Toto téma by se mělo týkat postavení židů v době husitské a toho, zda husitství toto postavení zhoršovalo či naopak změnilo k lepšímu. Pojďme se tedy na tuto problematiku podívat vyváženě a s odstupem 6 století...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Židé jsou v pozdně středověké společnosti vnímáni jako komunita stojící "na okraji" této společnosti, žijící v ghettech a mající povinnost se odlišovat oblečením. Směli provozovat lichvu, což samo o sobě bylo příčinou mnoha konfliktů mezi křesťany a židy. Křesťané provozovat lichvu nesměli, a proto si museli půjčovat na lichvářský úrok od židovských "bankéřů", kteří tak na tuto živnost měli vlastně monopol.
Čeští reformátoři v čele s Husem, Jakoubkem ze Stříbra, Želivským, Rokycanou, ale i Chelčickým půjčování peněz na úrok příkře odsuzovali jako bezpracný příjem stojící v rozporu s Písmem. Tato kritika však směřovala především a také do řad křesťanské majority, která tyto praktiky od židů tajně přebírala. Zvláště zavrženíhodné bylo poskytování těchto úrokovaných půjček kleriky (např. Janem Nepomuckým), což husitští apologeti nejvíce a nejpřísněji z pochopitelných důvodů kritizovali.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Odstranění lichvy i mezi židy nejstriktněji požadoval Jakoubek ze Stříbra. A hned také nalezl řešení spočívající v tom, že by křesťanské společenství umožnilo židům, aby se neživili jen lichvou, ale i jinou, daleko poctivější prací. Tento Jakoubkův program „ekonomické asimilace“ sledoval ve své podstatě 3 cíle, a to možná i skryté. Jednalo se o vymýcení lichvy a zapojení židů do jiného druhu pracovní činnosti, konverzi ke křesťanství a eliminování studia Bible (Starého zákona).
Tyto zdánlivě nereálné cíle se snažili husité realizovat. V rané fázi revoluce se prameny velice zřídka zmiňují o židovské lichvě a před hrozící Zikmundovou intervencí na jaře 1420 se židovská pražská komunita zapojila do opevňovacích prací. O tom, zda to bylo dobrovolné či z donucení, lze jen spekulovat, jak dodává Čornej. Co se týče konverze, byla mnohdy jen naoko nebo odmítnutá i za cenu potupné smrti jako např. v Chomutově r. 1421, kdy židé volili raději smrt v plamenech, než by přestoupili k utrakvizmu.

Každopádně židé považovali husity za menší zlo než katolíky a to je signifikantní. Bylo to způsobeno mj. i tím, že židům byly myšlenky české reformace o nápravě křesťanstva velice blízké a sympatické. Také v mnoha katolických lokalitách (např. Cheb, Jihlava) se židům vedlo daleko hůře než v kališnických. Jen málo známý je vztah Albrechta Habsburského k židům, které nenáviděl o nic méně než české kacíře. Židy podezříval z kolaborace s husity, a proto v r. 1421 se stal zbabělým iniciátorem hrůzného pogromu proti židům ve Vídni(!), jehož oběti šly do stovek. Zabavený majetek a krvavé peníze zmasakrovaných vídeňských židů pak Albrechtovi posloužily k financování protihusitských tažení. Katolík Habsburk se jistě domníval, jak skvěle posloužil věci křesťanství zabitím dvou much jednou ranou.
V pozdní fázi revoluce se bohužel vztahy husitů a židů vrátily do vyjetých kolejí, neboť i husitské měšťanstvo a šlechta byly závislé na židovské lichvě...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Teď tomu trochu nerozumím což, kdyby mi to bylo vysvětleno trochu pomaleji...?

_________________
"Poprávu užasli a budou žasnout králové a knížata celého křesťanstva nad tím, že vám byla vlita tak veliká moudrost." sarkasticky odvětil Zikmund Lucemburský, 1419

O vzájemných vztazích si nedělejme iluze. Jsme furt ve středověku a husiti byli stále katolíky.
Ani husiti se k židům nechovali všude stejně. Pokud bylo město řekněme od počátku revoluce husitské, vždy si nějak vztahy mezi sebou urovnali. Jinak tomu zcela jistě bylo ve městě katolickém, které husiti dobyli. Tam se museli vypořádat i s židovskou komunitou. Židi pak dostali na vybranou: buď a nebo.
No a tam, kde měli ty vztahy v převážně husitském městě s husity i radnicí "uspořádány", nepochybně se jim vedlo lépe než ve městě katolickém...
Tak asi takto.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Zdravím!

Za prvé je potřeba zdůraznit - a to v článku nepadlo - že Židé neprovozovali lichvu kvůli tomu, aby zbohatli, ale kvůli tomu, že žádná jiná povolání vykonávat nesměli. Tento zákaz, vydaný na IV. lateránském koncilu r. 1215, byl zrušen de facto až Josefem II. v r. 1781.

Ale teď se dostávám k tomu, co jsem chtěl hlavně napsat. Cituji z knihy Židovské památky v Čechách a na Moravě of J.Fiedlera:
" Nezávislejší postavení Židů jako přímých poddaných krále narušily záhy husitské války v letech 1419-1437, které oslabily vliv katolické církve a ústřední královské moci ve prospěch šlechty a nezávislých měst. Husité byli katolíky označováni za judaizující sektu a sami, zejména radikální Táborité, se do značné míry identifikovali s biblickým Izraelem. Židé sympatizovali s husity v jejich boji s katolickou církví a německými křižáky, pomáhali jim např. při opevňovacích pracích při dobývání Vyšehradu r. 1420 a podporovali je finančně i dovozem zbraní. Také soudobé rabínské autority vyjádřily své sympatie k husitům a soudí se, že pražský rabín Avigdor Kara (zemřel 1439) měl určitý vliv na samotné hnutí, které se zdálo odpovídat mesianistickým nadějím judaismu.
Husitská revoluce oslabila feudální společenské vazby, uvolnila alespoň na čas některá protižidovská omezení a umožnila židovskému obyvatelstvu byť jen v omezené míře nabývat řemeslných znalostí. Husitský teolog Jakoubek ze Stříbra (kol. 1370-1429) shledával příčinu podřadného postavení Židů ve společnosti v omezení jejich hospodářské činnosti na peněžní obchod. Doporučoval, aby jim bylo umožněno věnovat se též řemeslu a zemědělství. Ač byli husité Židy podporováni, dopustili se i oni protižidovských násilností například v Praze r.1422 a předtím v Chomutově, kde tamní Židy upálili společně s katolíky. Pro spolupráci s husity byli Židé vypovězeni z Rakouska (1421), Bavorska (1422), z Jihlavy (1426) a z Chebu (1430)."

Taky existovala nějaká židovsko-křesťanská sekta, jíž nakonec upálili, ale už si nepamatuju, kdo to byl a kdy a kde.

Přiznám se bez mučení, tohle slyším poprvé. Za sektu byli označování, dokonce samotným Zikmundem, ale "judaizující"?...

Ano, bylo to dáno Žižkovým a táborským velkým a nezanedbatelným akcentem na Starý zákon.
Již někde jsem tady psal, že moderní historiografie si dala tu práci, aby prozkoumala odkazy na Písmo v Žižkově korespondenci. A výsledek? Přibližně plných 75% odkazů je na Starý zákon a zbytek, tj. pouze 1/4 na Nový zákon...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Shrnutí problematiky lze nalézt v knize Tomáše Pěkného Historie Židů v Čechách a na Moravě (Sefer, Praha 1993)
Zaujala mne zmínka, že Židé patrně po celou dobu válek zajišťovali husitům úvěr a navzdory blokádě zprostředkovávali zahraniční obchod.

_________________
De omnibus est dubitandum.

Velké pogromy na židy v Praze, Chomutově, Kutné Hoře a Písku jsou doloženy za nepokojů po popravě Jana Želivského 9. března 1422.

_________________
De omnibus est dubitandum.

Ono to totiž kdysi (bohužel) fungovalo tak, že Židé odnesli vždycky každou větší událost. Pogromy byly tak trochu "nezbytný doplněk" významnějších nepokojů, i když tyto nepokoje třeba neměly s Židy původně vůbec souvislost.

_________________
Ut omnes unum sint.

Přiznám se, že o tomhle nemám povědomost ...
Přestože válka je v každé době velice nákladný podnik, i ta obranná, považuji tento jakýsi pokus náznaku, že Židé husitům poskytli úvěr na vedení války, za účelový. Dovedete si představit ten úrok?
Nelze vyloučit poskytování úvěrů jednotlivcům z řad šlechty a měšťanů, to se nepochybně dělo válka neválka.
Víme však naopak o Albrechtovi Habsburském, který neváhal po zabavení židovského majetku, aby tento použil k financovaní protihusitských tažení na Moravu.

No, a co se týče blokády, tam je to docela pravděpodobné, protože Židé kromě financí brilantně ovládali i obchod ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Je známo, že nejen v době, o níž je řeč na tomto DF, židé půjčovali na lichvářský, nekřesťanský úrok 20 až 400% A to muselo každého iritovat!
Pak se nelze divit tomu, že ani husité neměli židy vždy v lásce. Takže, když hrozila metropoli 1. kruciáta, museli židé pomáhat s kopáním okopů, aby se ten úrok zasloužili ...

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

Kde by se vlastně dalo zjistit, co Židi v té době dělali? Přece jen se jich u nás pohybovalo nemálo. Těm musel katolicismus připadat podobně přitažený za vlasy, jak husitům-pokud se ovšem ke křesťanské nauce nějak dostali a to by mě zase zajímalo, jak. Vím o nějakých pogromech. Že by si husiti půjčovali u nich? Pokud vím, vyráběli zbroj z vlastních zdrojů, na co si teda půjčili?

... přímo tady v tomto vláknu.

_________________
Super omnia vincit veritas (3Ezd 3, 12)
Ego sum via veritas et vita (J 14, 6)

No jo, když směli jenom lichvařit, tak si to aspoň vynahradili vysokým úrokem ve stylu "kdo chce kam". Ta procenta jsou teda masakr, v dějinách vždycky nadělá největší bordel pohrdlivost plus když někdo něco přežene.