Domnívám se, že nazrál čas, abychom konečně ochutnali třešinku na dortu husitské biblické inspirace a pověděli si o prapůvodu onoho husitského hesla, jež v latině zní "
Super omnia vincit veritas" ("
Nade vším vítězí pravda") a do češtiny překládáme s poněkud upraveným slovosledem jako "
Pravda vítězí nade vším", resp. "Pravda přemáhá vše" a které si dovolil vložit do první části podpisu svého profilu i autor tohoto příspěvku.
Kde se tedy vzalo ono husitské heslo, objevivší se v prosinci r. 1432 na transparentu husitské delegace mířící na Basilejský koncil při jejím manifestačním
vjezdu do Norimberku, který způsobil tolik rozruchu? Kde se vzalo toto heslo, jehož nejpodstatnější část je napsána i na standartě prezidenta České republiky?
Především mistr Jan Hus a poté i jeho následovníci - Boží bojovníci - se i v tomto případě nechali inspirovat Biblí. Při hledání biblického původu hesla musíme opět nahlédnout do
knih deuterokanonických, tentokráte do
třetí knihy Ezdrášovy, v níž se ve
3. kapitole vypráví o velké a jistě také opulentní hostině u perského krále Dareia.
Mezi královými bodyguardy byli i tři mládenci, kteří se rozhodli, že se písemně vysloví k tomu, "
co je nejsilnější". Nejlepší odpověď král pak jistě odmění ...
"
Každý hned napsal svůj názor, zapečetili list a vložili ho králi Dareiovi pod podušku. Řekli: 'Až se král vzbudí, dají mu to psaní; o kom usoudí král a tři perští velmoži, že jeho názor je nejmoudřejší, tomu se dostane vítězství ...'
Třetí napsal: 'Nejsilnější jsou ženy, ale nade vším vítězí pravda.' Když se král probudil, ...
Řekli jim: 'Povězte nám o tom. co jste napsali!'" (
3Ezd 3, 8-9.12-13.16)
Třetí mládenec, který se jmenoval Zerubábel, ve
4. kapitole uvedené knihy Ezdrášovy mj. vysvětlil část svého psaní o pravdě takto:
"
'... Celá země pravdu vzývá nebe jí dobrořečí, všechny díla se před ní chvějí a třesou, při ní není nic nesprávného.
...
Pravda však zůstává ve své síle na věky, žije a vládne na věky věků. Nerozlišuje a nestraní nikomu, ale jedná ve všem spravedlivě a odvrací se od všech nespravedlivých a zlých. Všichni blahořečí jejím skutkům a není v jejím soudu nic nespravedlivého. Ona je síla, království, moc a velebnost všech věků. Požehnán buď Bůh pravdy!' ... A všechen lid zvolal: 'Převeliká a přesilná je pravda!'" (
3Ezd 4, 36.38-41)
Zerubábel v této improvizované soutěži pochopitelně zvítězil a král Dareios ho vyhlásil nejmoudřejším. Nyní ho mohl Zerubábel požádat o to, co měl na srdci. Proto vyslovil své přání, aby byl vybudován nový Jeruzalém, byl postaven chrám a do něj přeneseny všechny ukradené bohoslužebné předměty. Král Zerubábelově přání vyhověl a odměna to byla vskutku královská.
A tady někde končí biblický příběh o moudrosti Zerubábelově a o síle pravdy, kterou husitští Boží bojovníci dle příkladu svého mistra beze zbytku vstřebali do svého programu, jehož fundamentem byl nesmiřitelný zápas s (tehdejším) světem plným lži, přetvářky a pokrytectví. Heslo "
Pravda vítězí nade vším" doprovázelo Boží bojovníky na jejich dlouhé vítězné cestě, která nekončí u Lipan, ale je triumfálně zakončena vyhlášením
kompaktát a
Kutnohorského náboženského míru.
Od r. 1920 se heslo "Pravda vítězí" doprovázené různými peripetiemi stalo nedílnou součástí prezidentské standarty.
Závěrem je třeba ještě upozornit na to, že
červeně zvýrazněnou pasáž deuterokanonického textu přeložili naprosto shodně i Kraličtí.
Uvedená citace je také jedním z mnoha příkladů, kdy je ve starozákonním textu ztotožněn Bůh s pravdou. V Písmu Nového zákona je pravda personifikována Synem božím, Ježíšem, který říká: "
Já jsem ta cesta, pravda i život" (
J 14, 6).
K tomuto podrobněji viz také
tady.
), ale také dobytá města, v nichž byla ustanovena husitská posádka.