[Autor: Dan] Datum: [02.12.2001 00:49:24]
Tyto stránky se mi opravdu moc líbí. Chtěl bych proto přispět jednou legendou o husitech. Sice to sem možná moc nepatří, ale trocha pověstí snad faktům na této stránce neublíží. Po rozpuštění polních vojsk se poslední zbytek armády, který se nechtěl rozejít vydal na pochod do Slezska a dál do Polska. Shromáždilo se jich údajně na 500. Nebyly však přijati a tak se vydali na jih. Údajně to bylo přes Tatry, kde byl dokonce zadní voj napaden Poláky. Pak se zbylí bojovníci usadili na Slovenském území, kde byly najati uherským králem Janem Hunyadym. Ten svedl v roce 1448 bitvu na Kosově poli (dnešní Kosovo) proti Turkům, které vedl Murad II. Uhři měli za spojence Valachy (Valaško je část dnešního Rumunska). Turci zvítězili, protože Valaši z boje utekli. Uhři však dokázali vybojovat ústup. Poslední husité padli do jednoho, když jako zadní voj zahradili Turkům vozovou hradbou cestu.

na Kosově poli (dnešní Kosovo) proti Turkům bojowali srby, vedl ih Sv. Knez Lazar, a ne madjary, ne czehi, ne rumynsku cykane tam ne byli i blizko!

Twoja legenda je heska, ale ja myslju, zhe husitstvo have enough realy proud heroes, and do not need this bajki -tales.

no oni byly dvě bitby proti Turkům na Kosově poli... v obou křesťani dostali na frak...

Přesně tak a toto je ta druhá méně známá bitva. Za uvedenými fakty si stojím, jen ti husité jsou legendou (a mě se líbí)

17-19 řííjna 1448 došlo k druhé bitvě na Kosově poli mezi Turky vedenými Muraden II. a Uhry pod vedením Hunyadyho, který měl za spojence Valachy, Poláky, Němce, Čechy a pod vedením Skanderbega Albánce a Srby (celkem asi 50 000). Třetí den bitvy Valaši přeběhli a ústup Uhrů bránili pouze Češi s Němci za pomocí vozové hradby.

Účast Čechů a vozové hradby je jistá, stejně jako je téměř jisté, že jich moc nepřežilo.

Tož to je teda pěkné, to jsem nikde ještě nečetl. Líbí se mi tato legenda.

Za povšimnutí jistě stojí to, že husitští bojovníci (žoldnéři) opravdu bojovali pro uherského krále a bitvy se zúčastnili. Legenda proto jak se zdá stojí na dost reálných základech.

Působnost husitských válečníků, jako žoldnéřů nemůže nikdo popřít a je to známo že takto pokračovali. Jen je těší se dozvědět v jakých bitvách se oběvili.

_________________
Když je národu nejhůř a matka vlast krvácí ....je na čase postavit se vzpříma a chránit jí svým tělem. Teprve tehdy člověk hledá víru, sílu a ideály, které může najít v našich bohatých dějinách. Především u "Božích bojovníků".

Husité byli velice žádaným zbožím, protože v 15. a začátkem 16.století byli Češi bráni v Evropě jako neljepší válečníci, stejně tak jako v 9. a 10.století byli nejlepší a nejobávanější válečníci Vikingové. Není se tedy čemu divit, že se z Božích bojovníků stávali žoldnéři. Je to smutné, ale co je ještě smutnější, že kolikrát stáli Češi a Moravané proti sobě a to třeba v německých službách. Takových případů jsou desítky a možná i stovky. Jeden z těchto skutečných, smutných a tragických připadů zvěčnil Alois Jirásek ve své knize V cizích službách. Vřele Vám ji všem doporučuji.

Ano ano. Ve službách němců a dokonce proti vlastnímu národu. Je to velice smutné a poukazuje to na fakt, že peníze jsou mocný nástroj.
Jen je otřesné to, že peníze dokážou zaslepit v lidech i čest a lásku k vlastní zemi a bratrům a sestrám svým. :(

_________________
Když je národu nejhůř a matka vlast krvácí ....je na čase postavit se vzpříma a chránit jí svým tělem. Teprve tehdy člověk hledá víru, sílu a ideály, které může najít v našich bohatých dějinách. Především u "Božích bojovníků".

No to je fakt. Za penize clovek udela cokoli. Jen si myslim, ze v tehdejsi dobe meli hosi zoldaci i mensi existencni problem. Jedine co umeli bylo bojovat a ac jsou veskere idealy moc krasna a uslechtila vec, clovek se jich jaksi nenaji. A pokud se k tomu pricte jeste zklamani z prohry husitskeho hnuti, zborceni idealu, snu a cilu...lze si tedy pomerne snadno predstavit, ze takovy rezignovany a odevzdany clovek veskere predsudky a idealy zahodi a odvrhne, a postupem casu se z nej stane obycejny zoldak bojujici za toho, kdo mu vic zaplati. Ostatne by to taky nemusel byt spatny namet na scenar filmu, jak se o nem mluvi v jine casti fora. O promene cisteho, cestneho a idealistickeho husitskeho bojovnika v bezcitneho, odevzdaneho a chladnokrevneho zoldnere.

Když se vracela husitská vojska z rejs, tak už byla prolezlá Němci, Poláky i jinými národy, kterým byla vlastně myšlenka prvotních Božích bojovníků zcela cizí. Byly tam jenom z pragamatického hlediska, prostě aby si vydělali. To je pro mě začátek cesty polních vojsk, která skončila u Lipan

Dorful:Ahoj prosimte co to tam mas jaqko podpis??? Nikde sem o tom nenasel psany to ma byt jako bitva na kosove poli??? V tom pripade chapu za viru ale za narod???

Ano jedná se o jedné z bitev na Kosově. Jako odpověď na tvou otázku přikládám ukázku z knihy J. E. Wocela: Meč a kalich

VIII.

Sen

Léta minula. Nad Kosowým polem
Luna snáší se w milostném usmání,
Ač tam tisíce mrtwých těl se kolem
Wěží, bolně zní raněných zdychání.
Náspem mrtwých těl obehnána stojí
Hradba wozowá, pewnost českých zborů,
Kteří po zhaubném lipanském tom boji
Táhli přes Tatry do uherských borů.
Na Kosowě dnes statně bojowawše,
Mlatem do luzy turecké tepali;
Turci Korwinůw tábor rozmetavše,
Mečem srpovým Uhry rozehnali.
Korwín kázaltě Husitům zkušeným,
Turkům cestu by hradbau zahatili,
Aby do wlasti s wojskem uděšeným
Wůdci uherští se opět nawrátili.
Protož strmí tu w oswitu měsíce
Krwí politá, welká obětnice!
Na wozích krajních četné stráže stojí,
S wěrným palcátem w táboritském kroji;
Mnohá hlawa tam obrostlá šedinau
Na cep krwawý níže se ukloníc,
Z oka wpadlého tiché slze roníc,
Na wlast zpomíná, milenku jedinau.

.....

Hoi, hoi! ráno to - wychází již ráno -
Čerwánky hle! zář na bojiště lejí -
Z woje nepřátel diwé zwuky znějí,
Turkům znamení z děla k seči dáno.
Plémě diwoké, nesčíslné k boji,
K wraždě ze všech stran chumelem se rojí.
Hradby ochranci skraušeně kleknauce,
Prosbu poslední k nebesům wznesauce,
Hledí k seweru, k té milené wlasti;
Žití celého blaženost a strasti
W době poslední do duše swolali,
A když Žižkowu píseň dozpívali,
Cepů chopí se - otvírají bránu.
"Nuže, wolá Smíl, milí Češi, bratři!
Duše poručme nebeskému pánu -
Okem na nás on milosrdným patří!"
W hejna turecká Husité se boří -
Do poledne až české mlaty pnuly -
po poledni wšak wíce se nehnuli;
Neb w tom nesmírném ostrých hrotých moři
Do posledního Čecha utonuli.

Dobry Dobry pekne napsany ale ze bojovali na strane Uhru to se mi nelibi vim ze uz bylo po husitskejch valkach ale stejne uz to nebylo za vlast...