také Hus nazýval Jan z Husince podle svého rodiště a teprve později se začal psát Jan Hus dle hradu Husi, k němuž Husinec ... náležel."

Osobně se mi ale příliš nepozdává, že by se Janovo příjmení Hus vztahovalo na hrad Hus, byť se to tak všude traduje.

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

Ano, je to "pouze" jedna z hypotéz, což jsem v předchozím příspěvku neuvedl ...

Další vysvětlení může být daleko prozaičtější. Hus považoval husu za čistého, bílou barvou zářícího ptáka. Ve svých vtipných poznámkách (jistě i verbálních) často dával do různých souvislostí své jméno právě s tímto ptákem, kterého pak odpůrci a nepřátelé husitů zobrazovali na korouhvích v dobových iluminacích, většinou jak pije z kalicha ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

...je jedna věc. Ale často byl Hus také považován za ptáka krotkého až pitomého. Takže klidně mohl být personifikován i tímto způsobem, byť bychom radši náš morální vzor srovnali s onou čistotou bílé barvy a potažmo tou ideologickou.

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

... dokonce jeden z přispěvatelů tohoto fóra o něm napsal, že byl tupě tvrdohlavý, a to už je krůček k pitomosti.
Ale k věci. Tohle cos napsal, je nějaká tvoje spekulace, nebo jsi o tom něco slyšel, či někde četl? ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Třeba staročeské slovníky?

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

Tjn, ale to se vztahuje jenom k tomu ptákovi, ale není to dáváno do souvislosti s naším reformátorem. Do té souvislosti jsi to dal pouze ty ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Ano, hledám původ pojmenování a je pravdou, že jsem tam omylem napsal velký H. Není sporu o tom, že Janovo příjmení (Hus) má nejspíše spojitost s husou a v oněch slovnících je maskulinní slovo "hus" totožné s husou. V jiných jazycích tomu není moc jinak, ale vývoj pojmenování tohoto ptáka k dnešnímu ustálenému tvaru do ženského rodu jsem teda nijak nesledoval.
Tedy, původ příjmení mohl být buď od bělostného peří (ale tam bych symbolicky spíše hledal jiné ptáky - holubice) nebo od krotkosti (až hlouposti) - husa, hus.
Pochybuju o spojitosti příjmení s Husincem nebo dokonce hradem Hus.

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

Ano,
to je tvůj názor a já bych o tomhle dále nepolemizoval, už bychom se jenom opakovali.

Ano, ta "hus" je ženského rodu (viz Vokabulář webový, heslo "hus") a od ní její partner "husák" mužského rodu (z toho by pak spíš vyplýval Jan Husák z Husince, kdybych to fest přitáh' za vlasy ).
Ale to se mi zdá, že jsme už poněkud zabředli ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Domnívám se, že tímto příspěvkem by se mohla tato diskuse uzavřít, i když nemohu vyloučit, že se najdou kverulanti, kteří ani s tímto stanoviskem našeho předního husitologa nebudou souhlasit:
"Přízvisko Jan Hus z Husince zřejmě dostal až na univerzitě. Jako 'Hus z Husince' (Hus de Hussinecz) se vlastnoručně podepsal na závěr opisu Wyclifova traktátu De veris universalibus ... Příjmením Hus se zabýval Sedláček ..., podle něhož označovalo původ z Husince. ..." (F. Šmahel, str. 261)

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Nebylo označení hus (staročesky husa) náhodou původně nějaká žertovná studentská přezdívka?

Ano, "hus" je skutečně ve staročeštině husa, husa domácí, krotká, ochočená, ba dokonce pejorativně "pitomá" ...

Nemyslím si to.
Tato spekulace by mohla mít původ v tom, že Hus sám sebe častokrát ironizoval, dokonce s nádechem černého až morbidního humoru. Za mnohé např. "hus ještě nebyla upečena" ajv.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)