JM píše:
...A nakonec Palacký (toho si dovolím ocitovat):
"...'A když v neděli ráno jeli k Oustí Němci, ihned Čechové psali k nim listy milostivé ...
(
Celý citovaný text viz tento příspěvek.)
Tady otec zakladatel moderní české historiografie čerpá ze souboru rukopisů, jež nazval
Staré letopisy české, konkrétně z manuskriptu označeného „R“, nazývaného též vratislavský. Jedná se o kompilát z pozdější doby, pravděpodobně v rozmezí let 1484 – cca 1500.
Petr Čornej s odvoláním mj. i na německou historiografii zpochybňuje jak výměnu korespondence mezi oběma znepřátelenými stranami před bojem, tak kruté zacházení se zajatci, čímž zároveň koriguje svědectví textu „R“. Naopak epizodu s Jakoubkem z Vřesovic popsanou ve výše uvedeném citovaném příspěvku považuje za pravdě podobnější stejně tak, jako husitskou modlitbu před bitvou.
Ještě poznámka k průběhu bitvy. Němci zaútočili pěšími i jízdními dohromady, nejednalo se tedy o klasický útok pouze těžkou jízdou.
Je zpochybňováno též převrácení několika vozů (k tomu nejspíš vůbec nedošlo) i hypotézy o tom, že vozová hradba byla dvojitá nebo dokonce trojitá.
První z bojiště začali prchat vojáci z řad německých měšťanů a neurození, naopak válečníci z řad šlechty se bili daleko zmužileji a vytrvali až do krutého konce. S lehkou nadsázkou by se tedy dalo konstatovat, že každý popis bitvy obsahuje jinou variantu, lišící se třeba jen ve zdánlivých "detailech". Takže skutečný a relativně přesný průběh této krvavé bitvy nám bohužel stále jaksi uniká ...
hejtman píše:
...Zajímalo by mne, zda má někdo podrobnější info to tom, jestli po vítězné bitvě u Ústí byla nedaleko hradu Krupka skutečně pobita skupina snad až 300 šlechtických bojovníků, údajně z Horní Lužice a Míšně...
Protože se hejtmanovi na to dosud nikdo neozval, musí se na to podívat moje nepatrnost a pokusit se mu odpovědět sama. Tato informace opět pochází z rukopisu „R“, kde se píše, že z uvedeného počtu bylo 24 příslušníků z řad vysoké šlechty, německý kronikář Johann Rothe uvádí pouze 12 (to jsou čísla opět vycházející z biblické dvanáctky) a jiný zdroj uvádí číslo sedm. Čornej tyto různé počty vysvětluje náhledem různými prizmaty, jimiž analisté či kronikáři posuzovali průběh i výsledek bitvy. Autor textu „R“ v tom mohl vidět odvetu za despekt Němců k husitům před bojem, když odmítli údajné husity nabízené rytířské zacházení se zajatci, Roth např. zase akcentuje spíše hrdinnou smrt "
na poli cti". To však není nic výjimečného nebo překvapivého.
Zdroj: P. Čornej - Tajemství českých kronik