Přiznávám, že vladycký rod z Lulče též z Lilče, obecně nepatří zrovna mezi významné revoluční protagonisty, přesto se neřadí k bezvýznamným vladykům a je s podivem, že se o nich příliš nepíše, zvláště když jde o značně početný rod...?

Páteří tohoto husitského fóra je především Jiří Motyčka a tak předpokládám, že nám k tomuto moravskému rodu více řekne právě on! Jde-li o vzdálenou či přímou genealogickou příbuznost nebo jen o jmennou rodovou shodu...?

Luleč u Vyškova - rodové sídlo vladyků z Lulče www.zaniklevyskovsko.estranky.cz

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

Předkové rodu se vyskytují od poloviny 14. století. Na přelomu 14/15.st. se rod začal dělit na tři rodové větve: Hvězdličkové, Skálové a Motyčkové. Oblíbenými rodovými jmény byli > Licek a Bedřich. Právě u Motyčků z Lulče se nejvíce vyskytuje jméno Bedřich (Bedricus dictus Motyczka de Lulcz , 1415).
V jejich majetku byly různé statky jako Nemojovice, Habrovany, Jiříkovice, Dobromilice, Mokronosy, Pulčiny, Tučapy, Vážany aj. Podle jednoho portálu "...zjistil badatel Karel Noga, že rod zemanů z Lulče vymřel posledním představitelem Bernartem Petrovským z Lulče až po roce 1544."
Patrně se bude jednat o zjištění publikované v jeho práci: Karel Noga: Luleč, středověký hrad na Vyškovsku (jeho dějiny a majitelé). Dějiny lulečského hradu. Moravský šlechtický rod rytířů z Lilče.
Jestli se do pátrání po tomto rodě pustím já, tak ještě není jisté, jestli vymřel tímto členem...

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

Vladykové z Lulče užívali "Erb Ruky Zbrogné s Mečem/tjm způßobem/totižto Ruku na Cžerweném Sßtjtu/a Meč na Zeleném.." Takto popisuje motiv erbu B. Paprocký roku 1593 (Zrcadlo markrabství moravského, Knihy třetí, O stavu rytířském, fol. CCCXIX)

Erb vladyk z Lulče, podle Jos. Pilnáčka - Staromoravští rodové

Podle erbu by se dalo usuzovat na chrabrost rodu... co asi tedy dělali Motyčkové a další Lulečtí v období husitských válek?

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

Když jsem se poohlížel po vladycích z Lulče, "co dělali" během husitských válek, tak kromě převodů majetku, odúmrtí a zástav se nijak zvláště neprojevovali. Přitom se v tomto období vyskytují příslušníci rodu všech tří zmiňovaných větví! Jenom Motyčkové jsou zde zastoupeni Lickem ml., Bedřichem ml. a třemi sestrami.
Dokonce jsem na nikoho z nich nenarazil ani při obsáhlé listině na podporu Jana Husa. Podobně, jako u některých jiných rodů, by se i zde dalo uvažovat o tom, že prostě nebylo koho, kdo by listinu podpořil. Zas tak majetkově chudý rod to nebyl. Starší členové rodu se totiž vyskytují do počátku 15. století a další generace poprvé teprve několik let před Husovou popravou. Přesto nelze s jistotou o tomto rodě vyčíst nic bližšího k jejich postoji na tuto, tehdy aktuální, situaci.

Erb Lulečských podle Jos. Pilnáčka
*****
Teprve příbuzný Motyčků, Oldřich Skála z Lulče (1402-1420, manžel Ludmily Staňkové) měl údajně doprovázet Jana Husa do Kostnice. Leč po Husově smrti je vídán ve službách Zikmundových, který jej ustanovil vikářem v Beluně a Feltre.
Stejně tak byl na straně Zikmundově i Diva z Lulče.
*****
V Richentalově popisu, který uvádí i erby všech účastníků kostnického sněmu, je vyobrazení Oldřichova erbu, byť v modro-stříbrných barvách.
Je však tento Oldřich z Lulče tímtéž Oldřichem, kterého F.M.Bartoš (1947) uvádí jako služebníka Jana z Chlumu?

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

Dovolím si upřesnit, resp. poopravit.

K Husovým průvodcům v Kostnici náleželi Václav z Dubé a na Leštně, Jindřich z Chlumu na Lacemboku (nazývaný Lacembok) a Jan z Chlumu, řečený Kepka. Spolu s Husem do Kostnice přijeli ještě mistr Jan Kardinál z Rejštejna a písař, tehdy ještě bakalář svobodných umění Petr z Mladoňovic. Ten nám zanechal velice podrobnou Zprávu o M. Janu Husovi v Kostnici.
V květnu 1415 vidouce, kam se Husova Kauza ubírá, iniciovali Husovi průvodci a další "méně významní" čeští a polští šlechtici protestní prohlášení, které jeho autor Mladoňovic na koncilu přečetl 13. května. Mezi těmi, kteří se k protestnímu prohlášení připojili, byl mj. i statečný moravský šlechtic Oldřich Skála z Lulče, kterého Mladoňovic ve své relaci uvádí jako „pan Skála z Lilče“ se signaturou „Skála z Moravy“. Palacký ho jmenuje v souvislosti se signováním výše uvedeného prohlášení jako „Skála Lilecký“.
Pozn. Mezi polskými signatáři byl mj. také Záviš Černý, vyslanec polského krále Vladislava Jagellonského.

Písařem a sekretářem (dnes bychom řekli asistentem) Jana z Chlumu byl Petr z Mladoňovic.
Na koncilu v Kostnici byli Oldřich Skála z Lulče a další signatáři uvedeného prohlášení (mimo Husových průvodců) v Zikmundových službách. Tito Češi a také polští vyslanci Vladislavovi se koncilu v Kostnici zúčastnili jako součást národa německého.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)