Sabin píše:
Pár teologických rozdílů:
1) Svrchovanou autoritou církve i každého věřícího je pro ni Duch Kristův
2) Z důrazu na svrchovanost Ducha Kristova vyplývá též princip svobody svědomí, kterou chápeme ne jako libovůli, nýbrž jako svobodnou poslušnost a podřízení se autoritě Krista jako nejvyššího Pána.
3) Společnou víru založenou na Písmu a starokřesťanské tradici žijeme, vyznáváme a vyjadřujeme ve spojitosti s duchovními tradicemi našeho národa, zejména s tradicí české reformace.
zdroj: Český zápas č.21 - Teologické důrazy CČSH
Neodpustím si také trochu teologie, "duch Kristův" je pro mne nádhernou příležitostí "na smeč".
Témátko "duch Kristův" se údajně probíralo na Ekumenické radě církví (mám to od jednoho, podotýkám že
nekatolického duchovního), protože vznikly doměnky, že odporuje Trinitárnímu monoteismu (jeden Bůh ve třech osobách), že "duch Kristův" je jakási "čtvrtá božská osoba". Nutno podotknout, že v "základních" církvích - východní a západní (katolické a pravoslavné, chcete li) není po pojmu "duch Kristův" ani památky.
Jediný Duch, který se v obecně křesťanské tradici (tedy nejen katolické) vyskytuje, je třetí Božská osoba - Duch svatý, vycházející z Boha Otce i Syna. Je jim tedy společný. Nějaký extra duch, který by byl jen a pouze Kristův, ten tam není. V pravoslavném pojetí dokonce Duch vychází pouze z Otce. Opět tedy žádný extra duch. "Duch Kristův" je tedy čistě výmysl husitských teologů, kdybych chtěl použít slovník těch takzvaných reformátorů, tak je to "pozdní lidský nálezek" dokonce pozdější než údajné katolické nálezky.
CČSH se prý kvůli "duchu Kristovu" málem do ERC nedostala, protože byly pochyby, zda je skutečně křesťanskou. No, nakonec je tam (nevím proč, pokud "čtvrtá božská osoba" trvá) vzali.
Základní křesťanskou tezí je totiž, že je
jeden Bůh ve třech osobách a to je všem křesťanům společné. Kdo má něco jiného, to už není křesťan, to je obecně, nejen katolicky, přijímaný názor. Dořešme tedy otázku, zda má cenu tady řešit rozdíly mezi Kat.C. a CČSH, pokud jedna z nich (druhá zmíněná), má v základních pojmech guláš (přímo Segedinskej) a není tedy zřejmé, zda je vůbec křesťanskou, nebo je naprosto mimo a na křesťanskou si jen hraje. Dořešme "ducha Kristova". Jak to s ním vlastně je?
Výše zmíněné podporuje mou doměnku, že Hus by se velice divil, kdo a co se hlásí k jeho odkazu a jménu. On totiž sice přál bludům Viklefa, ale o trinitárním monoteismu pochyby neměl.
Summa toho: Díky Ti, Sabine, žes utvrdil mou katolickou víru. Lépe je věřit tomu, co zde kontinuálně funguje přes 2000 let a co má oporu v Písmu a v Tradici Církve, než teologickému guláši uvařenému v okolí pana Farského před pár desítkami let. Čili: Zmíněný výtažek z Českého zápasu mi nikterak neuškodil, ba naopak mne utvrdil v tom, že má konfese je správná. Děkuji co nejzdvořileji. Včil se nějak poper s tím, žes potvrdil víru papeženeckou, místo abys jí potřel. Ou, eště že večer jdu na Mši svatou.
Mimochodem:
Sabin píše:
duchovními tradicemi našeho národa
- katolická tradice našeho národa je eště starší a tím pádem prověřenější a důvěryhodnější. Či jsme toho názoru, že něco teologicky vadného by vydrželo xy stovek let?