Toto téma by se mělo zabývat německou reformací, reformací Kalvínskou a jejich konfesními a geopolitickými souvislostmi.
A proč ji nazývám/e druhou? Protože tou první byla reformace česká. A proč je v právě v této kapitole? No protože především Lutherská ale nakonec i Kalvínská rteformace vycházely z Husa a husitství.

Pozn.: Nazývat jenom tuto reformaci evropskou, jak to často v poslední době slýcháváme, je poněkud zavádějící, neboť i ta česká byla vpravdě evropská. Proto jsem adjektivum "evropská" dal do závorky.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Nevím, zda více než katolíci, ale bylo jich taky relativně dost...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Když se konečně jednoho krásného dne Luther dověděl, o co Husovi a husitskému opravnému hnutí šlo, tak prý mu to zkazilo chuť k jídlu, protože zjistil, že to všechno už tu dávno před ním bylo. Luther pak prohlásil: "My jsme vlastně husiti a vůbec jsme o tom nevěděli".

Martin Luther se k Husovi nevědomky přihlásil již v okamžiku, když 31. října 1517 jako augustiniánský mnich písemně vystoupil v 95 tezích proti kramaření s odpustky. Téhož roku byl Luther Římem prohlášen za kacíře. Už zde je na první pohled patrná evidentní analogie s Husem. I Hus před více jak 100 lety v r. 1412 nekompromisně vystoupil proti prodeji odpustků v Praze. Rozešel se tím definitivně nejen s králem ale pochopitelně i s církví. Byl tak potvrzen pomyslný projekt dlážděné a zároveň trnité cesty, na jejímž konci vzplála Kostnická hranice. Dotažení Husova reformního úsilí ke zdárnému konci se pak museli chopit jeho následovníci a to i se zbraní v ruce, aby mohli reformní a nadčasový program prosadit v praxi. Ano, těmito momenty veškerá analogie Luthera a "jeho" reformace s Husem a husitstvím končí.

Také akcent druhé reformace na Písmo svaté nebyl ničím novým, vzpomeneme-li si na Chebského soudce.

Husitství, jež si vzalo základ z Viklefa, počínaje druhou pol. 16. st. se stalo nedílnou součástí reformního hnutí, které nakonec ovládlo celou protestantskou Evropu...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Kalvínizmus patří k nejrigoroznějším protestantským konfesím.
Zakladatelem tohoto protestantského směru se stal Francouz Jan Calvin, který svůj pohnutý a z křesťanského hlediska i kontroverzní život zakončil v Ženevě. V r. 1540 se ve Štrasburku setkal s bratrským teologem Matějem Červenkou. Mj. i zde patrně můžeme hledat kořeny toho, že konfesním základem reformované Jednoty bratrské se později stal kalvínizmus v jeho přísné "helvítské" podobě.
Jedním ze základů Kalvínova učení se stalo učení o předestinaci (předurčení [ke spasení]). Marxistická ateistická historiografie to vykládala tak, že toto učení o předurčení vlastně podporovalo prudce se do popředí deroucí (nizozemské) podnikatelské měšťanstvo v 16. st. v jeho podnikatelských aktivitách, protože předurčen ke spasení byl údajně pouze úspěšný člověk/podnikatel. Z hlediska moderní historiografie je toto zdůvodnění Kalvínova učení o predestinaci naprosto účelové, neboť ke spasení nebyl pochopitelně předurčen pouze úspěšný "buržoa".

Svým učením o predestinaci, podobně jako Luther např. svým vystoupením a odsouzením svatokupectví, Kalvín také neobjevil nic moc nového, protože ho předešli Viklef s Husem, který rozvedl svým učením o společenství predestinovaných (congregatio praedestinatorum) některé velmi podstatné aspekty související s předurčením. Podrobnosti viz tady ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Miroslav Soukup ve své přednášce nazvané "Cesta české reformace", která byla uveřejněna v Informačním věstníku č. 24 (2/07) OS Exulant, mj. píše, cituji:
"Tam (v Praze v prosinci 1918 na generálním sněmu evang. církví - pozn. autor příspěvku) bylo ujednáno znovusjednocení Tolerančním patentem rozdělené církve české reformace, která nyní přijala jméno Českobratrská církev evangelická. Tato církev je jedinou nositelkou nepřerušené návaznosti české reformace od husitství dodnes."

Této "nepřerušené návaznosti" při pohledu na relativně početné sbory CČSH si je málokdo vědom, tím méně sekulární majorita české společnosti. Ano, CČSH se v době svého vzniku chopila a navázala na Husův odkaz, ale onu kontinuitu české reformace zaštiťuje právě ČCE.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Opět další informace, kterou jsem nevěděl. Pouze nevím proč zrovna vybrali Českobratrskou církev evangelickou a ne třeba, Církev bratrskou.
"Má" CČSH je z tohoto pohledu "mimo hru", protože vznikla 8.1.1920, ale z pohledu úcty k odkazu myšlenek Mistra Jana a husitů, jsme právoplatnými bratry a sestrami k našim stařším evangelickým bratřím a sestrám.

_________________
Peklo je tam, kde rozum není možný.
Kde není světlo poznání, tam vládne temnota!

Dobrá otázka. Ale nehledejme v tom nějaké vyhraněné konfesní důvody či přetahovanou ve smyslu, kdo má větší právo na to, pyšnit se nezadatelným právem na odkaz Husa, husitů a reformace české. O to přece bratrům a sestrám v Kristu nemůže jít, neboť Husův odkaz patří všem Čechům, Moravanům, Slezanům, věřícím i nevěřícím.

Jedná se v prvé řadě o historické souvislosti a ty si dovolím velice stručně shrnout. Bratrská církev navazuje na duchovní odkaz Jednoty, ale tím vše končí. Jednota byla bohužel vždy na okraji konfesionalizované společnosti a měla s tím, ne však svojí vinou, problém celé 16. st., kdy se po r. 1547 stala obětí prvního, předbělohorského exilu. Aby se mohla stát součástí České konfese a mohla se radovat z výhod Rudolfova Majestátu, musela do sebe vstřebat prvky kalvínské rigidní konfese. Ta jí byla bližší než luteránská. Pak byla přijata mezi protestanty na poč. 17. st. s otevřenou náručí, ale ani to ji neochránilo před druhým, pobělohorským exilem, protože její členové v čele s Václavem Budovcem z Budova se stali aktivními účastníky stavovského odboje.
Zcela na opačné straně stáli starokališníci vycházející stále z kompaktát, a to bylo v období druhé reformace něco zcela se vymykající soudobé "nekatolické" praxi, protože kompaktáta ve své podstatě potvrzovala skutečnost, že starokališníci jsou stále součástí římské církve. Mimochodem proto byli starokališníci konfesí, která bigotně katolickým Habsburkům zdánlivě paradoxně vadila nejméně. Kompaktáta byla totiž součástí zemského zákona, tj. ústavy, kterou byl Habsburk nucen přijmout při svém nástupnictví v r. 1526.

V centru konfesionalizované společnosti po druhé reformaci se ocitli novoutrakvisté, kteří přijali luteránskou konfesi za svůj základ, čímž se stali nedílnou součástí České konfese a v rámci Majestátu o nich nebylo také pochyb. Následuje Bílá hora, exil, rekatolizace, období temna a Toleranční patent, který císař Josef II. vyhlásil v r. 1781 a jenž povoloval pouze 3 nekatolické konfese: luteránskou, kalvínskou a pravoslaví. Čeští bratři se opět přihlásili k helvítskému kalvinizmu a „husiti“ k luteránství, jež se stalo základem pozdější evangelické církve. A tady někde hledejme ony kořeny husitsko-evengelické kontinuity...

Tak o tom nikdo nepochybuje, bratře Sabine. CČSH není zdaleka „mimo hru“, neb je nedílnou součástí českých reformovaných církví a to je dobře. Mimo hru, a to i mezi ateisty, ji však dostávají různí exbiskupové Bicanové a jemu podobní (viz téma o CČSH), kterým je úplně jedno, jak fatálně se zpronevěřují Husovu odkazu...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

K tomu ještě malou poznámku. Součástí letošních oslav 90. výročí vzniku Českobratrské církve evangelické bylo mj. i následující připomenutí, cituji:

"... 17. prosince 1918 vydal Generální sněm českých evangelických církví v Čechách, na Moravě a ve Slezsku prohlášení, v němž stojí:
'Po stošedesátiletém pronásledování českých církví husitských byly pozůstatkům jejich tolerančním patentem z r. 1781 oktrojovány konfese augsburská a helvetská. Avšak české evangelické církve vždy živě si byly vědomy, že vznikly z reformace české, z církve podobojí a Jednoty bratrské. Také z ducha jich stále byly živy. A proto nyní, kdy se navrátila českému národu vláda věcí jeho, obě církve evangelické, augspurského i helvetského vyznání, na svém generálním sněmu v Praze 17. prosince 1918 usnášejí jednomyslně a slavnostně, že po třistaletém násilném odtržení od svých otců vracejí se k nim a navazují znovu zjevně na českou reformaci husitskou a na církve podobojí a Jednotu bratrskou. Majíce pak obě jeden původ, po příkladu těchto církví otcovských a dle odkazu J. A. Komenského v „Kšaftu“ slučují se a prohlašují se za církev jednotnou'."
(Zvýraznění a grafická úprava citace autor příspěvku)

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Víš, co mne fascinuje? Jak katolíci, kterým ekumena říká velice málo, pokud vůbec něco, kteří ji tudíž považují za "výmysl nekatolíků", kteří nekatolické církve pejorativně označují "sektami" a reformaci s despektem nazývají "deformací", se ve svých argumentech i "argumentech" tak vzácně shodují. Na druhou stranu je to celkem pochopitelné, neb tito katolíci svoji církev zakonzervovali do jakéhosi názorového monolitu a sami se zabarikádovali za hradbou dogmat, katolické tradice a CIC. Těch je mi docela líto.
Bohudík jsou i tací katolíci, kteří se nebojí tento monolit "narušit", překonat onu bariéru a jsou tedy nakloněni i názorům z té druhé strany. A s těmi se velice rád setkávám a povídám si s nimi o všem možném. Ale k věci. ...

Jj, a dokonce exmnich, kterej, považte, porušil a zavrhl celibát, když se oženil s exjeptiškou.

Ale nechtěj, abych ti tady vyjmenovával opravdové neřesti nejednoho z pontifiků, kteří Boha se nebojíce, usedali s klidným svědomím i na Petrův stolec a které by zřejmě katolická církev nejraději uvrhla v zapomnění. Proti nim byl i "alkoholik" Luther učiněný beránek a to víš možná lépe než já ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Máš li na mysli Alexandra VI., tak s tím nepochodíš. Jeho poklesky jsou dostatečně známy, takže z míry mne tím nevyvedeš.

_________________
Ut omnes unum sint.

Nemám.
Úmyslně jsem se k tomu nechtěl vyjadřovat, ale řekl sis o to sám. Krátkost katolické paměti je opravdu obdivuhodná! ...

Začněme naším známým výtečníkem. "Emeritní pirát", kardinál Baltazar Cossa byl zvolen za papeže Jana XXIII. a za všeobecného marasmu vícepapežství, v němž se ztuha orientovala sama "Církev svatá", v konkláve 17. května 1410 namísto zemřelého papeže Alexandra V. O temné minulosti Baltazarově a o pravém důvodu jím vyhlášeného prodeje odpustků po celé Evropě píše současná historiografie, takže k tomu netřeba nic dodávat.
Je však nutné objektivně dodat, že Kostnický koncil ho smetl z Petrova stolce, protože dále už to s ním nebylo prostě únosné.

A dále.
Mohli být např. tito papežové vzorem Kristovy církve?
Jan XII., Benedikt IX., Sixtus IV. (Francesco della Rovere) - patrně, aby se "očistil", nechal vystavět Sixtinskou kapli a zatím poslední z povedeného čtyřlístku Svatých Otců na Petrově stolci Inocenc VIII. (Giovanni Battista Cibo).
V této souvislosti nelze nevzpomenout také papeže Pia XII. (Maria Giuseppe Giovanni Eugenio Pacelli), který bez oka mrknutí i bez aspoň verbální kritiky přihlížel k holocaustu a k velkému vyvražďování odpůrců nacizmu. Stačí? ...

Na svrchu položenou otázku nechť si každý odpoví dle vlastní úvahy, já uvedený "seznam" ponechávám bez dalšího komentáře, aby čirou náhodou nebyl tendenční.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Když uvážíš, že papežů je za celou historii už kolem 300 - 400 (přesný číslo ti z hlavy nepovím), je těch 5 lidí velmi nepatrnej zlomek. To máš jako kdybys chtěl odsuzovat celou skupinu kvůli excesům pár jedinců.

_________________
Ut omnes unum sint.

Jak bys taky mohl přesný číslo povědět, když je tam taky ten bordel s vícepapežstvími ...

Tak tomuto "argumentu" jsem se opravdu upřímně zasmál. Ty přehlédneš jejich provinění jak širé pláně a zastavíš se u počtu provinivších se.
Nebo že bys třeba za sebe odpověděl na svrchu položenou, tučně vytištěnou otázku, to přece po tobě nikdo nemůže chtít, že ...

Ale vážně. Kdybys byl opravdu frajer, tak ještě "pár" jmen papežů doplníš sám, abych to nemusel dělat za tebe. Jistě víš, když máš v profilu uveden zájem o "historii Církve", že těch papežů bylo pochopitelně více, třebas s "menšími" prohřešky. Ale o to přece vůbec nejde!
Dobře se podívej, jak tato debata vznikla. Když chceš totiž někoho kritizovat a ukazovat na něj prstem, jaký to byl hříšník, je třeba si nejprve zamésti práh svého vlastního domu. Nebo to snad pro katolíky neplatí? Je to možný ...

Ano, o tom především je tato debata, ne o tom, který z papežů nebo biskupů byl, či je na ženský nebo na chlapečky, ani o tom, zda Luther chlastal a porušil celibát, víme.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Zde se dostáváme k tomu, jak se chápe svatost Církve. Církev je svatá protože jí založil Kristus, na její svatost nemaj vliv poklesky členů, ač sebehroznější.

Tak jsem si dal tu práci. Je jich trochu méně, než jsem se domníval - Jeho Svatost Benedikt XVI. je 263. pontifik, tedy 262. nástupce sv. apoštola Petra. Vícepapežství se do toho nepočítá, vzdoropapeži nemají nárok (zdroj: J. Merell "Malý bohovědný slovník", vydání A. D. 1963, s přihlédnutím, že po Janu XXIII. (papežem 1958-1963) přišli ještě Pavel VI., Jan Pavel I., Jan Pavel II. a dnešní Benedikt XVI.
Mimochodem (ale to už jsme poněkud OT), vzdoropapežové jsou i dneska, ale jejich přívrženců je zanedbatelné množství. Jsi li na vzdoropapeže zvědav, můžeš se kouknout na pár odkazů:
- http://www.geocities.com/Area51/Lair/7170/ibio1.htm vzdoropapež Gregory (Řehoř) XVII.
- http://www.vaticaninexile.com/Home.html vzdoropapež Michael
- http://www.truecatholic.org/ vzdoropapež Pius XIII. (web je momentálně defunctus)

_________________
Ut omnes unum sint.

Ano, to je vskutku roztomilý "alibizmus" ...

Nejsem.
Zajímají mě pouze ti z "mého" období a to, jak na tento neblahý stav poukazoval mistr Jan Hus.
Mimochodem - ještě dnes se najdou katolící, kteří docela vážně tvrdí, že touto drzou kritikou Hus porušoval obedienci ve vztahu ke svému "nejvyššímu představenému" na zemi.

Ale to jsme se opravdu v této diskusi původně o hříšníkovi Lutherovi dostali hodně OT. Z moci adminem tohoto serveru mi dané bych tímto tuto OT diskusi považoval za uzavřenou.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)