Karel Konečný píše:
... Mikuláš z Pelhřimova také uvádí kritérium pro veřejný hřích a to:"Veřejným hříchem se nazývá zjevný čin, který nelze schválit jako chválihodný." ...
Je to takové velice obecné až alibistické vyjádření, kdy se vlk nažere a koza zvostane celá. Ale to byla spíš výjimka v Biskupcových názorech, které šly jinak k meritu problému bez oklik, neboli přímou cestou.
Karel Konečný píše:
... Rovněž se vyjadřuje k eucharistii a to tak, že říká:" ...neboť celé Kristovo tělo se všemi svými částmi se místně, prostorově a viditelně vyskytuje pouze v nebi, i když ho vznešená oltářní svátost skutečně a opravdu obsahuje ve formě svátosti." ...
Tak nevím zda se to dá zařadit jako remanence ...
Správný postřeh.
Zárověň je třeba konstatovat, že s
remanenčním učením u husitů to bylo poněkud složitější. Pokusím se to drobet ozřejmit dvěma zákl. tezemi a níže uvedenými replikami ...
1) I z výše uvedené
citace Biskupce je zřejmá úcta k eucharistii jako svátosti
2) Táborské pojetí svátosti oltářní si skutečně víceméně (spíš více) pohrávalo s remanencí pocházející od Viklefa. Teď však nemám na mysli táborskou utralevici vyznačující se znevažováním eucharistie, ale právě početnou skupinu kolem seniora táborské církve.
Karel Konečný píše:
... Každopádně to byla velmi odvážná řeč.
V podstatě souhlasím.
Ale byla taky jiná doba, už se nepsal rok 1415.
Karel Konečný píše:
... Je to podobné názoru Mistra Jana Husa ...
Avšak pouze zdánlivě! Proč?
Mistr Jan Hus, když kázal v Betlémě a pak i na venkově pod širým nebem, tak prosté věřící odkazoval na katolickou
transsubstanciační nauku. Jiné to však bylo na akademické půdě univerzity, kde by debata o svátosti oltářní měla být (a to nejen dle Husa) naprosto svobodnou rozpravou. Ale ani mezi univerzitními učenci se Hus nepřikláněl přímo k remanenci, ale spíše ke
specifické konsubstanciační terorii, kterou poprvé vyslovil jeho učitel a velká teologická autorita - Stanislav ze Znojma (k tomu podrobněji viz
tady).