Bratr Sabin zjevně nechápe dost dobře, že když někdo přísahá věrnost Bohu, přísahá tedy v jednom Bohu Otci, i Synu i Duchu svatému. Viz jeho slova:
Sabin píše:
...papeženští válečníci Templáři, při slavnostním slibu přísahali věrnost Bohu, papeži a panně Marii. Kde je Ježíš Kristus?
- jaksi mu nedochází, že pod slovem Bůh obyčejně všichni, kdo se hlásí k víře v křest. pojetí rozumí i Ježíše Krista. Nebo snad zastává názor jako jehovisti, že Kristus je jen člověkem? A bratr Jiří o Sabinovi píše:
Jiří Motyčka píše:
Nechci odpovídat za bratra Sabina, ale s dovolením, on je ve víře spíše upřímný praktik než teoretik-teolog.
A my ostatní můžeme donekonečna přemýšlet o tom, co je lepší ...
přičemž ale upřímné praktikování vlastního názoru nemusí být vždy jedno a totéž jako praktikování pravdy, natož pak té Pravdy s velkým P.
Dále si bratr Sabin libuje v označování názorových odpůrců z katolických řad za modloslužebníky. Viz:
Sabin píše:
Modloslužebník mě soudí.
zřejmě by si měl nastudovat to, jaká katolická praxe skutečně je a nespoléhat se jen a pouze na to, co se dozví způsobem
"jedna paní povídala". Totéž platí o jeho odvolávání se na
Český zápas, např.:
Sabin píše:
Byl jsem inspirován článkem Malé úvahy o toleranci 23 od sestry Jindřišky Kubáčkové, uveřejněný v Českém zápase č.14. Radikální tón je ale můj, za něj sestra nemůže.
Proč?
Český zápas je periodikum CČSH, a CČSH nevidí dosti zřetelně do katolické náboženské praxe a tudíž nemá dostatečné předpoklady pro podávání relevantních posudků o katolictví.
Otázka stojí, zda je lépe přináležet k Církvi s autentickým zvěstováním a posláním od samého Krista, přináležet tedy k Církvi s 2000 let starou osvědčenou praxí, či přináležet k náboženskému spolku s historií ne starší než 80 let, třebas odvolávající se na hrdlořezy z 15. věku.
Ujasněme si napřed jednu věc - Kristus založil Církev jednu jedinou. Ty další církve, které v pravém významu slova ani církvemi nejsou jsou lidské dílo.
Dále čteme Sabinovu otázku:
Sabin píše:
Potom mi ale tedy vysvětli, proč zůstávaji v instituci...
kde Sabin zapomíná na to, že Církev není instituce, ale mystické Kristovo tělo, jehož součástí jsou všichni věřící.
Sabin píše:
Já to totiž v poslední době také začínám nějak často pozorovat. Protestanti pořád vymýšlí nové a nové ekumeny a jednušky mi připadají jako že ze své bohulibé a blahosklonné milosti se uráčí přijít mezi nás "zmatené chudáky" a teď se klaňte a tleskejte, protože přišla elita lidstva.
- zde se dostáváme k chápání ekumeny. Katolíci si ekumenu nepředstavují jako platformu, kde si každý bude věřit čemu chce. V zásadních věcech musí být jednota, o těch nepodstatnějších dalších věcech jako třeba manželství duchovenstva, o tom je možno se bavit, ale třeba vést diskuse o reálné přítomnosti Krista v Eucharistii, to nelze, Kristus říká
"Toto JE mé Tělo." a nikoliv
"Toto by MOHLO BÝT mé tělo."Sabin píše:
ty mariánské kulty.
- zde se setkáváme s tím, jak tragická je totální nevědomost. Mariánský kult je jen jeden, není jich několik. Ale v náboženských otázkách to není Sabinův jediný renonc.
a zastavme příliv hord pohanů,machometánů ohavných....do naší krásné země abychom o ní mohli mluvit jako o naší i dobudoucna.