Život
tohoto myslitele je zahalen tajemstvím, něco lze odvodit z jeho díla. Předpokládá se, že byl nižší šlechtic, nechodil na universitu, ovšem číst a psát se naučil. Neznal tedy mnoho literárních děl, prakticky se odkazuje pouze na Bibli. Mohl být zhruba stejně starý jako MJH, zemřel někdy krátce po založení Jednoty bratrské, ani to se přesně neví. F.M. Bartoš jej ztotožnil s Petrem Záhorkou se Záhorčí - před tím se objevili i teorie, že byl sedlák, svěc et c.
Literárně činý byl až od počátku 20. let 15. st. do své smrti. Svojí filosofií se velice jasně vyhranil nejenom proti katolíkům, ale i pražanům i táborům. K táborům měl nejblíže, přesto s nimi v klíčových náboženských otázkách nesouhlasil. Proto tento radikál zůstal po celou revoluci osamocen, žádné křídlo se mu vytvořit nepodařilo. Jeho myšlenky inspirovaly Jednotu bratrskou, později od nich Jednota částečně ustoupila.
Ve svých dílech
Postila, Síť víry pravé, O trojím lidu a td. isoluje jedince ze všech společenských vazeb, jedině tak může dosáhnout spasení.
Odmítá společnost, systém, učení o trojím lidu, protože společnost, která se označuje jako křesťanská, v jeho očích křesťanská již dávno není, o tehdejší hierarchii se Bible nezmiňuje, podobné hierarchie mají i nekřesťanské civilisace. Je zásadně pro sekularisaci církve, ovšem nesouhlasil s tehdejšími praktikami.
Zásadní je jeho odmítnutí násilí, to je ale třeba chápat v dobovém kontextu. Rozhodovat o trestu a trestat má pouze Bůh, ne lidé, lidé hříšní a lidé pomýlení Antikristem, většina činů je na tomto (tehdejším) světě špatných, ale člověk je velmi těžce dokáže rozlišit.
Chelčický svým dílem a především "nenásilím" ovlivnil Tolstého, Ghandiho a M.L. Kinga. Odkazuje naň i TGM, ten ovšem proti tomu staví
vytrvalé odporování zlu.