JM v předchozím příspěvku o Německém manifestu píše:
...Fridrich Hohenzollernský, který pod hrozbou rozsáhlé husitské výpravy v únoru 1430 na hradě Beheimsteinu slíbil husitům slyšení, jež se mělo týkat 4 pražských artikulů. Ke slyšení mělo dojít v Norimberku...
Právě v době (nejpozději v
květnu 1430), kdy měli husité ještě jakous takous naději, že slyšení v Norimberku se uskuteční, byl sepsán tento německy psaný manifest určený hlavně měšťanům Norimberským. Je signován
Prokopem (Holým) ,
Markoldem (ze Zbraslavic?), (Václavem)
Korandou, Závišem(?), Smolíkem(?) a hejtmany z Čech. Přestože je určen především německým oblastem Říše, jeho autor, kterým byl patrně Prokop Holý, velice dbá na to, aby se vyhnul nacionalistickým animozitám.
Manifest se zaměřuje v 16 bodech na kritiku církve, nekompromisně odmítá tezi husitských odpůrců, že diskuze a slyšení kolem 4 artikulů jsou určeny pouze pro erudované odborníky v teologii.
Tento manifest je pozoruhodný také tím, jak zdůvodňuje ničení klášterů, které byly především táborským radikálům trnem v oku:
„
Rovněž tvrdí, že ničíme a pustošíme svaté bohoslužby tím, že vyvracíme a pustošíme kláštery a vyháníme z nich mnichy a jeptišky. I my jsme měli kdysi za to, že jsou svatí a že zbožně vykonávají službu Bohu, ale když jsme je poznali z blízka a pozorovali jejich život a jejich skutky, pochopili jsme, jací jsou to svatí pokrytci prohnané pokory a prázdní vychloubači, prodavači odpustků a zádušních mší, kteří jsou živi z hříchů lidu (srov. Oz 4, 8 ).
... jejich modlení, přímluvy a zádušní mše, vykonávané za dary, nejsou nic jiného než pokrytectví a svatokupecké kacířství. Jestliže je tedy vyháníme a boříme jejich kláštery, nerušíme tím pravou bohoslužbu boží, nýbrž tvrze ďáblů a kacířů. Až je poznáte dokonale, jak jsme je poznali my, budete je ničit se stejnou horlivostí jako my. Protože Kristus, náš Pán, nezaložil svým slovem žádný mnišský řád, je třeba, aby byly dříve nebo později zrušeny podle výroku páně v 15. kapitole Matoušova evangelia: ‚Každá rostlina, kterou nezasadil můj nebeský Otec, bude vykořeněna‘ (Mt 15, 13).“
Kdybych si tedy mohl dovolit shrnout důvody, jež husity vedly k ničení klášterů, jsou to tyto:
a)
nemají oporu v Písmu svatém
b) kláštery jsou budovy, v nichž dochází koncentrovaně ke svatokupectví
c) za zdmi klášterů, těmito „
tvrzemi ďáblů a kacířů“, jsou páchány kacířské skutky a smrtelnými hříchy je naplňována skutková podstata kacířství v té nejohavnější podobě, totiž službě ďáblu – opět koncentrovaně
Nejsem si však zcela jist, zda důvody uvedené v bodech ad
b) a ad
c) bezezbytku splňovaly i ženské řehole a jejich kláštery...
K této problematice podrobněji viz
zde.